Bankovní stratég Luis Costa: Pohled na Česko se může změnit
Koruna i nadále profituje ze zvýšení českého ratingu. To ve středu oznámila agentura Standard & Poor's. Pro některé experty jde o potvrzení statutu bezpečného přístavu, o němž se ve spojení s Českem stále hlasitěji mluví. Tiskem dokonce proběhlo přirovnání koruny a švýcarského franku, které nedávno zmínila britská společnost Record.
Část expertů ale nadšení brzdí. Upozorňuje například na nestabilní vnitropolitickou situaci. Jak Romanu Chlupatému v Londýně potvrdil stratég Citibank Luis Costa, do této skupiny patří i on.
„Já tohle nemám rád. Víte, viděl jsem několik podobných prohlášení; slyšel jsem, jak se mluví o bezpečném přístavu ve východní Evropě. A to je podle mě přehnané. Je totiž jasné, že koruna byla stabilnější než ostatní aktiva a nebo měny i díky tomu, jak velký trh s korunou je. Není prostě moc velký. A proto na něm zahraniční investoři moc nehrají. Rozdíly ve výnosech, likvidita, to vše hraje roli. A kvůli tomu všemu je účast zahraničních investorů řekněme omezená. Proto také ve chvílích, kdy zahraniční investoři utíkají z rozvíjejících se trhů, koruna, ale stejně tak i české akcie a nebo dluhopisy, tolik netrpí.“
Nemůže být právě to alespoň pro některé investory v tuto chvíli lákavé?
„Ono to bezpodmínečně neznamená, že pokud budou trhy i nadále padat, lidé začnou investovat do České republiky; že začnou nakupovat korunu. Tak to prostě není. Jistě, platí, že jde o měnu, která na bouře ve světě reaguje poměrně omezeně. A muselo by se toho stát hodně, aby se to změnilo. Respektive, aby trh začal korunu vnímat jinak. Podle mě totiž, co se týče vaší měny, platí, že zahraniční obchod a přeshraniční toky s ním spojené fungují jako stabilizátor, který chrání korunu před negativními vlivy zvenčí. A stejně tak je třeba brát v potaz, že na vašem trhu zahraniční hráči nejsou ve velkém aktivní, jak jsem zmínil. Proto nelze čekat, že pokud se indexy jako FTSE a nebo DAX dostanou pod prodejní tlak, česká aktiva začnou za maďarskými a nebo polskými zaostávat. Právě naopak,“ míní Luis Costa.
A co ekonomické fundamenty, tedy přesvědčení, že má česká ekonomika zdravé základy? Předpokládám, že i to má na stabilitu koruny svůj vliv; že to jaksi prospívá.
„Jistě. Myslím si, že důvěra ve schopnost splácet dluhy je dalším důležitým faktorem, který hraje svou roli. Vždyť jde o nejlépe hodnocenou zemi mezi středoevropskou čtyřkou - a byla by, i kdyby se k tomu přidalo Rumunsko. A i když se teď všichni snažíme bagatelizovat to, co říkají ratingové agentury, tak jejich hodnocení je pořád hodně důležité. Myslím, že hodnocení toho, jak je kdo schopen splácet dluhy, právě teď investoři skutečně sledují. K tomu je ale řeba dodat, že věci se mění. Pohled na Česko se může změnit. Vše bude záležet na měnové politice, na hospodářské politice a stejně tak na politice samotné. Berte to tak, že trh podobně, jako teď vnímá korunu a Česko, nedávno vnímal Israel a jeho šekel. No a šekel se během posledních dvou, tří měsíců stal v regionu, který sleduji, jednou z nejhorších investic. Proto si myslím, že pohledy nejsou věčné; mohou se výrazně měnit.“
To do značné míry souvisí i s náladou, důvěrou a dalšími proměnnými, které v poslední době hrají na trzích významnou roli. Jak moc právě ty pozici koruny a dalších měn ovlivní?
