Zařízení, které mladý vědec vytvořil, dokáže zlikvidovat 98 procent bakterií ve vodě za pouhé tři minuty. Spojením svých výzkumů vytvořili Tomáš Čermák a Anna Podmonická systém PURA.
Výzkumnice Kateřina Sopková pojmenovala novou bakterii pseudomonas rosensis. Vylučuje takzvané bakteriociny, kterými zabíjí příbuzné bakterie. Bakteriociny by jednou mohly být základem nových léků.
„Stále hledáme novou fyziku, která by vysvětlila otevřené otázky dnešní částicové vědy, například pátrání po temné hmotě, anebo asymetrie hmoty a antihmoty v našem vesmíru,“ popisuje Gianottová.
„Jelikož slyším neustálé skandování, že děkují, tak já věřím, že hlavní cíl byl splněn,“ říká Jan Spratek z pražského planetária, který se podílel na výběru posádky.
Brněnští vědci našli nový způsob pozorování mikroplastů ve tkáních. Je založený na mikro-CT, tedy v podstatě rentgenu. Umí prohlédnout vzorkem bez rozříznutí, čímž se snižuje riziko chybných výsledků.
„Požádala jsem si o Fulbrightovo stipendium a měla jsem to štěstí, že jsem jej získala. Umožňuje vyjet do Ameriky na nějakou vědeckou instituci a tam získat zkušenosti,“ říká bioložka Marie Drábková.
„Přibližně polovina materiálu ze žluté popelnice se vytřídí. Zbylá polovina se nazývá výmět, což je nerecyklovatelný odpad a v současné době se spaluje,“ přibližuje vědec Petr Straka.
„Ohrožena je hlavně věda o životě a zdravotnictví. Protože když vám někdo na chvilku zastaví projekt, tak se může stát, že se tím celý projekt zničí,“ říká bioinformatik.
Familiární hypercholesterolemie – tato dědičná porucha způsobuje špatné ukládání cholesterolu už od dětství. Trápí jednoho člověka ze dvou až tří set, ale většina pacientů diagnostikovaná není.
V nové studii vědci zmapovali neobvyklé chování myší. Zvířata si poskytovala první pomoc. Stejné chování vědci zpozorovali již dříve u mravenců, slonů nebo šimpanzů.
Jak se daří letošní, už 21. české výpravě na Antarktidě? A jaký je vůbec život v této odlehlé a nehostinné oblasti? Rozhovor s geografem a geologem doc. Mgr. Danielem Nývltem, Ph.D.
Jiřina Bartůňková je přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol. S jakou vizí před 30 lety pracoviště spoluzakládala? A které nemoci do jejího oboru spadají?
Mezinárodní vědecký institut se zabývá výzkumem neurodegenerativních onemocnění, jako je alzheimer. Čeští vědci spolupracují výzkumnými středisky v Německu a ve Francii.
Chatovací robot DeepSeek překvapil celý svět. „Je to pořád velký jazykový model. Zároveň je ale obohacený o ‚přemýšlející‘ složku pokročilejších modelů,“ vysvětluje expert na AI Jan Romportl.
Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal v neděli večer při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Nadace laureátům rozdala dohromady 5,5 milionu korun.
„Průměrná teplota poprvé v dějinách České republiky přesáhla 10 stupňů,“ konstatoval pro Radiožurnál klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Miroslav Trnka.
Zaměřili se na konkrétní typ, který se teď používá třeba v pleťové kosmetice. Smíchali ho se zeminou a vyseli do ní salát a kukuřici, které vyrostly o poznání hůř než rostliny v normálním substrátu.
Soutěže Staň se superdialektologem pořádá Akademie věd. K účasti stačí studentům chytrý telefon nebo diktafon a návštěva u někoho, kdo mluví hanácky, slovácky, lašsky nebo jiným nářečím.
První fáze výcviku trvala asi 260 hodin. Svoboda se učil od těch nejlepších. Jako záložní astronaut Evropské kosmické agentury bude ve výcviku pokračovat i v roce 2025. Věří, že se do vesmíru dostane.
Skleněná spirála má jedinečnou konstrukci bez ocelových výztuží, která bude první svého druhu v Japonsku. Ósaka je ale v seizmicky aktivní oblasti, a tak nebylo jednoduché získat stavební povolení.
Rychlejší, přesnější, šetrnější, a ještě ke všemu český. Takový je nový katetr, který kardiologům z Nemocnice Na Homolce nově pomáhá v léčbě pacientů s fibrilací srdečních síní.
Maso budoucnosti by v sobě mohlo mít jen jednu zvířecí buňku. Alespoň takový je základ suroviny pro zvířecí krmivo vyvinuté českým start-upem Bene Meat. Nedávno za něj dostal i ocenění Česká hlava.