Věda

Také kojoti umí dělat psí oči. Psovité šelmy je používaly dřív, než přišel člověk

Nová studie říká, že zvířata podobný výraz tváře ukazují v jiných kontextech. „Nejen když se dívají na pána nebo na sebe, ale i když jsou sama,“ upozorňuje evoluční biolog Kratochvíl.

Evanston| 12. 10. |vdv |Věda

Zubní kartáčky a sprchy se hemží viry, zjistila studie. Drtivá většina však infikuje jen bakterie

Zjištění vědců z americké Severozápadní univerzity je jedním ze střípků poznatků, které mohou vést k účinějšímu boji z bakteriálními nemocemi i pochopení, jak pečovat o předměty každodenní potřeby.

Brno| 12. 10. |Michal Šafařík, and |Věda |Experiment

Nové peptidy z Brna zabíjejí bakterie rezistentní na antibiotika, vědci cílí i na rakovinné buňky

Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.

Stockholm | 9. 10. |ČTK |Věda

Baker, Hassabis a Jumper. Trojice vědců získala Nobelovu cenu za chemii díky výzkumu proteinů

Baker působí na Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu, zatímco Hassabis a Jumper pracují v Londýně ve firmě Google DeepMind, která se zabývá výzkumem umělé inteligence.

Stockholm| 8. 10. |ČTK |Věda |Aktualizováno

Nobelovu cenu za fyziku získali Hopfield a Hinton. Zkoumají umělou inteligenci

Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton, uvedla Královská švédská akademie věd.

3:40

Brno| 8. 10. |Michal Šafařík, epo |Věda |Reportáž

Vědci z Brna zachytili embryonální vývoj žab ve 3D modelech. Dosud existoval pouze ručně kreslený atlas

„Cíl bylo zjistit, jak se pulec vyvíjí v žábu. Zkoumáme embrya, která pak následně oplodníme a v různých částech jejich vývoje je tzv. umrtvíme a naskenujeme,“ říká Jakub Harnoš pro Český rozhlas.

Olomouc| 3. 10. |Andrea Skalická |Věda

Zjistit nádor slinivky břišní z pár mililitrů krve. Lékaři testují unikátní metodu chemiků z Pardubic

Zjistit nádor slinivky břišní z pár mililitrů krve. Kdysi sen, už brzy možná skutečnost. V Česku začíná klinická studie Lidipica. Za unikátní metodou stojí analytičtí chemici z Univerzity Pardubice.

Tým čínských vědců vyvíjí robotickou kůži inspirovanou ptakopyskem. Dokáže vnímat na dálku

Peking| 2. 10. |ČTK |Věda

Čínští vědci se zabývají robotickou umělou kůží, stejně jedinečnou jako tvor, jímž se nechali inspirovat – malý australský savec ptakopysk podivný.

Ženeva| 29. 9. |Bára Vránová |Věda

Klíčové středisko světové vědy a technologického pokroku CERN slaví 70 let. Přinesl řadu objevů

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) vznikla 29. září 1954 mimo jiné jako odpověď na masivní odchod vědeckých špiček do USA.

Londýn| 25. 9. |Jan Kaliba |Věda |Aktualizováno

Není to jen přírodní zkáza. Za povodně v Česku může i lidská činnost, ukazuje mezinárodní studie

Intenzita dešťů ve střední Evropě mezi 12. a 16. zářím mohla být až o pětinu intenzivnější. Oteplováním planety člověk zvyšuje pravděpodobnost podobných jevů, ukazuje studie World Weather Attribution.

Praha| 23. 9. |Jakub Lucký |Věda |Rozhovor

První robot byl jen ‚na koukání‘. Nový má i chapadlo, popisuje průzkumný stroj pro Fukušimu odborník

Japonsko je připraveno odebrat z poškozené jaderné elektrárny ve Fukušimě vzorek roztaveného jaderného paliva. „Chtějí získat třígramový vzorek, který si rozvrtají v laboratoři,“ říká odborník.

19:38

Praha| 22. 9. |Martin Srb, and |Věda |Experiment

S odhalením povodňového nebezpečí můžou pomoci vesmírné družice. Jejich radary vidí i pod zem

„Jakákoli autorita může v případě nebezpečí požádat o satelitní průzkum a dostane rapidně odpovědi, které jsou viditelné na webu,“ říká David Moravec z České zemědělské univerzity.

26:00

Dublin| 22. 9. |Martina Mašková |Věda

Je voda pitná? Irští vědci navrhli novou metodu, jak odhalit nebezpečnou bakterii E. coli

Cílem snažení irských vědců bylo zvládnout vyhodnotit bakteriální znečištění na místě rychle a co nejpřesněji. Výhodou metody je, že se dá používat v terénu, vybavení se vejde do menšího kufru.

