Přemýšlel o konci kariéry, teď bojuje hokejista Pletka v Benátkách
Ani 747 odehraných extraligových zápasů a 461 kanadských bodů v nich vám nezajistí trvale místo v sestavě některého z týmů nejvyšší domácí soutěže. Vyprávět by o tom mohl útočník Václav Pletka. Bývalý reprezentant už se nevešel do plzeňského kádru a v létě v 36 letech dokonce přemýšlel o konci kariéry, ale nakonec zakotvil v prvoligových Benátkách nad Jizerou.
„Zažil jsem to poprvé v kariéře. Není to nic příjemného, člověk na to není zvyklý. Obdivuji kluky, kteří to zažívají každý rok a čekají na nabídku do poslední chvíle. Člověka už pak napadají myšlenky na ukončení kariéry, že to nemá cenu, protože celé léto dře a čeká na nabídku, která nepřichází,“ svěřuje se s pocity, které provázely letní hledání nového působiště, Václav Pletka.
V minulosti si přitom zahrál i jeden zápas v dresu Philadelphie v zámořské NHL. V extralize pak postupně hrával za Třinec, Liberec, Karlovy Vary, České Budějovice, Plzeň a Slavii. V létě ovšem zažíval nepříjemné okamžiky.
„Je to deprimující, ale zase člověk si to asi musí srovnat v hlavě. Je mi 36 let a pořád jsem věřil, že si extraligu ještě třeba jeden dva roky můžu zahrát. A věřím pořád, že bych na to měl,“ myslí si Pletka.
Václav Pletka zažíval v létě nepříjemné okamžiky, u hokeje ale nakonec setrval. Svůj příběh vyprávěl Pavlu Petrovi
Někdejší extraligový šampion s Plzní dokonce sám uvažoval o konci kariéry. „Už jsem byl tak na 70 procent nalomený. Po skončení na Kladně, kde jsme se nedomluvili, jsem přemýšlel, co bude dál. Dokonce jsem se ptal i v Boleslavi, jestli by nestáli o nějakého trenéra, ale zatím jsem nedostal konkrétní odpověď,“ vypráví bývalý reprezentant, který má trenérskou licenci.
„Hledal jsem angažmá dál a ozvaly se Benátky. Mám to odtud kousek domů a udělám všechno pro to, abychom se zachránili,“ dodal Pletka. Situace středočeského klubu totiž není růžová.
Tým z města nad řekou Jizerou se pohybuje u samého dna prvoligové tabulky. A co rozenému střelci a devětadvacetinásobnému českému reprezentantovi dodává energii? U hokeje ho drží především láska k němu.
„Člověk to dělá nějaké roky a tu hru má rád. Když jsem viděl syna bráchy, který je v první třídě, a když jsem s nimi šel na trénink, člověka to trochu dobije a dostává chuť do hokeje. Když zdraví slouží, tak člověk nechce skončit, ale stejně to jednou přijde,“ tuší Pletka.
Zatím ale konec v případě Pletky nehrozí. Už jen proto, že při angažmá v Benátkách má předávat zkušenosti mladším hráčům. On sám je po Janu Plodkovi druhým nejstarším v kabině.
„Kabinu bychom měli tvořit my, starší hráči, ale moc nás není, asi tři nebo čtyři. Záleží na nás, abychom to dali do kupy. Jsou tady mladí a šikovní hráči, ale pořád se to mění a člověk se dozví soupisku až těsně před zápasem. Je to těžké, ale nemůžeme se vymlouvat,“ ví Pletka.
A jak vnímá rozdíl mezi oběma soutěžemi? „Překvapilo mě, že je to na vysoké úrovni, ale rozdíl je, si myslím, hlavně v taktické stránce,“ dodává Pletka.