Někdejší místopředsedkyně ANO a bývalá starostka Radmila Kleslová mezi lety 2011 až 2015 pravidelně inkasovala od Českých drah 40 tisíc korun měsíčně. Národní dopravce ale nebyl na dotazy veřejnosti ochoten ukázat ani příslušné smlouvy, ani doložit práci, kterou pro ně Kleslová měla provést. Dráhy se tehdy bránily ochranou osobních údajů.

Detaily se od roku 2015 prostřednictvím žádosti o informace snažil získat i pražský zastupitel za Pirátskou stranu Adam Zábranský. „Chtěl jsem si ověřit, že kumulátorka funkcí Radmila Kleslová reálně ve státních firmách za ty nemalé peníze odváděla nějakou práci. Proto jsem si od každé z nich vyžádal informace o smluvních vztazích,“ vysvětluje Zábranský.

Dráhy se v jeho případě rozhodly zvolit taktiku, která připomíná obstrukce: státní firma jeho žádost o informace vždy zamítla, představenstvo společnosti ale toto rozhodnutí zrušilo a vrátilo ho podřízeným k dalšímu řešení. Výsledkem tohoto nekonečného kolotoče byla snaha, aby se Zábranský nemohl obrátit na soud, u kterého se dráhy obávaly, že prohrají.

Během soudu, který nakonec stejně proběhl, soudci zjistili, že ze strany drah šlo o záměrnou zdržovací taktiku: „Cílem vydávaných rozhodnutí je eliminovat/oddálit soudní řízení,“ psali podnikoví právníci v takzvané předkládací zprávě, která dokumenty během kolečka uvnitř firmy doprovázela.

„Přesto však nelze vyloučit, že žadatel se bude svého práva domáhat soudní cestou. Rovněž třeba zmínit, že soudy rozhodující věci v souvislosti se zák. č. 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.) upřednostňují výklad pro žadatele o informace příznivější (a tedy směřující k poskytnutí informace) v tomto případě platí rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne, kterým se nařizuje zveřejnit veškeré příjmy osob placených z veřejných prostředků,“ píše se v dokumentech dále.

Podivné kroky

Těchto poznámek si nyní všiml i soud, který je dokonce vypsal do rozsudku, kterým chování drah označil za nezákonné: "Soud nemá pochybnosti o to, že jde o zřetelný signál, že postup žalovaného (Českých drah, pozn. red.) byl v rozporu se smyslem a účelem zákona o svobodném přístupu k informacím," napsali soudci.

Podivných kroků pak soud drahám vytkl více: ze spisu například vyplynulo, že „přestože povinný subjekt v odůvodnění rozhodnutí naznačuje, že JUDr. Kleslová nedala souhlas s poskytnutím údajů, žádným způsobem ze spisu nevyplývá, že by s ní jakkoliv komunikoval, příp. že by jí dal možnost se k věci vyjádřit,“ píše se v rozsudku 9. senátu Městského soudu v Praze.

„Přestože odůvodnění rozhodnutí povinného subjektu vždy čítá minimálně 5 stran, skutečné důvody neposkytnutí informace z něj seznat nelze,“ uzavírá soud nakonec, proč dřívější postup Českých drah zrušil pro nezákonnost. Dráhy nyní budou muset věc vyřídit znovu, a tentokrát už bez obcházení zákona. A pokud konkrétně nevysvětlí, proč jsou informace o angažmá Kleslové osobními údaji, musí informace zveřejnit.

Jak vyplývá z odpovědi pro Radiožurnál, odmítají se dráhy s rozhodnutím soudu smířit. „Společnost České dráhy přistoupí k podání opravného prostředku proti danému rozhodnutí. S ohledem na to, že se tedy jedná o probíhající řízení, nebudeme se k věci dále vyjadřovat. ČD uvedly řadu argumentů, proč nelze smlouvy vydat,“ napsal mluvčí Radek Joklík.

Dopravce v průběhu času částečně přiznal, že jim Kleslová měla pomáhat s analýzami zákonů. Samotná politička na podzim 2015 složila funkci místopředsedkyně ANO a odešla i z vedení pražské organizace strany poté, co vyšly najevo detaily o její spolupráci s polostátní firmou ČEZ. Té měla poskytovat právní služby za 100 tisíc korun měsíčně.

Kleslová hodlá v letošních komunálních volbách kandidovat do zastupitelstva na Praze 10.

Celý rozsudek si můžete přečíst zde:

Jan Cibulka, Andrea Kubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít