Fakultní nemocnice Plzeň má potrubní poštu, která zkrátí transport vzorků
Nad hlavami pacientů ve Fakultní nemocnici Plzeň budou létat zkumavky s krví, močí anebo i krabičky léků. Nemocnice si totiž pořídila potrubní poštu. Potrubím je doslova prošpikovaný celý lochotínský areál a v červenci se naostro rozjede provoz. Hlavním posláním potrubní pošty je právě urychlit přepravu biologických vzorků do laboratoře.
Přepravní pouzdro právě přistálo ve stanici potrubní pošty na neonatologickém oddělení šestinedělí. Prozatím je prázdné, ale brzy si z něj sestřičky vyzvednou třeba léky z nemocniční lékárny anebo do něj vloží zkumavky se vzorky a pošlou je na rozbor do laboratoře.
A takových vzorků je na tomhle oddělení každý den spousta. „Máme hodně vzorků a výsledek potřebujeme vždy rychle. Tím je to pro nás příjemné, protože je šance, že se tímto způsobem dostaneme k výsledku dříve,“ říká přednosta oddělení Jiří Dort.
O potrubní poště ve Fakultní nemocnici Plzeň informovala reportérka Jana Kosová
A zrychlení bude podstané. Pouzdra jezdí potrubím rychlostí čtyři až šest metrů za sekundu a i z nejvzdálenějšího oddělení, tedy z očního, jsou v laboratoři zhruba za dvě minuty. Když šel se vzorky například sanitář, trvalo mu to tam a zpátky i půl hodiny. Teď sanitářům chození odpadne a místo toho budou u pacientů, kde je jejich místo.
„Dělat pošťáka – proto nejsou vzděláni ani určeni,“ konstatuje přednosta Ústavu klinické biologie a hematologie Jaroslav Racek. Kromě toho rychlá přeprava zajistí, že se se vzorkem nic nestane, ať už co se jeho kvality týče, nebo kvůli lidské chybě.
„Zřízenec to může dopravit pozdě nebo někam jinam. Třeba v noci zazvoní, nechá někde materiál a zmizí. Laboratoř se o to musí postarat a doručit tam, kam to patří. Nemělo by to být, ale samozřejmě chybování je lidské,“ dodává Jaroslav Racek.
Potrubí měří přes tři kilometry
Potrubí je dlouhé celkově přes tři kilometry a má 76 stanic pro odeslání vzorků. Tedy na všech pracovištích, kromě dialyzačního satelitu, kam by bylo napojení příliš složité.
„Funguje to na bázi přetlaku a podtlaku vzduchu v potrubí. Uživatelé dají do přepravního pouzdra zásilku, patronu vloží do stanice potrubní pošty. Ta automaticky na základě naprogramovaných čipů zásilku pošle na místo určení, které je předprogramované,“ popisuje zástupce dodavatelské firmy Kamil Petruška.
„ Tam dopadne do záchytného koše. V případě laboratoří je proces automatizovaný – zásilku vložíte do pouzdra, které automaticky odjede do laboratoře, tam se samo vyprázdní a vrací se zpátky na dané oddělení,“ doplňuje.
Asi každého v té souvislosti napadne otázka, jestli se pouzdra někde po cestě nemohou srazit.
„Technologie je automatizovaná, má spoustu snímačů po trase. Sleduje kompletně pohyb patrony v potrubí, ve stanicích, v přejezdové centrále a podobně. Nemělo by se to stát,“ tvrdí Petruška.
Potrubní poštu využívá v České republice řada nemocnic. Ta plzeňská je ale v tuhle chvíli nejmodernější a také největší.
„Z hlediska rozsahu a samotné dimenze potrubí, která se používá až v posledních dvou třech letech, je to největší technologie v České republice,“ potvrzuje Kamil Petruška.
Zavedení potrubní pošty ve Fakultní nemocnici stálo přes 15 milionů korun, z toho zhruba 12 milionů pokryla evropská dotace. Včetně desetiletého servisu přijde pošta na zhruba 19 milionů.
