Jedna z posledních kolumbijských povstaleckých skupin, ELN, zahájí mírové rozhovory s vládou. Zástupci obou stran oznámili, že jednání začne 27. října v ekvádorské metropoli Quitu. Vedení Armády lidového osvobození se zavázalo do té doby propustit dvě unesené osoby.
Kolumbijci v nedělním referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - FARC. Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že dohodu podpoří téměř dvě třetiny voličů. K volebním urnám navíc přišlo jen 37 procent voličů, zemi totiž zasáhly přívalové deště. Kolumbijský prezident po sečtení hlasů výsledky uznal. Mírová dohoda měla ukončit víc než půl století trvající krvavý konflikt.
Obyvatelé jihoamerické Kolumbie budou rozhodovat v nedělním referendu o mírové dohodě, kterou nedávno podepsaly vláda a povstalecká organizace FARC. Dohoda má zajistit návrat do společnosti a účast v politice bojovníkům, kteří často zabíjeli, unášeli či vyháněli lidi z domovů. Pro dohodu bude paradoxně hlasovat i mnoho z jejich obětí.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a šéf povstalecké skupiny FARC podepsali mírovou dohodu. Završili tak čtyři roky trvající rozhovory, které mají ukončit jeden z nejdelších ozbrojených konfliktů v Latinské Americe. Levicová gerila se zavázala složit zbraně. Dohoda jí zaručuje účast v politice.
Kolumbijská vláda a povstalecká levicová skupina FARC dnes podepíšou mírovou dohodu. Ta má ukončit půl století trvající ozbrojený konflikt, který stál životy už 220 tisíc lidí. Do města Cartagena na pobřeží Karibiku přijede patnáct prezidentů i zástupci mezinárodních organizací.
Po roce od úplného uzavření hranice mezi Venezuelou a Kolumbií se přechody začínají postupně otevírat. Už v srpnu proudily každý víkend tisíce Venezuelanů přes přechod nakupovat do Kolumbie to, co doma neseženou. Od tohoto víkendu už navíc přes hranici smějí nejen civilisté, ale i nákladní auta.
Brazilská policie zatkla bývalého ministra financí Guida Mantegu, a to kvůli podezření z korupce. Podle vyšetřovatelů žádal dlouholetý člen vlády vedené Stranou pracujících peníze od brazilského miliardáře, jehož firma vyjednávala kontrakt pro ropný koncern Petrobras. Mantegův právník obvinění odmítá jako neopodstatněná.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro nepojede do New Yorku na Valné shromáždění OSN. Ve svém televizním programu řekl, že ho zastoupí ministryně zahraničí Delcy Rodríguezová. Venezuela se dostává kvůli prohlubující se krizi pod tlak ostatních zemí. Ministryně by měla vystoupit proti údajně agresivní rétorice ze zahraničí.
Brazilský pracovní soud vyšetřuje televizní společnost Olympic Broadcasting Services (OBS), která vysílala do světa přenosy olympijských i paralympijských her. Soud firmě obstavil veškerý majetek a účty této firmy. OBS teď nemůže odvézt své vybavení ze země.
Závěr paralympijských her v Riu de Janeiru zastínila smrtelná nehoda íránského hendikepovaného cyklisty. Bahman Golbarnežád spadl v silničním cyklistickém závodě a po převozu do nemocnice zemřel na srdeční zástavu.
Zájem, soucit i pochopení vzbudil na letošních paralympijských hrách v Riu de Janeiru příběh Marieke Vervoortové. Belgická atletka trpí degenerativní chorobou - necítí půlku těla, má horší zrak a trpí obrovskými bolestmi, její stav se přitom stále zhoršuje. Příběh dojmul diváky v Riu i sportovní fanoušky po celém světě, atletka plánuje po závodech skončit s paralympijskou kariérou a je připravena rozhodnout se pro eutanazii.
Brazilští prokurátoři označili exprezidenta Lulu za hlavu velkého korupčního případu, který se týká společnosti Petrobras. Měl způsobit škodu v přepočtu asi 300 miliard korun. Lulovi právníci obvinění odmítají.
Brazílie vzpomíná na jednoho ze svých největších prezidentů - Juscelina Kubitscheka. Narodil se právě 12. září před 114 lety. Jméno měl po pradědovi, který do Jižní Ameriky přišel pravděpodobně z Třeboňska a byl úspěšným truhlářem. Po jeho původu i po větvích své rodiny v Česku pátrají i dnešní brazilští Kubitschekové. Pomoct by jim v tom chtělo i tuzemské muzeum.
Na paralympijské hry v Riu de Janeiru se po 4 dnech soutěží prodalo víc lístků než v Pekingu - celkem milion a osm set tisíc. Tenhle víkend přitom paralympijské hry trhly riodejaneirský rekord: jak v sobotu, tak v neděli se do Olympijského parku prodalo víc vstupenek než při olympijských hrách. Pořadatelé se tak nemusí tolik bát o peníze a sportovci o skvělou atmosféru.
Někdo se s největší sportovní událostí na světě loučí ve chvíli, kdy už jeho výkony nejsou, co bývaly. Belgičanka Marieke Vervoortová je zatím na dobré cestě obhájit dvě medaile z Londýna – v závodě na 400 metrů na vozíku už získala stříbro. Po Riu chce ale se sportem skončit a možná i z vlastního rozhodnutí zemřít.
Běloruský paralympionik chtěl vyjádřit solidaritu s ruským družstvem, které se paralympiády nesmí účastnit. Proto si vzal na zahájení her ruskou vlajku. Paralympijský výbor ho potrestal.
V Riu de Janeiru začínají dnes večer paralympijské hry. Přestože se v brazilském městě snaží, spousta míst zůstává hendikepovaným nedostupná. S problémy a nedodělky se lidé s postižením setkávají ve většině dopravních prostředků, plně bezbariérová jen pouze krátká síť tramvají.
Tisíce Brazilců vyšly do ulic na protest proti novému prezidentovi Michelu Temerovi a jeho vládě. Mezi protestujícími jsou většinou skalní příznivci levicové političky Dilmy Rousseffové, kterou senátoři odvolali z čela země. V největším brazilském městě São Paulu vyšlo do ulic 50 tisíc lidí, menší protesty byly i v Riu de Janeiru a dalších metropolích.
Brazílie má novou hlavu státu – a to bez voleb. Zemi povede dosavadní úřadující prezident Michel Temer, který byl od roku 2011 viceprezidentem. Brazilský senát totiž rozhodl o sesazení Dilmy Rousseffové z nejvyšší funkce. Rozhodnutí bylo přijato nejen zpěvem a oslavami. Jestli protesty radikálních příznivců Strany pracujících Dilmy Rousseffové nepřerostou v masovější demonstrace, bude záležet na příštích krocích nové vlády Michela Temera.
Dilma Rousseffová už není prezidentkou Brazílie. První ženu v čele země zbavil funkce Senát. V rámci ústavní žaloby, takzvaného impeachmentu, ji shledal vinnou z nezákonných rozpočtových operací, které jí měly zaručit znovuzvolení ve volbách v roce 2014. Pro sesazení hlasovalo 61 z 81 senátorů. Nahradil ji prozatímní prezident Michel Temer, který bude úřad zastávat do konce roku 2018.
