Unikátní pohled do ateliérů českých umělců.
Kde tvoří výtvarník Pasta Oner?

PRAHA — Místa, kde vznikají díla současných českých umělců, jsou rozmanitá stejně jako jejich výtvory. Ateliéry mají v bývalých továrnách, ale třeba i v obýváku. Většinu z těch míst spojuje vůně ředidla, barev nebo zvuk brusky. Server iROZHLAS.cz připravil další fotografický seriál. Po pracovnách ministrů a spisovatelů se pomocí 360stupňové kamery vydal do ateliérů současných českých umělců. Seriál startuje pohledem do dílny Pasty Onera.

„Pasta Oner? Jděte tímhle vchodem a hledejte zlatý lízátko,“ zní odpověď na otázku, kudy do ateliéru známého umělce. Průkopník českého graffiti a street artového umění, výtvarník, jehož občanské jméno zní Zdeněk Řanda, tvoří v areálu vysočanské Pragovky. Tu tvoří desítky bývalých průmyslových hal a budov, kde společnost Praga roky vyráběla vojenská a nákladní auta.

„Jste tady ve chvíli, kdy tu mám dvouleté výročí,“ říká devětatřicetiletý umělec v jedné z pronajatých místností. Do ateliéru v bývalé továrně se přestěhoval poté, co mu ten starý byl malý.

„Potřeboval jsem nutně větší prostory. Rozhodil jsem sítě, ale trvalo to déle než rok, protože prostoru tohoto typu je v Praze strašně málo,“ vzpomíná Oner, který ještě před dvěma lety tvořil solitérně v podkroví činžovního domu na pražských Vinohradech. „Bylo to sice krásný romantický místo, nicméně tam nevzniká žádný komunitní život, žádný propojování lidí. Byl jsem úplně mimo,“ popisuje výtvarník.

Pasta Oner v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Proto se přestěhoval do areálu Pragovky, kde historicky ateliéry byly. Oner podle svých slov patří k první vlně nových rezidentů, kteří se v bývalé továrně objevili. A místo si pochvaluje – jeho dílo je prý přímo v centru dění. Konají se tady bazary, veletrhy, různé eventy, akce otevřených dveří jako Kolben open, festival Barista roku nebo je tu i skrytý skatepark, který má na starosti český skateboardista Maxim Habanec. A v neposlední řadě hostí Pragovka několik výstav v tamních galeriích.

„Potkávám se s umělci, navíc jsou tady výstavní prostory, otevřela se tu kavárna, což je vždycky zásadní věc pro jakýkoli komunitní život. Kdykoli tady jsem, tak si tam dám kafe,“ pochvaluje si s tím, že v bývalé továrně má i technologické zázemí. „To je v Praze naprosto výjimečné,“ dodává.

Pro virtuální prohlídku otáčejte kurzorem v prostoru:

Polovinu svého času nicméně Oner dělí mezi vlastní tvorbu a administrativu. „Tradiční představa o umělci je, že sedí v ateliéru a kreslí si obrázky. Jednou za čas přijde galerista, pár obrázků si vezme, některý prodá, některý vystaví, pak je prodá, neprodá. Takhle to v Čechách nefunguje nebo prakticky minimálně,“ říká.

Velká část jeho práce je proto ryze manažerská činnost – od setkávání se s klienty, domlouvání výstav až po vyřizování veškeré korespondence. Do toho řídí Oner pětici lidí, která tvoří jeho nejužší tým. „Průměrně jsem tady v ateliéru tři až pět hodin denně,“ uzavírá.

Všechny díly virtuálních prohlídek:

• Pasta Oner
• Krištof Kintera
• Roman Týc
• Jiří Kovanda
• Josef Bolf
• Julius Reichel
• Ira Svobodová
• Jakub Špaňhel
• Jana Vojnárová
• Joska Skalník
• Vladimír Strejček

Hana Mazancová, Michaela Danelová