Tanec u tyče nepatří jen ke striptýzovým barům, ale stává se i oblíbeným sportem
Pole dance neboli tanec u tyče už dávno vykročil ze stínu striptýzových barů. K tomu, že se začíná prosazovat jako seriózní sport, přispívají nejen profesionální soutěže, ale i působivé výkony tanečnic a tanečníků.
Russian split zní jako název koktejlu, vyznavačky a vyznavači pole dance však vědí, že je to název pro jeden z náročných akrobatických prvků.
Tanečnice, která ho chce předvést, musí být nejen dostatečně pružná, ale i silná – na tyči se totiž drží pouze za jednu nohu a paže. Právě spojení síly a ohebnosti je pro pole dance typické.
„Posílení těla, hudba, energie,“ vyjmenovávají středně pokročilé účastnice kurzu v jednom z pražských studií, co je na cvičení láká. Cvičí se i v létě, delší výpadek se totiž na kondici hned projeví.
Tanečnice mají na sobě při cvičení sice jen minimální úbor, má to však i praktický důvod – nahá kůže na tyči báječně drží.
U tyče však nejsou jen ženy a dívky. I když jsou v menšině, věnují se tanci i muži. „Kamarádka chtěla jít, ale nechtěla jít sama, tak jsem šel s ní. A nakonec ona skončila a já jsem u toho zůstal,“ popisuje svůj příběh Jakub.
Správná výuka tance vede od prvních krůčků kolem tyče, přes takzvané inverty, tedy prvky na tyči hlavou dolů, až po náročné kombinace triků třeba i na otočné tyči.
„Nebolí to tolik, ale je silově náročnější,“ říká ke „spinovce“ mistryně republiky v pole sport za rok 2014 Růženka Kunstýřová Halamková.
V ideálním případě by student měl zvládat nejen akrobacii na tyči, ale také se pokud možno půvabně pohybovat – právě to dává vystoupení nezbytnou eleganci.
Své síly pak amatérské i profesionální pole dance tanečnice měří na takzvaných battlech. To nejlepší, co umí, předvádějí během minutových improvizací a vítězí ta, kterou diváci odmění větším potleskem.