Respekt, madam.
,Betonová‘ architektka
Věra Machoninová slaví 90. narozeniny

Monumentální. Pokud bychom osekali všechny detaily, dala by se právě do tohoto slova shrnout tvorba architektky Věry Machoninové. Pod povrchem jejích betonových staveb se ale nachází mnohem víc. Třeba životní příběh lemovaný bojem proti totalitnímu režimu, který vystřídal boj za autorská práva. Při příležitosti 90. narozenin Věry Machoninové se za ním ohlédl server iROZHLAS.cz.

Stavby, které společně se svým manželem Vladimírem vytvořila Věra Machoninová, nelze přehlédnout. Patří mezi ně obchodní dům Kotva nebo Dům bytové kultury (DBK) v Praze, budova českého velvyslanectví v Berlíně či karlovarský hotel Thermal.

Vrchol jejich tvorby představovala 60. léta a s nimi spojená atmosféra politického i kulturního uvolnění. „V šedesátých letech byla ve vzduchu naděje. A když máte naději, je všechno úžasné,“ vzpomínala před několika lety Věra Machoninová.

Věra Machoninová při přebírání Ceny ministerstva kultury 2017 (Zdroj: repro ČT)

Obří graffiti, oprýskaná omítka a nepořádek. Bazén slavného hotelu Thermal se mění v ruinu

Číst článek

„V roce 1963 jsme dostali s architekty (Karlem) Pragerem, (Jiřím) Albrechtem a (Jiřím) Kadeřábkem třetí cenu v soutěži na univerzitní areál v Dublinu. Bylo to dost peněz. Po příjezdu z Dublinu jsme je, jak nařizovaly předpisy, odevzdali. Zároveň jsme požádali, aby nám část těchto valut uvolnili na studijní cesty do zahraničí. Souhlasili – a my jsme projezdili autem Evropu. Po vyhrané soutěži na Thermal jsme si dokonce vynutili, že než začneme pracovat na projektu, musíme vidět nejvýznamnější kina v Evropě. Vypsali jsme si kina ve Francii a Británii, ministerstvo nám seznam schválilo a my všechno projeli.“

Zlomová doba

Právě inspirace ve světě předznamenala i směřování a podobu jejich budoucích staveb. Výchozím bodem byl brutalismus. Moderní styl, který tehdy v Británii a Francii využíval hlavně neopracovaný beton a kovové konstrukce. Uvolněné poměry konce 60. let Machoninovým dovolily po návratu z ciziny odejít ze státního projektového ústavu a založit vlastní ateliér. V roce 1968 ale do Československa přijela vojska zemí Varšavské smlouvy a doba svobody skončila.

„Udělali nový Svaz architektů a tam nás samozřejmě nevzali. Pak už jsme nesměli soutěžit ani publikovat,“ popsala Věra Machoninová dobu, která byla pro její kariéru zlomová s tím, že ani po opakovaných výzvách souhlas s vpádem okupačních vojsk nepodepsala.

Velvyslanectví České republiky v Berlíně (Zdroj: Hynek Moravec/Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0)

Spor o práva

Nesnáze ale neskončily ani po pádu totalitního režimu. V 90. letech architektka přišla o manžela a bojovala proti necitlivému zacházení se svými stavbami a nekvalitním opravám, které degradují jejich hodnotu. Spory se týkaly zejména hotelu Thermal v Karlových Varech.

„Nejdřív jsem prosila a přemlouvala, ale když jsem nic nepořídila, naštvalo mě to tak, že jsem se obrátila na soud. Nejdřív jsme byli u Krajského soudu v Plzni, kde byla výborná soudkyně, která ty zásahy zakázala a řekla, že bez našeho souhlasu se nesmí nic měnit. Ale ředitel Thermalu se odvolal k Vrchnímu soudu a ten mu povolil všechno, takže dnes nám nemusí ani nic oznamovat. Tady prostě autorské právo nemá žádnou váhu,“ komentovala později neúspěšný soudní spor.

Hotel Thermal v Karlových Varech (Zdroj: Michaela Danelová, Český rozhlas)

Kromě zanedbané péče se její díla potýkají i s nepochopením ze strany veřejnosti, která je považuje za symboly minulého režimu a podobně smýšlí i o jejich autorech.

„Je to paradox. Za totality jste na tom špatně, bojujete s režimem, a když to skončí, tak vám všichni začnou vytýkat, že jste jeho reprezentantem. To je hned dvojité naštvání a je to podle mě hodně smutné. Ale tohle se u nás bohužel stalo. Věra Machoninová nikdy nebyla členkou KSČ a nepodepsala souhlas se vstupem vojsk, tím pádem byl konec její kariéry,“ řekl serveru iROZHLAS.cz kritik architektury Adam Gebrian.

„Její stavby jsou pro řadu lidí projevem komunistické zvůle, ale přitom vznikly v krátkém období relativní svobody,“ připojuje se k němu architekt David Vávra.

Podle architekta Pavla Smětáka Machoninová ve své práci představila do té doby nevídanou práci s prostorem a patřila ke generaci, která koncem 60. let vrátila československou architekturu zpátky do evropského dění. „Sledovala, co se děje venku, a rychle dokázala srovnat krok s trendy ve světě.“

Obchodní dům Kotva v Praze (Zdroj: OD Kotva/Wikimedia Commons,CC BY-SA 4.0)

Sama Věra Machoninová se po dlouholetých sporech o svá práva stáhla do ústraní svého pražského domu a přestala komunikovat s médii. Kontakt s veřejností nyní zprostředkovávají její vnoučata - Jan a Marie Kordovští.

Společně s dalšími příznivci architektury svých prarodičů založili iniciativu Respekt Madam, organizují vzdělávací akce a upozorňují na špatné zacházení s díly Věry a Vladimíra Machoninových.

Název Respekt Madam byl inspirován totožným graffiti nápisem, který se jednoho dne objevil na soukromém domě, který si architektka s manželem v Praze postavila. „Usoudili jsme, že tento neznámý umělec nejlépe vystihl to, co si architektura Machoninů zaslouží a co jí nejvíce schází – respekt,“ popsala Marie Kordovská.

V roce 2006 dostala Věra Machoninová cenu Grand Prix Obce architektů, v roce 2014 byla oceněna Poctou České komory architektů a loni obdržela cenu Ministerstva kultury České republiky za přínos v oblasti architektury.

Daniela Brodcová