Na Šumavě možná opět budou bojovat proti zlatokopů. Podle dřívějších průzkumů je v okolí Kašperských Hor až 123 tun zlata v hodnotě 130 miliard korun. A dalších odhadem 20 miliard má hodnota dalšího nerostu - wolframu. Jejich ložiska teď chce v chráněném území prozkoumat těžební společnost Potamon GTS. Proti jsou ale místní i vedení města.

8:45 11. října 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Já si myslím, že my tady máme jiné zlato, a to jsou naše lesy. A to z pohledu města vidím jako náš zdaleka nejvýznamnější zdroj možných příjmů než dolování zlata, které by si stejně odvezla ta společnost, která by ho tady z toho podzemí dostala,“ říká nezávislá starostka Alena Balounová.

I když radnice nyní striktně odmítla průzkum podzemí, místní lidé se bojí, že je čeká podobný boj proti zlatokopům jako v 90. letech, kdy území zkoumala firma TVX Bohemia důlní.

Symbolem tehdejších událostí je dodnes průzkumná štola Naděje v Amálině údolí a sdružení Šumava nad zlato. Město tehdy boj proti zlatokopům vyhrálo.

Německý název pro Kašperské Hory je Bergreichenstein, horní bohatý kámen, bohatý na zlato - kov, který ve středověku přinesl městu slávu a bohatství, je tak trochu noční můrou.

Radnice i další žádost těžební společnost Potamon GTS zamítla. Město se obává narušení zdroje pitné vody, poddolování domů a silnic a odlivu turistů, kteří jsou pro město hlavním zdrojem příjmů.

Lukáš Milota, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít