Lidstvo bohatne, tvrdí ekonom. Nepředávejme ale moc do rukou oligarchů tak snadno, varuje teolog
Čtyři pětiny bohatství vytvořeného vloni ve světě skončily u procenta nejbohatších lidí planety, a naopak chudší většina lidstva prý nezískala nic. Analýza neziskové organizace Oxfam také uvádí, že posilování miliardářských účtů vypovídá spíše o selhání stávajícího systému než o hospodářském rozkvětu.
„Nepovažuji to vůbec za problém. Je to pouze statistické cvičení. Důležité je, že lidstvo bohatne, a máme pro to mnoho statistických údajů už od roku 1820,“ uvedl v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus ekonom Jiří Schwarz z Centra ekonomických a tržních analýz.
Jde hlavně o údaje průměrné délky života, poklesu negramotnosti, dožití v prvních pěti letech života, kvalita lékařské péče nebo rozšíření očkování. „Tedy lidé se mají na světě stále lépe, a přestože počet obyvatel na světě roste, tak absolutně klesá počet lidí žijících v absolutní chudobě. To považuji za velký úspěch,“ říká Schwarz.
Polovinu bohatství vlastní osm lidí
Se zprávami Oxfamu se seznámil. „Dočetl jsem se, že před deseti lety to bylo šestadvacet lidí, kteří vlastnili polovinu bohatství na zeměkouli, a dnes je to osm. To se mi zdá naprosto zavádějící.“
„Například Bill Gates, který zaměstnává spoustu lidí, je zvyklý využívat prostředky efektivně, kdežto státy ne. Ty prostředky nevytvářejí, neví, jak je těžké něco vyrobit a prodat, ale samozřejmě vědí, jak je utratit.“
Jiří Schwarz
„Podle mně je naprosto jedno, jestli vše vlastní 26, osm nebo čtyři lidé. Druhý extrém, kdy je bohatství rovnoměrně rozděleno a všichni dostávají stejně, jsme už měli, a viděli jsme k čemu to vede. Zamysleme se nad tím, jak se dostat k rovnoměrnějšímu rozdělování bohatství.“
Ekonom ale odmítl diskuzi o tom, jestli způsoby, jak bohatí rozhodují o vydělaných penězích, jsou dostatečně solidární, efektivní i zákonné. „Polemizovat s tím, jak lidé chtějí využít vlastní prostředky, s tím já zásadně souhlasím.“
„Vždyť přece vedle lidí, kteří podnikají, máme instituce demokratického státu. Ty dbají na to, aby prostředky byly přerozdělovány dle schválených pravidel a podle zákonů. Tyto instituce přece fungují nezávisle na tom, jestli někdo má peníze, nebo nemá,“ upozorňuje Schwarz.
Nerovnosti působí problémy
Odborník na rozvojovou problematiku, teolog a koordinátor kampaně Česko proti chudobě Tomáš Tožička závěry zprávy Oxfamu za problém považuje. „Nerovnosti vždy působí v systému problém, vznikají nesystémové jevy, je ohroženo postavení demokratického rozhodování, procesů.“
„To, co říkal kolega Schwarz, je do jisté míry pravda, ale je důležité říci, že celosvětově je tento růst naprosto nedostatečný. Větší část tzv. rozvojových cílů tisíciletí stanovená do roku 2015 splněna nebyla, přestože tyto cíle nebyly nijak ambiciózní.“
„To je anarchokapitalistická představa, že jedinci úspěšní v podnikání, mohou řídit tento svět, jak vidíme u Donalda Trumpa, Andreje Babiše nebo Berlusconiho. Je to představa, že kapitalisté, kteří úspěšně řídili firmu, mohou úspěšně řídit stát. Ale stát není firma.“
Tomáš Tožička
Teolog připomněl, že Schwarzem zmíněné srovnání s érou komunismu neobstojí. „V sovětském bloku rozhodně nebylo bohatství rozdělováno rovnostářsky. Proto jsme také měli slovo nomenklatura, kterým jsme označovali rovnější z těch rovných.“
Zvláště podíl lidí na rozhodování je podle něj důležitý, jak připomíná slogan amerických kolonistů 18. století „no taxation without participation“. „A to se v oněch privátních penězích neděje. Reprezentace a placení daní, na tom je postavena demokratická republika.“
„Pokud tohle nebudeme akceptovat, můžeme jako za feudalismu, a teď tedy za oligarchismu předat moc do rukou těch, kteří mají prostředky, které ještě navíc byly získány často přes státní zakázky, dotace a podporu jako tomu bylo v případě i pana Babiše i Billa Gatese,“ kritizuje Tožička.
