Sergej Medvěděv není jediný ruský opozičník, který obviňuje Západ, že včas nezlikvidoval Putina a nezajstil v Rusku demokracii. Podobné motivy jsou často přítomny i u výrazných exilových publicistů.
„Co to vlastně bylo?“ Jedinou poctivou reakcí by mělo být: „Nevíme.“ Chybí totiž důvěryhodné informace. Lze ale pozorovat chování různých částí ruského obyvatelstva. Dá se přirovnat ke coming outu.
„Ale ani v Rusku nikdo neví, co se děje – možná kromě pár lidí kolem Vladimira Putina a samotného Prigožina a jeho spolupracovníků. Jiná věc je, co to může následně vyvolat,“ říká Alexandr Mitrofanov.
Čtenáři ve sborníku najdou verše napsané autory, kteří se hlásí k tzv. russkomu miru a ke stejně pojatému vlastenectví a kteří píšou o válce proti Ukrajině.
Ruský konzument informací, který nezná původní rozhovor, vychází z toho, co se mu řeklo nebo se pro něj napsalo v Rusku. Žije v přesvědčení, že Pavel vyzval ke zřízení koncentráků pro Rusy.
Soubor jedinců, který v Bruselu zastupoval ruskou opozici, má totiž vadu, která ho nemůže učinit efektivním partnerem demokratického Západu. Je bezzubý. Potřebuje cizí berličky.
„Dnes v noci Moskvané pocítili desetinu, ne-li setinu toho, co cítí obyvatelé Kyjeva každou noc…“napsal ruský filmový producent v emigraci Alexandr Rodňanskij.
Jevgenij Prigožin byl kriminálníkem, který svého času seděl za loupežná přepadení. Také měl stát v pozadí petrohradské továrny trollů, kteří šířili dezinformace v Rusku a zahraničí.
Putin rád opakuje, když obhajuje zvěrstva na Ukrajině, že je to proto, že tam údajně „znovu zvedá hlavu fašismus“. Mezitím v jeho zemi doopravdy znovu zvedá hlavu tradiční ruský antisemitismus.
Inscenace obdržela hlavní divadelní cenu Zlatou masku. Jenže 4. května 2023 byly Berkovičová a Petrijčuková zadrženy policií a soud, kam je přivedli v poutech, je poslal na dva měsíce do vazby.
Ruských emigrantů, kteří prchli ze své země kvůli Vladimiru Putinovi, je v zahraničí velké množství. V cizině je v podstatě téměř celá ruská politická opozice.
Většina Rusů doposud preferovala pštrosí taktiku: někde se válčí, ale mě se to netýká. Nové zákony o mobilizaci proto vyvolaly šok, ač se nám v Evropě může tohle zdát divné.
Je třeba říci, že samotný režim nepředložil žádnou vizi. Obecně a mlhavě propaguje velkoruskou říši, která hraje rozhodující úlohu ve světě, ale konkrétní kontury kromě likvidace Ukrajiny nenabízí.
Ruského braku je nepřeberné množství. Autoři krimi se uměleckými ambicemi nikterak nezatěžují. Značné zaujetí vzbudila také kniha, která vypráví příběh někdejšího sovětského důstojníka.
Ruský politolog a publicista Sergej Medvěděv před několika dny napsal, že rok války s Ukrajinou se pro Rusko stal rokem smrti mýtů, které tvořily základ představ o této zemi.
Čím dříve pochopí Západ, že na ruský hrubý pytel patří pouze hrubá záplata, a použije proti Kremlu stejně bezskrupulózní taktiku, jakou používá Moskva, tím dříve bude po krvavých křečích této galerky.
Po rozpoutání války, kterou téměř před rokem začalo Rusko proti Ukrajině, vzrostl zájem českých uživatelů internetu o autentická videa z ruského prostředí.
Represivní atmosféra v Ruské federaci přiměla drtivou většinu protivníků současného režimu k emigraci. Dva z nich, podnikatel Michail Chodorkovskij a šachista Garri Kasparov, jsou známi i mimo Rusko.
V Moskvě se 12leté Varvaře Galkinové nelíbily povinné hodiny vlastenecké výchovy, v nichž se děti učí milovat Putina a nenávidět Západ a Ukrajinu. Ředitelka školy dívku udala na policii.
V současné době již není nouze o zprávy z Ruska a o názory nejrůznějších lidí na tamní vývoj a vyhlídky. Skutečně zajímavé jsou ale úvahy ruských nezávislých intelektuálů.
Kauza TV Dožď je lakmusovým papírkem, který vyjevil hluboký problém. Málo se o tom u nás ví, ale značná část ruských emigrantů, kteří nesouhlasili s Putinem, obviňuje z jeho vzestupu Západ.
Ruský nevládní publicista a básník Ivan Davydov, který z principu zůstal ve své zemi, shrnul možnosti dalšího vývoje. Jaké bude Rusko po válce s Ukrajinou?
Ti, kteří sní o rozpadu velkého autoritářského Ruska na desítky malých demokratických států, se vyhýbají přemýšlení o tom, jak bude vypadat přechod od ‚Mordoru‘ k ‚překrásnému Rusku budoucnosti‘.
V českém veřejném prostoru jsem zaznamenal určitá očekávání, že teď se už Rusové konečně proberou, když jde o jejich životy, a začnou proti Putinovu režimu pořádně buntovat.