Turecký parlament schválil další prodloužení výjimečného stav v zemi. Opatření, které platí od loňského zmařeného pokusu o převrat, potrvá ještě minimálně tři měsíce.
Během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu představil prezident Emanuel Macron priority svého pětiletého působení. Chce se vydat odlišnou cestou než jeho předchůdci.
Francie podle Amnesty International zneužila výjimečný stav pro zrušení desítek protestů. Podle lidskoprávní organizace francouzské úřady zakázaly za dva roky 155 demonstrací.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v nedělním televizním projevu oznámil, že po atentátech na dva křesťanské kostely zavede v zemi na tři měsíce výjimečný stav. Nejdřív ale podle něj musí vláda podniknout příslušné právní a ústavní kroky.
Výjimečný trest ve výši 25 let odnětí svobody si má odpykat zahradník Jakub Drholec za ubodání náhodné známosti v pražském bytě. Státní zástupkyně se ale rozhodla odvolat v jeho prospěch, trest považuje za nepřiměřeně přísný.
Nově zvolený gambijský prezident Adama Barrow složil přísahu. Nedlouho poté překročila hranice země senegalská armáda, která podporuje Barrowa. Dosavadní hlava státu - Yahya Jammeh - totiž odmítá odstoupit. V zemi platí od úterý výjimečný stav.
Turecký parlament schválil prodloužení výjimečného stavu o tři měsíce. Výjimečný stav platí v Turecku od poloviny roku 2016, kdy došlo k pokusu o puč. Vláda prodloužení zdůvodnila tím, že je potřeba více času na vymýcení vlivu nepřátel země uvnitř tureckých institucí.
Výjimečný stav v Turecku trvá už pět měsíců. Vláda ho vyhlásila krátce po potlačeném pokusu o státní převrat. Tisíce lidí skončilo ve vězení a bylo propuštěno z práce. Některé noviny i televize úřady zavřely. Trpí také ekonomika. Turecká lira padá a ekonomika ztrácí až 65 miliard korun měsíčně. Vláda ale ukončení výjimečného stavu neplánuje.
Návrh francouzské vlády o prodloužení výjimečného stavu do 15. července 2017 ve středu schválili poslanci a ve čtvrtek i senátoři. Prodloužení stavu se dotkne i jarních prezidentských voleb, které byly jedním z argumentů proč výjimečný stav prodloužit.
Po potlačeném převratu a vyhlášení výjimečného stavu v zemi mají o svou budoucnost obavy nejen Turci, ale i cizinci, kteří v zemi žijí. Několik západních fotbalistů už například opustilo tureckou ligu. V Istanbulu žijí i Češi. Také pro ně jsou události uplynulého týdne dramatickou změnou.
Výjimečný stav potrvá ve Francii pravděpodobně až do ledna příštího roku. Poslanci odsouhlasili prodloužení o šest měsíců a o návrhu budou ve středu jednat senátoři. Prezident François Hollande už dal najevo, že proti pokračování výjimečného stavu nemá námitky.
Ještě nedávno mluvil francouzský prezident François Hollande o možném ukončení výjimečného stavu ve Francii, po útoku v Nice si umí představit jeho prodloužení až do konce roku. Řekl to dnes během tiskové konference v Lisabonu.
Ve Francii skončil třídenní státní smutek a přímořské letovisko Nice se probudilo do všedního rána. Francouzská vláda má v úterý projednat prodloužení výjimečného stavu o tři měsíce. Ten měl původně skončit koncem července, plány ale změnil právě útok na promenádě v Nice, který nepřežilo 84 lidí.
Francouzský parlament přijal novelu zákona proti terorismu a organizovanému zločinu, který vstoupí v platnost na konci července po vypršení nynějšího výjimečného stavu, trvajícího od loňských atentátů v Paříži. Zákon zachovává důležité prvky uplatňované právě na základě výjimečného stavu, což podle mnohých kritiků znamená směřování země k faktickému policejnímu státu.
Francouzská vláda navrhuje prodloužit výjimečný stav zavedený loni v listopadu po pařížských teroristických útocích o další dva měsíce, tedy do 26. července. Podle agentury AFP to dnes oznámil francouzský premiér Manuel Valls, který to zdůvodnil fotbalovým mistrovstvím Evropy. To pořádá Francie od 10. června do 10. července.