„Ano, to je zajímavé. Víte, co se týče České republiky, tak je možné sledovat, že si jí mezinárodní investoři všímají. Ale Česko nepatří mezi hlavní příjemce mezinárodního kapitálu. Tím mám na mysli portfoliové investice, které v tuto chvíli hledají na rozvíjejících se trzích zajímavé příležitosti. A to z pochopitelných důvodů. Zmínili jsme různé úrovně výnosů. A z tohoto pohledu je zajímavější se soustředit na Polsko; na Jihoafrickou republiku; a nebo – i přes pokračující turbulence – na Turecko; dokonce bych řekl, že poté, co na počátku roku došlo k oživení, do této skupiny patří i Maďarsko – to totiž nabízelo sedmiprocentní výnosy. S čímž se výnosy, které nabízí Česko, nemůžou rovnat. Což také vysvětluje, proč do Česka sice portfoliové investice přicházejí, ale v menších objemech,“ upozornil Luis Costa.
Je to pro Česko dobře a nebo ne?
„Ono to zařadilo českou ekonomiku a česká aktiva do skupiny, která příliš nereaguje na propady na globálních trzích. To je, pochopitelně, pro české finanční trhy pozitivní. Berte to tak, že když dochází k turbulencím, tak se čeká, že polská aktiva budou reagovat mnohem výrazněji než ta česká. „
Které země – a nebo které měny – jsou podle vás v tuto chvíli v našem regionu zajímavé; které je možné označit za premianty?
„Stále si myslím, že koruna nabízí zajímavou příležitost. V této souvislosti bude přitom hodně důležitý závěr tohoto týdne. Bude totiž jasné, jak se Fed na schůzce centrálních bankéřů v Jackson Hole postaví k diskutované možnosti, že americká ekonomika zpomalí. V minulosti bylo možné sledovat, že trhy posilovaly, když Fed vyslal signál, že by mohl na trh dodat likviditu. Není to přitom tak, že bychom kvantitativní uvolňovaní čekali nyní. Ale už pouhý signál může změnit náladu na trhu, což bylo možné už tento týden sledovat.“
Znamená to tedy, že máte v regionu své oblíbence a nebo doporučujete střední a východní Evropu jako celek?
„Region se mi i nadále líbí,“ pochvaloval si Luis Costa. „Ale je třeba být velmi opatrný, když nakupujete aktiva zemí, které se nakonec mohou v případě, že trhy budou padat, dostat pod tlak. Líbí se mi Česko, kvůli všemu, co jsme zmínili. Maďarsko může v jistých ohledech nabídnout zajímavé příležitosti. Výnosy u dluhopisů jsou totiž stále zajímavé. Nicméně v tomto případě je třeba sledovat probíhající diskuse o rozpočtu. Před několika dny premiér Orbán oznámil, že chystá nový balíček hospodářských opatření, který do dvou týdnů představí veřejnosti. Do té doby jistě na trhu bude panovat nervozita. Ale obecně se dá říci, že vláda i nadále udržuje politku, která se trhům líbí. A i proto čekám, že, co se Maďarska týče, zůstaneme optimističtí. Alespoň po příštích několik čtvrtletí. I přesto, že jde o zvláštní případ; hodně odlišný například od Česka. Ale nabízí zajímavé dlouhodobé příležitosti. A proto si myslím, že má smysl podívat se na příležitosti, které nabízejí maďarské vládní dluhopisy.“
A co Polsko, největší ekonomika v regionu, která alespoň na pohled krizí prošla s nejmenšími šrámy?
„Myslím, že Polsko obecně nedosahuje výsledků, kterých by dosahovat mohlo. V dlouhodobém výhledu tak nabízí zajímavé příležitosti. Podobně jako u dalších zemí v regionu – o tom, jak se země bude zadlužovat. A o Polsku, stejně jako o Česku a Maďarsku, platí, že se jim v roce 2011 v této oblasti celkem dařilo. To znamená, že zřejmě nebudou muset v následujících několika čtvrtletích vydávat velké množství dluhopisů,“ uzavřel v Londýně rozhovor s Romanem Chlupatým ekonom Citibank Luis Costa.
