Šéfka SD Blinkevičiutéová ještě před oznámením definitivních výsledků podle Reuters uvedla, že se pokusí sestavit vládu spolu s dalšími dvěma stranami.
Reakce byly ještě před hlasováním rozporuplné. Vedla se živá diskuse skoro hodinu. Někteří členové namítali, že je název příliš krátký anebo že je nefér vůči voličům, kteří volili stávající značku.
Finská premiérka Marinová vnesla neshody do vládní koalice. Předložila zákon, který by posílil práva Laponců. Centristická strana koalice to považuje za porušení pravidel uvnitř vlády.
Zavedení Hartz IV představovalo jeden z nejdůležitějších bodů reformy sociálního státu. Pro mnohé členy sociální demokracie ale byla dávka těžko stravitelná a při schvalování vyvolávala silné pnutí.
Kolem oznámené cesty do Moskvy panuje od počátku řada nejasností. Server iROZHLAS.cz v souvislosti s tím oslovil předsedy krajských organizací, poslance, ministry i senátory, kteří hájí barvy ČSSD.
Evropská levice končí, prorokoval v roce 1983 sociolog Ralf Dahrendorf. Dosud jeho předpověď nevyšla, ovšem rok 2020 bude obdobím, kdy se bude připomínat stále častěji.
Sociální demokraté zatím zůstávají ve vládě. Trvají ale na odvolání Antonína Staňka z ČSSD a jmenování jejich kandidáta Michala Šmardy novým ministrem kultury.
Předmětem vyšetřování je i podezření na zpronevěru firmami, které stranám poskytovaly dary. Čtyřstránkový pokyn k vyšetřování byl vydán na konci května.
Zůstat jako sebevědomá strana součástí koalice, nebo odejít do opozice? Tyto dvě možnosti leží podle Michala Šmardy před ČSSD. Finální rozhodnutí by podle něj mělo padnout v první polovině července.
„Babišův kabinet se pomalu dostává do situace, kdy bude muset šetřit. V lepším případě bude muset redukovat své sliby a pečlivě vážit každou vydanou korunu,“ píše v komentáři Petr Hartman.
ČSSD podle Hamáčka nemůže přehlédnout fakt, že problémy Babiše vládu zatěžují. „Žádný plán B jsme od pravicové opozice neslyšeli,“ řekl s tím, že demise či nedůvěra vládě není řešení.
Rakousko povede i dalších pět let vláda velké koalice sociálních demokratů a lidovců. Obě strany se na tom dohodly dva a půl měsíce od parlamentních voleb. Vládní program počítá s vyrovnaným státním rozpočtem i se zvyšováním věku odchodu do důchodu.
Majetková přiznání, zrušení poplatků ve zdravotnictví nebo zákon o státní službě, to vše chce sociální demokracie prosadit, pokud vyhraje volby. Především by se ale strana ráda zaměřila na rozhýbání české ekonomiky a boj s nezaměstnaností. Svůj program pro případných prvních sto dní vládnutí představila ČSSD v Národním domě na pražském Smíchově.
Sociální demokraté chtějí kvůli čerpání peněz z evropských fondů svolat mimořádnou schůzi sněmovny. Řešit na ní chtějí především situaci na ministerstvu školství, životního prostředí a resortu pro místní rozvoj. Podle opozice hrozí, že Česko přijde o desítky miliard korun.
Sociální demokraté chtějí snížit a časově limitovat platbu za pobyt v nemocnici. Tento regulační poplatek přitom původně plánovali zrušit. Příspěvek na stravu v nemocnici je součástí návrhu zdravotnické reformy, která byla jedním z témat sobotní programové konference ČSSD.
4:29
|Martina Hanáčková, Martin Hromádka, Eva Presová|Zprávy ze světa
Překvapením skončily parlamentní volby ve Finsku. Postarala se o něj populistická strana Praví Finové, doposud nejmenší parlamentní strana, která je charakterizována jaké konzervativní, euroskeptická a odmítavá v otázkách přistěhovalectví i cizích kultur. Ve volbách skončila těsně třetí.