O knihu publicistky Mileny Štráfeldové líčící dramatický osud, dobu, i lidi, kteří obklopovali skladatele Bedřicha Smetanu, si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži webu iROZHLAS.cz.
Ve speciální rubrice mykomytologie například houby osvětlují svůj vlastní pohled na to, odkud přišly a co světu přinesly. Čtenářům přibližují i svou roli ve vědě a medicíně.
Patří mezi komerčně nejúspěšnější české spisovatelky a podle svých slov prodala už více než 700 tisíc knih. „Vím, že mi žádná literární cena nehrozí,“ přiznává Radka Třeštíková.
„Množství knih v domácnosti, které jsou dostupné, zvyšuje pravděpodobnost nejenom toho, že dítě knížky bude číst, ale i toho, že bude mít zájem o vzdělání,“ poukazuje psycholog.
Autor oblíbeného podcastu Kriminálka v nové knize zpovídá policejního operativce, vyšetřovatele, velitele zásahovky, šéfa mordparty, státního zástupce a někdejšího policejního prezidenta.
„Když jsem četla poválečné zápisy města Karviná, tak jsem si uvědomila, jak jsou i dnes lidé stejní,“ vypráví autorka knižní série Šikmý kostel Karin Lednická v pořadu Host Lucie Výborné.
Jak nevnímat svět černobíle a umět rozlišit, co už je naprosté zlo? A proč téma rovnoprávnosti queer lidí ve společnosti vyvolává tolik emocí? Odpovídá spisovatel Marek Torčík.
V šestém ročníku soutěže o Cenu Hanzelky a Zikmunda Cestopis roku vybrala porota z 39 titulů pět nominovaných. Byl mezi nimi i geografický román Jiřího Černického Kongo severu.
„Knihu vrátila jedna nejmenovaná žena, která ji dostala od svého bratra, který ji zase našel ve věcech svojí matky v Kansasu,“ uvedla zaměstnankyně knihovny.
„(Kniha) si neklade za cíl dokázat nějaké rozsáhlé spiknutí. Jednoduše pracuje s daty jako s laserem, kterým zcela čistě prořezává mlhu nevědomých a neuvážených rozhodnutí,“ píše v recenzi Guardian.
Ruské úřady za vlády prezidenta Vladimira Putina výrazně omezují práva lidí z komunity LGBT+ s tím, že jde o výmysl Západu, který ohrožuje tradiční ruské hodnoty.
„Na začátku byl slib. Chtěli se vrátit do vlasti, která ve skutečnosti jejich vlastí nikdy nebyla,“ píše v úvodu knihy slovenský reportér Lukáš Onderčanin.
„Dvakrát jsem se dostala do stavu, kdy jsem začala pochybovat, zda to vůbec budu schopná dopsat,“ přiznává v rozhovoru spisovatelka. Závěrečný díl trilogie končí těsně před tragédií na dole Dukla.
Stvůra, Vesnice a Vetřelec, to jsou díly detektivní trilogie, kterou v krátké době napsala Kristýna Trpková. Psát začala až v těhotenství s třetím dítětem.
Albatros Českému rozhlasu napsal, že se rozhodl knihu Nevratné poškození nevydat, protože „její text se dívá na citlivou a zároveň složitou problematiku příliš jednostranně“.
„Já pomníčky bořím ráda, ale není to z neúcty k autorům nebo k osobnostem. Myslím si, že už jsme dost dospělí na to, abychom si mohli říkat pravdu o našich velikánech,“ říká Milena Štráfeldová.
„Jako doktor práv odešel mezi ty poslední nejchudší, mezi uklízečky, romské kopáče a pracovníky v hutích na Kladně. A tam žil svůj těžký, ale bohatý život,“ říká o Hrabalovi literární historik.
Dokumentaristka Jana Počtová čtyři roky natáčela s lidmi v netradičních vztazích. Rozhovory s nimi dávají nahlédnout do radostí, strastí i nejistot, které nezvyklé podoby soužití přinášejí.
Jedním z vrcholů literární akce, která potrvá do neděle 24. března, jsou ceny Lipského knižního veletrhu. Slavnostní předání ocenění bude ve čtvrtek odpoledne.
V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Píše knihu pro děti Tota lítá, přiblížit jim chce totalitu.„Nebylo jen dobře, nebo špatně. Ono to bylo obojí. I v KLDR tam může mít člověk ‚normální‘ život,“ míní koreanistka.