Meteorologové upozornili, že při bouřkách může přívalový déšť lokálně zatopit podchody, podjezdy, sklepy nebo rozvodnit menší toky. Hrozí také škody způsobené větrem, kroupy či blesky.
V části Zlínského a Moravskoslezského kraje spadne až 70 milimetrů srážek, tedy 70 litrů na metr čtvereční. V části Plzeňského kraje může dojít k nejvyššímu povodňovému stupni.
V noci na úterý napadlo v Karlovarském kraji až 20 centimetrů mokrého a těžkého sněhu. Ten láme stromy a větve. Kromě rozvodů elektřiny komplikují spadlé stromy i dopravu.
„V noci bude bouřková činnost postupně slábnout, ale během zítřejšího odpoledne se mohou bouřky opět objevovat, hlavně v okolí hor a kopců,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav.
Podle Petra Lebera, předsedy Unie ovocnářů jižních a západních Čech, v České republice padne asi desetina jabloňových sadů. To představuje zhruba tisíc hektarů plochy a milion stromů.
„Kdysi byly Krušné hory považovány za takové začouzené pohoří se zničenými lesy, ale to dávno neplatí,“ říká hrdě Michal Urban, bez nadsázky otec zápisu české části Krušnohoří na seznam UNESCO.
Výstraha před silným větrem platí od pátečních šestnácti do sobotních čtrnácti hodin. Lidé by podle meteorologů měli být opatrní při pohybu venku i při řízení a omezit horské túry.
Geofyzikální ústav Akademie věd spustil mobilní aplikaci, která informuje o aktuálních zemětřeseních v západních Čechách. Program nepřetržitě shromažďuje údaje z blízkých měřících stanic.
Významná historická památka z konce 19. století byla postavena v pseudogotickém stylu. Podobně jako mnoho dalších budov v lázeňském městě ji navrhli architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.
Česká republika je Ježíškem Evropy, píšou Hospodářské noviny. Narážejí na to, že je v zemi už několik distribučních center velkých zahraničních firem a další vznikají.
Silný vítr a sníh komplikují situaci na silnicích v západních Čechách. Kvůli závějím, sněhovým jazykům a uvízlým autů musela policie uzavřít silnici I/25 na Boží Dar a také hraniční přechod do Německa. Aktuálně už je ale úsek sjízdný. V Plzeňském kraji už ale silničáři odvolali kalamitní stav.
Nový sníh celý den komplikuje dopravu v Karlovarském a Ústeckém kraji. K večeru sice sněžit přestalo, sílí ale vítr a vozovky začínají namrzat. Aktuálně asi nejhorší je situace ve Slavkovském lese, kde se pod mokrým sněhem lámou stromy. Některé silnice jsou zatarasené. Hasiči v jejich odklízení budou pokračovat až ráno. Energetici pořád přijímají hlášení o výpadcích. Evidují asi tisícovku poruch.
Už roky bojuje řada míst na západě Čech s problémem, který se jmenuje bolševník velkolepý. Místa a plochy výskytu této rostliny se jen v Plzeňském kraji za posledních dvacet let rozšířily o desítky procent. Botanici považují bolševník velkolepý za invazivní druh, který na daném území ničí původní ekosystémy. Pro člověka představuje nebezpečí v podobě vyrážek, puchýřů a podráždění kůže.
Silné večerní srážky zvedaly hladiny převážně západočeských řek. Na třech z nich platil v noci 3. povodňový stupeň, v časných ranních hodinách platí již jen na jednom místě. Problémy hlásí i Královéhradecko, kde se koná festival Rock for People. Ve Chvalkovicích na Náchodsku museli dobrovolní hasiči evakuovat dětský tábor.
Povodňová situace se v západních Čechách pozvolna uklidňuje, i když na některých místech i v noci hladiny nadále stoupaly. Lepší je nicméně situace na Liberecku, kde se hladiny řek už vrátily do normálního stavu.
Letošní turistická sezóna je zcela nepředvídatelná. Vzhledem k doznívající krizi se dá jen těžko odhadovat, kolik turistů kam přijede. Nejistota zasahuje i ty regiony v Česku, které se mohly tradičně spolehnout na ruskojazyčnou klientelu.
Šlechtický rod Czerninů dostal zpátky západočeský zámek Chudenice. Dosavadní vlastník, Plzeňský prazdroj, ho převedl vnukovi původního majitele Karlu-Eugenu Czerninovi. Skončily tak velmi dlouhé spory o tuto výjimečnou empírovou památku.
Klášter premonstrátů v Teplé u Mariánských Lázní patří mezi nejvýznamnější západočeské památky. Ještě v závěru letošního roku začnou v podzemí historického objektu další záchranné práce. Jejich cílem je zachovat pro příští generace unikátní podzemní prostory, které byly narušeny ve druhé polovině 20. století.