Praha| 20. 9. |Eva Kézrová |Věda

Vysušit dům může trvat měsíce. Hliněné omítky jsou zranitelné, proces ovlivňuje i zateplení, říká expert

Aktuálně pomůže s vysušováním domů teplé počasí a průvan. Důležité je, aby odvod vlhkosti z místnosti šel ruku v ruce s vypařováním vody ze stěn a povrchů, jinak se bude vlhkost stále vracet.

Za každou hodinu vytrvalostního běhu 12 kostek cukru. Pomůže i lák z okurek, popisuje biochemik

Praha| 13. 9. |Lucie Výborná, jkh |Věda |Host Lucie Výborné

Co se děje při panické atace? Hyperventilující tělo se zbaví oxidu uhličitého a ztrácí kyselost, což vede k zatuhnutí svalů, vysvětluje mimo jiné biochemik platformy Zeptej se vědce.

3:40

Brno| 9. 9. |Michal Šafařík, job |Věda

Až 2,5 milionu jednotek. Výrobci chilli neumí měřit přesnou pálivost, pomáhají jim brněnští chemici

„Odrůda Carolina Reaper může mít pálivost v rozmezí od 1,2 milionu po 2,5 milionu jednotek. Výrobci často neznají skutečnou pálivost, takže uvádí to, co je v literatuře,“ říká chemik Pavel Diviš.

Stanford| 7. 9. |Kateřina Vrbatová |Věda

Průhledná kůže a svaly. Dosáhne toho obyčejné potravinářské barvivo, zjistili vědci ze Stanfordu

Výzkumníci zatím postup zkoušeli jen na tělech živých zvířat. Popisují ho jako vratný a opakovatelný. V současné době je průhlednost omezena pouze hloubkou, do které barvivo proniká.

8:32

Praha| 6. 9. |Vladimír Kroc, agf |Věda |Rozhovor

Nejteplejší rok? Dopady emisí jsou markantní, lidský faktor začne převažovat, varuje klimatolog

„Moře je stále teplé, takže bych se shodoval s odhadem Copernicu, že je poměrně dobrá šance na to, že letošní rok bude buď těsně druhý nejteplejší rok, anebo těsně první nejteplejší rok,“ říká Trnka.

Londýn| 3. 9. |ČTK |Věda

Kategorizace hurikánů je zastaralá a neodpovídá reálnému nebezpečí. Vědci se snaží o aktualizaci

Hurikán Ernesto minulý měsíc způsobil rozsáhlé škody na Portoriku. Bouře získala nejnižší hodnocení na oficiální Saffirově-Simpsonově stupnici pro klasifikaci hurikánů, a to kvůli rychlosti větru.

3:30

Praha| 27. 8. |Eva Kézrová |Věda

Čeští vědci odhalili tajemství termita s ‚bombou’ na zádech. Unikátním způsobem brání svoje kolonie

Vědci z České zemědělské univerzity odhalili fungování unikátního termitího obranného mechanismu. Starší jedinci druhu Neocapritermes taracua mají na zádech speciální vaky s toxickou látkou.

26:00

Praha| 25. 8. |Martina Mašková |Věda |Laboratoř

Vědci se pokusili napodobit vznik života. U jeho počátků mohly být molekuly RNA

Badatelé z renomovaného Salkova institutu v San Diegu v Kalifornii ve Spojených státech podpořili myšlenku takzvaného RNA světa.

Jen si kupujeme čas, říká vědkyně o výzkumu nových antibiotik. Nové druhy už nesmíme používat plošně

Praha| 24. 8. |Vojtěch Koval, kac |Věda |Zaostřeno

Stanislava Bezdíček Králová měla možnost vyrazit na Antarktidu pro tamní mikrobiální minikomunity. Právě z těch by mohli vědci vyvinout nová antibiotika.

Praha| 21. 8. |Eva Kézrová |Věda

Léčí obezitu i Alzheimerovu chorobu. Čeští odborníci patří mezi průkopníky myšlenky léku s dvojí funkcí

Výzkumná skupina v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd teď představila novou látku, která cíleně působí proti oběma nemocem. Potvrzují to testy na speciálně upravených myších.

3:07

Praha| 20. 8. |Tereza Janouškovcová Bartůňková |Věda

Rozsvícené lampy škodí hmyzu. Čeští vědci zjišťují, jak upravit barvu světel

Světelné znečištění škodí nejen lidem, ale také hmyzu. Které typy lamp jsou pro něj nejšetrnější, zjišťují entomologové z České zemědělské univerzity v Praze. Pod osvětlení instalují lapače hmyzu.

1:56

Brno| 18. 8. |Johana Křížová |Věda

Brněnský CEITEC hostil nadané středoškoláky. Společně s vědci zkoumali 3D tisk nebo magnety

„Zkoumali jsme 3D tisk a metody, které můžeme při 3D tisku používat a taky materiály. A pak jsme testovali i jejich mechanické vlastnosti při různých zkouškách,“ popisuje student pro Český rozhlas.

4:03

Praha| 17. 8. |Eva Kézrová, and |Věda

iRozhlas

Nejnovější zprávy