Soudy upozornily na zásadní chyby finanční správy. Zlikvidovaná firma chce po státu 150 milionů
Po třech letech padl první pravomocný rozsudek v případu, kvůli němuž se obyvatelé Brna v srpnu 2015 ocitli bez jízdenek na městskou hromadnou dopravu. Týká se zlikvidované brněnské společnosti Tabák Plus, na kterou úředníci finanční správy uvalili zajišťovací příkazy za téměř 250 milionů. Dopustili se ale chyby. Jak zjistil zpravodajský server iROZHLAS.cz, firma už nyní žádá po ministerstvu financí jako odškodnění více než 151 milionů korun.
„Podle názoru soudu se s ohledem na vše shora uvedené dopustil správce daně hrubého a závažného porušení procesních práv žalobce,“ píše se v rozsudku Krajského soudu v Brně z konce loňského září.
488 kontrol kvůli korunovým dluhopisům, trestní oznámení na Agrofert policie odložila
Číst článek
Jeho správnost nyní potvrdil i Nejvyšší správní soud (NSS), jak jako první upozornil server Podnikatel.cz.
Soudci poukázali na zásadní chyby, jichž se úředníci finanční správy dopustili. Spočívaly v tom, že pracovníci obou elitních orgánů finanční správy svým postupem fakticky připravili společnost Tabák Plus o právo vznést v rámci odvolání námitky. Firmě tak vůbec nebylo umožněno se proti zajišťovacím příkazům bránit.
Jednalo se přitom o expertní úředníky ze Specializovaného finančního úřadu. Ten vznikl v roce 2012, aby se zaměřoval na velké subjekty s obratem přesahujícím dvě miliardy korun, případně na subjekty, které působí na kapitálovém a finančním trhu.
Chybně celý případ posoudili i specialisté z Odvolacího finančního ředitelství, na něž se firma - jako na první - po uvalení zajišťovacích příkazů obrátila.
Brno bez jízdenek
Úředníci finanční správy uvalili v roce 2015 na společnost Tabák Plus 29 zajišťovacích příkazů v hodnotě téměř 248 milionů korun. Zabavili jí část majetku za 105 milionů korun a zhruba 23 milionů na účtech. V té době zaměstnávala téměř 90 lidí.
Co je zajišťovací příkaz?
Jedná se o prostředek správy daní, který pro firmy často znamená "náhlou smrt". Úředníci totiž obstaví účty v bankách, budovy či automobily. Firmy tak často nemají na zaplacení svým dodavatelům a zaměstnancům a plnění dalších závazků. Daňoví poradci dlouhodobě upozorňují, že zajišťovací příkaz je mimořádný nástroj, který má být použit jen ve zcela extrémních situacích.
V srpnu téhož roku zásah finanční správy pocítili i mnozí Brňané. Po určitou dobu si totiž nemohli koupit lístek na městskou hromadnou dopravu. Společnost Tabák Plus, provozující v Brně trafiky, byla totiž hlavním distributorem jízdenek. Specializovaný finanční úřad jich tehdy zabavil za zhruba 4,5 milionu korun.
Nyní se společnosti podařilo uspět v jednom z mnoha sporů, které kvůli zásahu finanční správy vede.
„Je to úspěch, ale jde jen o mezikrok. Celá kauza není ukončena. Je rozvinutá a je zahájeno několik řízení u různých instancí,“ řekl serveru iROZHLAS.cz k rozhodnutí NSS advokát Jakub Šotník ze společnosti Rödl & Partner, která zlikvidovanou firmu zastupuje. Více ale záležitost nechtěl komentovat, jelikož Nejvyšší správní soud ještě nezveřejnil odůvodnění rozsudku.
Škody v řádech desítek milionů
Zda se rozhodnutí správního soudu nějak promítne do práce úředníků, nechtělo říct ani Generální finanční ředitelství.
„Rozsudek Nejvyššího správního soudu nebyl doposud na Odvolací finanční ředitelství doručen, proto finanční správa v současné době nemůže přesněji popsat, jaký bude další postup, případně zda dojde ke změně správní praxe při posuzování náležitostí odvolání,“ reagoval na dotaz iROZHLAS.cz mluvčí Petr Habáň.
Celou věc musí nepřímo řešit i ministerstvo financí. Ačkoliv spor ještě není u konce, insolvenční správce firmy už nyní žádá resort financí o nemalé odškodnění.
Šéf finanční správy Janeček končí. Podal žádost o odvolání z funkce
Číst článek
„Ministerstvo financí potvrzuje, že obdrželo v srpnu 2018 žádost o náhradu škody ve výši 151 059 102 korun, kterou uplatnila společnost Tabák Plus. Šetření v této věci není ukončeno,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu financí Šárka Šmolíková. To nyní čeká na stanovisko Generálního finančního ředitelství. Teprve poté bude posuzovat, zda firma splnila podmínky dané zákonem.
Případ FAU
Nejvyšší správní soud v posledních měsících vydal mnoho rozsudků, ve kterých kritizoval práci úředníků finanční správy, a naopak se zastával firem a podnikatelů. Letos v září například řekl, že správce daně nemůže firmě zajistit majetek a finanční prostředky, byť má indicie, že firma byla zapojena do podvodu.
Zajišťovací příkaz mají úředníci využít až ve chvíli, kdy skutečně hrozí, že konkrétní společnost nebude v budoucnu moci zaplatit daň. Firma má navíc dle soudu dostat šanci daň doplatit.
Mediálně nejznámější je případ přerovské společnosti FAU, která skončila v konkurzu poté, co na ni úředníci uvalili zajišťovací příkazy. Soud později označil příkazy za nezákonné. Na konci října také soud odblokoval majetek v hodnotě desítek milionů spolumajiteli firmy Vojtěchu Csabimu.
Finanční správa čelí kritice dlouhodobě, a to nejen kvůli zajišťovacím příkazům, ale například taky kvůli kontrolám v rámci elektronické evidence tržeb (EET), kvůli kterým úředníci dokonce zjišťovali informace o svatebních hostinách přímo od novomanželů.
Ředitel finanční správy Martin Janeček minulý týden oznámil, že ke konci roku skončí ve funkci.