Guvernér řecké provincie Střední Makedonie Apostolos Tzitzikostas požaduje v oblasti kolem řecko-makedonské hranice vyhlášení výjimečného stavu. V Idomeni uvízlo nejméně 13 tisíc uprchlíků a migrantů. Makedonie na své území dál vpouští jen omezený počet lidí a ostatním brání, aby mohli pokračovat na cestě do západní Evropy.
Výjimečný stav ve Francii potrvá další tři měsíce. Rozhodlo tak Národní shromáždění, které podobně jako předtím Senát, schválilo tento krok jednoznačným poměrem hlasů. O prodloužení výjimečného stavu požádala vláda s tím, že nebezpečí teroristické hrozby nepominulo.
Francouzský Senát schválil prodloužení výjimečného stavu v zemi o tři měsíce, jak o to požádala vláda. Přísnější opatření v zemi platí od loňského listopadu. Dočasným posílením pravomocí policie má pomoci při dopadení pachatelů pařížských atentátů, při kterých zemřelo 131 lidí. Poslanci se otázkou budou zabývat 16. února a nejspíš požadované prodloužení také podpoří.
Takzvaný Islámský stát zveřejnil video s údajným posledním prohlášením pařížských atentátníků. Informovala o tom agentura Reuters. Pravost nahrávky zatím není možné ověřit. Teroristé při listopadových útocích v Paříži zabili 130 lidí. Francouzský prezident François Hollande mezitím oznámil, že kvůli pokračující hrozbě terorismu hodlá ve Francii prodloužit výjimečný stav.
Francouzský senát definitivně schválil prodloužení výjimečného stavu na tři měsíce. Týden po teroristických útocích v Paříži pokračují v zemi rozsáhlé domovní prohlídky, policie už jich provedla téměř 800. Počet obětí atentátů mezitím stoupl na 130.
Dolní komora francouzského parlamentu schválila prodloužení výjimečného stavu ve Francii o tři měsíce. V pátek bude o tomto mimořádném opatření, která dává policii a úřadům větší pravomoci, hlasovat také senát. Pokud ho schválí, začne výjimečný stav platit od 26. listopadu až do konce února. Pozměňovací návrhy, které chtěly změnit délku mimořádného stavu, poslanci zamítli.
Francouzský parlament dnes rozhoduje o prodloužení výjimečného stavu, který prezident François Hollande v pátek vyhlásil kvůli teroristickým útokům v Paříži. Nově by měl trvat tři měsíce. Ještě před jednáním řekl premiér Manuel Valls, že teroristé mohou proti Francii udeřit chemickými a biologickými zbraněmi.
Francouzský prezident Francois Hollande zopakoval, že jeho země je odhodlaná zničit teroristické sítě doma i v zahraničí. Rozšířil proto výjimečný stav, slíbil posílit policii, soudy i samosprávy. Varoval také před vytvořením atmosféry rozdělení společnosti.
Tuniský prezident Kaíd Sibsí kvůli teroristickému útoku v Súse vyhlásil výjimečný stav. Ten dává v případě ohrožení státu větší pravomoci policii a armádě.
Irácký premiér požádal parlament o vyhlášení výjimečného stavu a s žádostí o pomoc se obrátil i do zahraničí. Důvodem je rostoucí moc radikálních ozbrojenců z organizace 'Islámský stát v Iráku a Sýrii'. Bojovníci organizace inspirované Al-Káidou v úterý ovládli centrum druhého největšího iráckého města Mosulu s více než milionem obyvatel.
V Thajsku už neplatí výjimečný stav, který byl zaveden kvůli masivním protestům proti premiérce Jinglak Šinavatře. Úřady si jeho zrušením chtějí naklonit protivládní demonstranty. Ti v ulicích manifestují už od listopadu. Většinou mírumilovně, přesto ale během občasných střetů zemřelo přes dvacet lidí.
V desetimilionovém thajském Bangkoku platí prvním dnem celkem 60denní výjimečný stav. Kabinet tak chce zabránit šíření protivládních demonstrací, které trvají už dva měsíce. V případě potřeby může zakázat vycházení nebo část města uzavřít. Opozice s vyhlášením výjimečného stavu nesouhlasí a tvrdí, že bude v protestech pokračovat.
Thajská vláda od zítřka vyhlásila 60denní výjimečný stav v Bangkoku a přilehlých provinciích. Chce tak zabránit protestnímu hnutí, které už teď blokuje části hlavního města, aby se dál šířilo. Demonstranti a opozice v Thajsku žádají odstoupení premiérky Jinglak Šinavatrové, ta to ale odmítá a vyhlásila předčasné volby na 2. února.
