Vzpomínky vojáka, který likvidoval následky havárie: „Začali jsme se zamýšlet… Jak vydržet… Možná tak tři roky. Nejdřív onemocněl jeden, pak druhý. Někdo zemřel… Zbláznil se… Spáchal sebevraždu… Tehdy jsme se začali zamýšlet… Podle mě něco pochopíme po dvaceti třiceti letech. Měl jsem za sebou Afgánistán (byl jsem tam dva roky) a Černobyl (tam jsem byl tři měsíce), to byly nejvýznamnější chvíle mého života…Rodičům jsem se nesvěřil, že mě vyslali do Černobylu. Bratr si náhodou koupil noviny Izvěstija, našel tam můj portrét a donesl to matce: Podívej se na hrdinu!… Maminka propukla v pláč.“ | Foto: Jiří Malina
