„Má cenu na ně upozorňovat a ukázat solidaritu. Můžeme tak učinit jejich život trochu bezpečnější,“ říká o ruských protirežimních umělcích pro server iROZHLAS.cz rakouský kunsthistorik Simon Mraz.
„Jezdit do Ruska se západním pasem je nebezpečné,“ říká rusista a politolog Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Odpůrci režimu běloruského autoritářského vůdce Lukašenka míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého či jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou.
„V novinářských kruzích už se dávno povídalo, že se přeci jen něco chystá mezi Ruskem a západními zeměmi, především Spojenými státy. Naděje tam byla,“ říká Jaroslav Šimov z ruské redakce RFE.
Osmatřicetiletá Kacjaryna Novikavová vylíčila, jak ji členové bezpečnostních složek opakovaně bili poté, co byla v červnu 2023 zatčena pouze v noční košili po protestech běloruské opozice.
Nedělní volby v Bělorusku jsou první od sporných prezidentských voleb v srpnu 2020, které Lukašenkovi zajistily jeho šesté funkční období a vyvolaly bezprecedentní vlnu masových demonstrací.
Přestože se Jozef Kycka k ničemu nepřiznal, byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. „Proč nás popravovali a dělali z nás zločince? Dvě stě čtyřicet lidí popravili, kolik jich umlátili...“ říkal Kycka.
„Mou vizí je, aby rezonovala témata, která jsou pro nás klíčová,“ říká nový ředitel české pobočky Amnesty International Pavel Gruber, bývalý šéf Lékařů bez hranic.
V areálu pankrácké věznice našli historikové vězeňské služby místo, kam dozorci odkládali ostatky desítek politických vězňů. Teď vyzývají příbuzné, aby se ozvali. Na Dušičky se bude konat rozloučení.
Záchrana takzvané řetízkárny bývalého lágru v Jáchymově pokračuje. Objekt až do 60. let sloužil jako převlékárna pro vězně komunistického režimu z pracovního tábora Rovnost.
„Můžeme být na co hrdí, a to jeden na druhého,“ uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a poděkovala všem, kdo přispěli na pomoc politickým vězňům a jejich rodinám.
Za 17 let Pinochetovy diktatury bylo podle odhadů na 40 000 lidí mučeno a více 3000 zavražděno. Zmizelých může být až téměř 1500. Nalézt a identifikovat se podařilo pouze ostatky 310 pohřešovaných.
Miluška Havlůjová, známá odbojářka, politická vězeňkyně a polistopadová komunální politička, zemřela v polovině červa ve věku 93 let. Studenti pražského gymnázia Paměti národa zpracovali její příběh.
Peníze z plánované dotace by si měly rozdělit Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, nebo také Československá obec legionářská.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro omilostnil stovky politických vězňů, k čemuž přispěla jednání s částí opozice. Ta však jednala za zády Juana Guaidóa, lídra opozice.
Na rozdíl od mnoha svých pozdějších spoluvězňů se Karel Brabec v politice nijak neangažoval ani nijak nevystupoval proti komunistickému režimu. Bylo by to totiž v rozporu s náboženským učením.
Zemřela politická vězeňkyně Anna Honová, oznámila Paměť národa. Kvůli své protikomunistické činnosti strávila 22 měsíců ve věznici v Uherském Hradišti.
Podle informací Sdružení bývalých politických vězňů v padesátých letech režim popravil 236 vězňů. Dalších 600 nepřežilo výslechy Státní bezpečnosti a obranného zpravodajství.
Osud politických vězeňkyň během komunismu byl v něčem horší než osud mužů. Zákony vězeňského života jim určovaly kriminálnice ze skutečného podsvětí a vyšetřovatelé ani dozorci neměli zábrany.
I letos předalaorganizace Post Bellum Ceny Paměti národa osobnostem, které ve svých životech prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova.
Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, letos dostanou tři političtí vězni.
V souvislosti s nedávnou smrtí nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa se lidskoprávní organizace pokoušejí rozvířit debatu o životních podmínkách politických vězňů či obecněji disidentů v Číně.