Rakušané nakupují půdu v pohraničí. Šponují tím cenu, nemůžeme si ji dovolit, zlobí se čeští zemědělci
Čeští a rakouští sedláci v pohraničí se přetahují o pozemky. Podle registru zemědělské půdy LPIS tam zhruba polovinu půdy kolem hranice vlastní rakouští zemědělci. Ceny pozemků v pohraničí kvůli tomu stouply na dvojnásobek.
Od Písečného až po Uherčice polovina pozemků podle LPIS patří rakouským farmářům. V oblasti hospodaří například čtyři velcí rakouští podnikatelé na celkové ploše asi 400 hektarů.
Na rakouském trhu už není v podstatě žádná volná zemědělská půda. Proto si zemědělci, kteří žijí blízko hranic, začali kupovat pozemky v České republice. Jejich zájem tlačí ceny půdy nahoru.
Rakouští sedláci skupují v českém pohraničí půdu ve velkém. Podle údajů z katastru jim patří celé lány podél hranic, kam snadno přejedou se svojí technikou. Mezi zemědělci to způsobuje rozbroje.
„Cena půdy v naší oblasti je výrazně vyšší než pouze o pár nebo dejme tomu desítku kilometrů do vnitrozemí. A to je dáno tím, že samozřejmě rakouští zemědělci nechtějí jezdit na pole daleko, chtějí je mít taky někde poblíž, takže je pro ně nejzajímavější ta příhraniční část,“ vysvětluje odborník na oblast zemědělství Josef Kolář.
Cena se vyšplhala z původních 50 korun za metr na současných 300 korun. Jen pro srovnání, dál do vnitrozemí Kraje Vysočina je aktuální průměrná cena orné půdy podle údajů Agrární komory kolem 150 korun za metr. Zemědělci jižně od Jemnice tedy musí platit dvojnásobek toho, co zaplatí zemědělci například u Třebíče.
Koupi pozemků si nemohou čeští zemědělci dovolit. Je nad jejich možnosti. Rostoucí cena začíná odrazovat už i rakouské zemědělce. Koupě už pro ně není výhodná tak jako dřív.
Češi nemají k půdě vztah
S koupí pozemků v Čechách pomáhají zprostředkovatelé, kteří domlouvají s českými vlastníky prodej půdy. Někteří zemědělci označují jejich činnost za neetickou. „Nepřijde mi to neetické. Jsou to naprosto stejní zemědělci jako ti čeští. A to, že bydlí o 5 nebo 10 kilometrů dál, nota bene kolikrát že bydlí vyloženě přímo za hranicí, tak je to přece jedno , je to zemědělec jako zemědělec,“ nesouhlasí jeden ze zprostředkovatelů Petr Verl.
Úkoly pro ministra Jurečku? Vinařský zákon, vyplacení podpor zemědělcům i zelená nafta
Číst článek
Zemědělcům se rozprodávání české půdy nelíbí. Agrární komora se proto snaží omezit prodej půdy zahraničním majitelům. „Agrární komora je iniciátorem různých návrhů pro ministerstvo zemědělství, aby se nějakým způsobem snažilo omezit tyto nákupy ze zahraničí, aby se snažilo omezit úbytek půdy pro české farmáře. Ale bohužel, bylo už řečeno, jsme v tržním hospodářství, jsme v Evropské unii a tyhle věci se řeší velice těžko,“ popsal předseda Okresní agrární komory Třebíč Josef Blažek.
Verl i Blažek tvrdí, že za prodej půdy zahraničním zemědělcům může hlavně to, že Češi nejsou nacionalisté a nemají k půdě vztah. To je podle Blažka způsobeno hlavně tím, že k půdě přišli v dědickém řízení, přídělem nebo při restitucích. A v pozemcích zpravidla vidí jen peníze, a nikoli to, že je to národní bohatství.
