Bank of England pomáhala za války prodávat zlato uloupené Československu nacisty
Bank of England pomáhala nacistům prodat zlato, které zabavili v Československu po invazi v roce 1939. Temnou část své historie zveřejnila sama banka na své internetové stránce.
Zlato, které v roce 1939 zabavili nacisté v Československé bance, putovalo do Banky pro mezinárodní vyrovnání ve Švýcarsku, ta v té době představovala jakousi světová centrální banka. Fyzicky bylo ale zlato uloženo ve Velké Británii.
Bank of England jeho část také coby zprostředkovatel jménem říšské banky prodala. Vše udělala tajně, bez souhlasu vlády, která byla spíše pro zmrazení československých vkladů.
Podle britského deníku Financial Times, který jako většina britských novin tuto temnou část Bank of England dnes vytáhly na titulní stránku, šlo o zlato v tehdejší hodnotě 5,6 milionu liber. V přepočtu na dnešní ceny to je 736,5 milionu liber. Tedy zhruba 22 miliard korun.
Bank of England údajně prodávala zlato pod nátlakem Banky pro mezinárodní vyrovnání.
Až teď tuto část své historie oficiálně odkryla sama Bank of England. Čeští historici to ale na základě britských archivů zjistili už před několika lety a roli Bank of England v prodeji československého zlata detailně popsali.
Do povědomí širší veřejnosti se toto zjištění ale nejspíše nedostalo. Celou tuto problematiku například popsal v knize nazvané Do poslední pence profesor Jan Kuklík z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
W. Churchill: Je to vlastně druhý Mnichov
Zveřejnění dokumentů ze strany Bank of England až nyní, když čeští historikové o tom informovali už před několika lety, přisuzuje novinář a spisovatel Stanislav Motl okurkové sezoně.
„Toto jsou totiž notoricky známé informace a téma bylo předmětem obrovského zájmu v roce 1939, kdy k tomu tzv. prodeji došlo. On to nebyl prodej v pravém slova smyslu.“
„Když Edvard Beneš a lidé kolem něho věděli, že se blíží nebezpečí německého nacismu, tak zhruba 90 tun předisponovali – nebo se snažili předisponovat. A nakonec to dopadlo tak, že zhruba 50 tun zlata zůstalo v sejfech Bank of England.“
„V roce 1939, 18. března, dostalo vedení Národní banky Československé příkaz, aby právě toto zlato bylo okamžitě předisponováno do říšské banky.“
Stanislav Motl také připomněl, že i když byla Bank of England o nátlaku informována, došlo k vydání zhruba 23 tun zlata okupantům.
Vedlo to ke skandálu. „Úspory nešťastného a porobeného lidu jsme vydali německému agresoru. Je to vlastně druhý Mnichov,“ kritizoval tehdy Winston Churchill.
Zbytek zlata pak už vydán nebyl.
