Provozovatel ’černého‘ tábořiště v záplavové zóně bojuje o jeho legalizaci
Dva kohouti na jednom smetišti slibují nestranným pozorovatelům vždycky silný zážitek. A když jde navíc o peníze, jiskry jen létají. V Anníně na břehu Otavy se rozhořela sice malá, ale ostrá bitva o tábořiště, které tam vybudoval nový provozovatel. Tábořiště totiž leží v aktivní záplavové zóně a kurážný podnikatel chce dokázat, že i tam lze zlegalizovat řadu staveb. Svérázný postoj je důsledek sporů nejen s úředníky o to, co může v povodňové zóně stát.
„Já tady nechci nic dělat, chci si tady provozovat svoje tábořiště. Přece nikomu neubližuju. A nedělám tady nic špatného, je tady jenom louka, když to vezmu.“
Takže myslíte, že vám hází úředníci klacky pod nohy?
„Já jsem o tom přesvědčený a nikdo mi to nevymluví,“ říká Libor Stříbrný.
Má už nejmíň pátou kávu a desátou cigaretu a to je do oběda ještě daleko. Nemůže se smířit s tím, že udělal něco špatně, když léta zpustlé tábořiště v Anníně vydupal ze země. Týdny vysekával louku, zprovoznil toalety, natáhl vodu a postavil dřevěný bufet s terasou. Teď ho ale nemůže zlegalizovat.
„Protože pan starosta z Dlouhé vsi provozuje druhý kemp a já jsem pro ně konkurence. Tohleto je víceméně nekalá soutěž. Rozumíte mi? Já tady nikoho neznám, kamkoliv přijdete, tak vám řeknou: ´Ale tomu se nedivte, jste Pražák´,“ tvrdí provozovatel nového tábořiště.
Přistěhovalec z Prahy si se starostou Dlouhé vsi do oka asi nepadli. Josef Vichr není nadšený z toho, že se na terase bufetu turisté radují dlouho od noci, a tábořiště nemá ani provozní řád. Pak si podle něj lidé z obecního kempu za řekou stěžují.
„A mně to je jedno, já jsem řekl: ´Já vám nebudu házet žádné klacky pod nohy´. A teď jsem tam přišel a ten chlapík mě tam odtud skoro vykázal. Tak jsem řekl: ´Hele, chlapče, jestli si myslíš, že jsem takový blb, tak dobře. Tak tady máš postavené nové chaty, jestli sis je postavil na černo, tak si to odůvodni´. Nic víc, nic míň,“ říká starosta Dlouhé vsi.
Úřady trvají na svém
Za černé stavby považuje zákon všechny, které nově vyrostly v aktivní záplavové zóně. Proto Městský úřad v Sušici stavební povolení nevydá. Žádné změny v zakreslených zónách neplánuje ani Krajský úřad v Plzni, potvrzuje vedoucí oddělení vodního hospodářství Marie Hanušová.
„Tlak vlastníků pozemků je neustále. Protože tím, že ty pozemky nemohou zastavět, tak se jim jeví, že je nemají účelně využité. Ale vodoprávní úřad nemůže nic povolit,“ vysvětluje Hanušová.
Až mě odsud odvezou policajti …
U Annína stojí blízko sebe tři kempy. V tom horním leží i dětský tábor, který hasiči celkem často kvůli vodě evakuují. Jenže ten tam stál ještě před platností nového zákona, a tak může zůstat. Stejné je to v obecním kempu, který se pyšní i luxusními bungalovy. I proto si Libor Stříbrný myslí, že každému se měří jiným metrem.
„Do té doby prostě nekončím. Až mě odsud odvezou policajti a dají mně za katr. A pak budete mít sólokapra: ´Zavřeli jednoho magora ze Šumavy´. Né, z Prahy, který si chtěl udělat na Šumavě tábořiště,“ prohlašuje Libor Stříbrný.
Do tábořiště v Anníně investoval spoustu práce a peněz, prý už přes půl milionu. A tak hledá originální cestičky, jak živnost zachránit. Když bude nejhůř, nechá prý jeřábem svůj dřevěný bufet zdvihnout do výšky a podloží ho koly. Tím z něj udělá maringotku. Ta sice neujede ani metr, stavba to ale nebude.
