Město v Ohiu tři týdny po chemické havárii: lidé rozdávají jídlo i vodu, očekávají příjezd Trumpa
Po návštěvě Ukrajiny si někteří republikáni stěžují, že americký prezident Joe Biden měl místo Kyjeva jet do East Palestine v Ohiu. Na místo vážné chemické havárie z počátku února se ve středu chystá Donald Trump. Tamní lidé už se vrátili do svých domovů, ale stále žijí ve velké nejistotě a v obavách o své zdraví. Přepravované jedovaté produkty ropného průmyslu se dostaly do tamního vzduchu i půdy a stále se je nedaří plně dostat pod kontrolu.
Železnice v East Palestine už zase funguje. Závory v centru města jdou dolů, silniční doprava se zastavuje, hlasitě troubí a projíždí několik mil dlouhá souprava s nákladními kontejnery. Patří společnosti Norfolk Southern tak jako vlak s nebezpečnými chemikáliemi, který tu havaroval před necelými třemi týdny.
Americké město se vzpamatovává z chemické havárie. East Palestine navštívil zpravodaj Českého rozhlasu v USA Jan Kaliba
Poslední vagon a závory se zvedají. Přecházím přes přejezd ke stánku, kam dárci vozí palety s balenou vodou a další věci, které by mohly být potřeba. Místní si je rádi vyzvedávají.
„Ne všichni byli schopní si najednou nechat otestovat vodu ve studni. V tom případě je lepší dojet si sem pro balenou. Měli jsme tu dárce třeba až z Filadelfie. Lidi jsou opravdu hodní, jedou takovou dálku, aby nám věnovali vodu nebo čisticí prostředky,“ říká reportérovi Radiožurnálu dobrovolník Hayden a podává balíky s vodami do dalšího auta.
Přijíždí jedno za druhým, je tu opravdu rušno. Na rozdíl od ostatních dorazil Stephen pro dva barely vody na kole.
„Upřímně, já zdejší vodu nepil ani předtím. Je dobrá na koupání nebo mytí nádobí, o to nemám strach ani teď. Ale piju balenou. Z toho neštěstí viním hlavně železniční společnost. Náklad jim prý začal hořet už třicet kilometrů odsud, takže nevím, proč vlak nezastavili, než vykolejil tady. Jinak jsem se dočetl, že za Obamy se zpřísnila bezpečnostní pravidla pro brzdné systémy, ale Trump se nových zákonů zbavil a Biden s tím pak nic neudělal,“ přemýšlí nahlas zdejší bývalý učitel zeměpisu.
„Když se to stalo, chtěl jsem zůstat, ale když guvernér v projevu mluvil o katastrofické situaci a o střepinách, dostal jsem strach a evakuoval se,“ dodal.
Druhý den se Stephen do svého domu zase vrátil. Lituje prý ty, kteří bydlí přímo u místa neštěstí, které je doslova na hranici států Ohio a Pensylvánie – asi sto metrů ještě na území toho prvního.
‚Nakrmíme tak sto lidí‘
U potoka, který protéká centrem East Palestine, je velký hluk. Stojí tu generátor a cisterna, všude kolem leží dlouhé, široké hadice a ty pumpují do potoka další vodu z externích zdrojů. Je tak snad šance rozmělnit případné chemikálie, které se do povrchové vody dostávají. Vidíme tu i několik norných stěn.
Mrtvé ryby a strach vrátit se domů. Město v Ohiu se po vykolejení vlaku s chemikáliemi ocitlo v nejistotě
Číst článek
„Farmáři tu teď mají strach o půdu, asi ji budou muset testovat. U potoka je stále cítit zápach a každý na jih od města má studnu. Ti lidé jsou velmi znepokojení, asi budou muset své studny testovat kontinuálně,“ myslí si Stephen.
Na dohled odtud má jeden ze svých podniků Don. Vlastní jich tu několik a tenhle zapůjčil Allie, dobrovolnici z Pensylvánie, která sem přijela podpořit místní tím, že jim dává najíst.
„Pracuju asi půl hodiny jízdy odsud a bydlím taky docela blízko. Věděla jsem, že musím nějakým způsobem pomoct a ráda vařím pro ostatní. Tak jsem nakoupila suroviny, s přáteli to uvařila a doufáme, že z toho nakrmíme tak sto lidí. Máme těstoviny s červenou omáčkou a hovězím nebo restovanou kuřecí směs se zeleninou,“ doufá Allie.
Několik porcí si právě odnáší zdejší obyvatel Randy. Pochvaluje si, jak mu to právě dnes pomůže. Allie přichystala večeři i pro policisty a další pomocné síly ve službě.
Přijede Trump
Don to spokojeně pozoruje, ale coby vlastník několika zdejších podniků se bojí, že město získalo stigma, kterého se bude složitě zbavovat.
„Děsí mě to. Nevíme, co bude dál. Těžko se něco plánuje. Evakuovali jsme se na čtyři dny, pořád je tu cítit zápach, hlavně když je pod mrakem. Ale dopady na životní prostředí tu budou dlouhodobé. Povrchová voda není v dobrém stavu. A stejně špatné bude to stigma. Lidi sem nebudou chtít jezdit a to poškodí podnikání. Už teď máme sportovní týmy, které sem měly přijet, ale zrušily to. Ale jsem optimista. Město je plné skvělých lidí, a jestli se z toho může někdo dostat, tak my,“ myslí si Don.
Jen několik metrů od Donova studia s lekcemi jógy, které teď slouží coby jídelna, se na kolemjdoucí směje Donald Trump. Místní pobočka Republikánské strany má bývalého prezidenta stále ve výloze v životní velikosti.
Kandidát pro příští volby v roce 2024 sem právě míří i osobně, a tak se Dona ptám, jestli je rád, nebo to bere spíš jako zneužití tragédie, zatažení města do kampaně:
„Já jsem rád. Jsem jeho fanoušek a udrží nám to publicitu, zůstaneme v povědomí země a světa. A že Trump oslabil regulace zajišťující bezpečnost na železnici? Já bych byl rád, kdyby se do tohohle netahala politika. Nejdřív ať se zas postavíme na nohy, politikařit můžeme potom. Pokud se to ale stalo a vedlo to k tomuhle neštěstí, byla to obrovská chyba. Čas ukáže.“
Zkouším ještě proniknout přímo na místo neštěstí. Příjezdová cesta je z obou stran zavřená a ostraha nepouští dál ani chodce. I na dálku jsou ale vidět vykolejené, ohořelé vagóny a také bagry, které tu dnem i nocí stále pracují.
