Prvně jsem na vlnách plzeňského rozhlasu promluvil asi v roce 1993 a to francouzsky. Tehdy totiž na naši plzeňskou 21. základní školu s rozšířenou výukou jazyků přišla natáčet jakási redaktorka. Na to, až se z rádia uslyším, jsem nedočkavě čekal u babiččina dráťáku. A stalo se. Z mého projevu v reportáži zůstala celá dvě slova.

A jak jsem se dostal do rádia? Tak zaprvé jsem si nikdy nemyslel, že bych vůbec v rozhlase mohl pracovat. Předpokládal jsem tehdy totiž, že bych měl mít vystudovánu třeba pražskou SPŠ sdělovací techniky nebo mít praxi za mixážním pultem.

Od mistra zvuku jsem nakonec v Českém rozhlase Plzeň zakotvil na pozici editora vysílání, ve které mohu zúročit všechny své dosavadní zkušenosti.