Ovečkin je jasnou součástí ruské propagandy. Ať si říká kdo chce co chce, tvrdí komentátor

New York 8. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Alexandr Ovečkin je v tuto chvíli nejúspěšnějším střelcem NHL všech dob. Stalo se to na ledě New York Islanders, se kterými Ovečkinovi Washington Capitals hráli. Přímo na ledě byla velká oslava, začal mluvit Wayne Gretzky, kterého Ovečkin překonal, a gratuloval mu. Pak mluvil Ovečkin, poděkoval rodině, spoluhráčům, bylo to celé takové velkolepé, což se v Americe běžně děje. K tomu už přišly taky gratulace například od čelní tváře ruské propagandy Margarity Simonjanové a Ovečkin poblahopřál i šéf Kremlu Vladimir Putin.

Jak osmistý devadesátý pátý gól Ovečkina vypadal? Byla to jeho klasika z levého kruhu?
Bylo to z levého kruhu, ale nebylo to jeho klasickou ranou z první, kdy se opře golfovým úderem do puku. Dostal přihrávku, kterou si zpracoval, a potom střelou švihem překonal krajana Ilju Sorokina v brance Islanders. Bylo to v přesilovce, což je pro Ovečkina také typické, v přesilovkových gólech je rekordmanem celé NHL už pár let. Dá se tedy říct, že to nebyl gól jeho klasickou střelou, ale z klasického místa a klasicky v přesilovce. Neklasická byla oslava, protože to nebylo jen nějaké oslavné gesto zatnutí pěsti a podobně. Ovečkin se rozjel zpátky z obrané třetiny Islanders do středního pásma, tam skočil rybičku, spoluhráči na něj naskákali a začalo se slavit. Celý ceremoniál trval skoro 20 minut.

Osud tomu chtěl, že ruský hokejista dal historický gól ruskému brankáři v bráně New York Islanders. S Ovečkinovou fazónou, kdy dával góly ve všech pěti posledních zápasech, to byla jen otázka času, kdy překoná Gretzkého rekord?
Byla. Sám Ovečkin před pár lety řekl, že si nedokáže představit, že by překonal Gretzkého, ale řeč čísel při jeho schopnosti zůstat zdravý hovořila o tom, že by to mohlo přijít. Na začátku této sezóny, když do ní výborně vstoupil, všichni začali říkat, že otázka není jestli, ale kdy překoná Gretzkého a dá osmistý devadesátý pátý gól.

Stalo se tak po 31 letech.
Ano, Gretzky dal svůj osmistý druhý gól, kterým překonal Gordieho Howea, před 31 lety.

Ovečkinovi bylo tehdy devět let? 
Ano, je ročník 1985.

V té době se asi ještě učil zavazovat brusle někde v Dynamu Moskva, kde hrál za mládež.
Ovečkin už tenkrát dával spousty gólů. Už v mládežnických kategoriích byl obrovský talent, překonal rekord Pavla Bureho v moskevském mistrovství v jedné sezóně. Bure dal před těmi lety 56 gólů, Ovečkin ho o tři překonal. Od začátku bylo jasné, že má obrovský talent. Už v 16 letech hrál za Dynamo Moskva nejvyšší ruskou soutěž. Na mistrovství světa do 18 let byl zvolen nejužitečnějším hráčem turnaje, byl jedničkou draftu do NHL v roce 2004. Potenciál v něm byl od začátku obrovský.

Narodil se do rodiny sovětských sportovců, jeho matka byla dvojnásobná olympionička.
Olympijská vítězka v basketbalu, mistryně Evropy, mistryně světa s tehdy dominujícím týmem Sovětského svazu. Tatínek Michail byl fotbalista, ne až tak úspěšný, ale také sportovec. Svým třem synům, z nichž Alexandr byl nejmladší, nalinkovali jasnou sportovní cestu. U toho nejmladšího to všechno do sebe zapadlo.

Sport a politika

V Sovětském svazu, ale i v dnešním Rusku je sport velmi propojený se státní mocí, s politikou. Jak moc to doléhalo na Ovečkina už od začátku jeho kariéry?
Určitě muselo, protože když maminka byla úspěšná sovětská reprezentantka, tatínek v tom také žil, vyrůstal, byl tím ovlivněný, tak Ovečkin asi neměl jinou cestu, než do tohoto systému také zapadnout. Maminka na něj byla hodně přísná, velmi na to dbala, zároveň věděla, co je potřeba proto, aby z dítěte případně jednou mohl vyrůst špičkový sportovec. Takže i z této stránky na něj hodně působila a říká se, že mu opakovala, že být druhý nebo třetí nic neznamená, důležité je jenom vyhrát, jinak raději nic. Ovečkin do toho od začátku šel s tímto nastavením.

Jeho maminka coby reprezentantka v basketbalu, která i trénovala Dynamo, měla silné propojení na kruhy kolem Kremlu, do nichž velmi brzo začlenila taky Alexandra Ovečkina.
Už jako malého ho vzala na audienci k Vladimiru Putinovi.

Tak vzniklo jejich velké kamarádství?
Nevím, jestli vzniklo takto, každopádně tak se potkali už poprvé díky mamince Taťjaně.

V roce 2004 si Ovečkina jako jedničku draftu vytáhli Washington Capitals. Jak moc Ovečkinovi chybělo Rusko a jak často si volal s Vladimirem Putinem, na kterého samozřejmě má mobil?
Nevím, jak moc si v té době volal s Putinem, protože tehdy ještě nebyl až tak známý, aby Putin měl zájem na tom, že se ví o jejich propojení nebo známosti. Tento vztah se jistě budoval postupem času. Ale i z dnešního pohledu je jasné, že Ovečkinovi ze začátku nebylo úplně do skoku, protože když může, tak se do Ruska vrací, kdykoliv mohl, tak reprezentoval. Jeden den Washington vypadl z play-off NHL, druhý den už Ovečkin sedal na letadlo a třetí den hrál za Rusko například na mistrovstvích světa. Když mohl reprezentovat, vždy u toho byl, takže ten vztah má velmi silný. Ze začátku to pro něj asi nebylo jednoduché, ale z hokejového hlediska se cítil na ledě od začátku skvěle. Hned v první sezóně překonal padesátigólovou hranici, získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny NHL, přestože měl konkurenci v Sidneym Crosbym, který byl jedničkou draftu v roce 2005. Ale Ovečkin měl výhodu, že sezónu 2004-2005, kdy byla výluka v NHL a nehrálo se, už hrál dospělý hokej v Dynamu Moskva. Do NHL už přišel otlučenější než o dva roky mladší Crosby a hned od začátku byl na ledě skvělý. V soukromí možná trochu strádal, ale na ledě to nebylo vidět.

Neuměl moc dobře anglicky, což se léty potom změnilo. Nicméně myslíte si, že si od začátku plnohodnotně uvědomoval, že svými vazbami na ruskou státní moc je jasně propojený s propagandou, kterou ruský režim šíří, a že je jako hokejista taková diplomatická soft power ve světě? Protože pro Vladimira Putina je hokej velmi důležitá věc...
Putin se do toho snažil zatáhnout sportovce obecně. Tenista Marat Safin byl poslancem za Putinovu stranu, Jelena Isimbajevová, skvělá skokanka o tyči, byla velkou součástí propagandy. Je známo, že Putin měl s gymnastkou Alinou Kabajevovou dokonce snad i milostný vztah. Sportovce se snažil využívat vždycky. Jak moc si Alexandr Ovečkin uvědomoval, jak velkou součástí propagandy je... Asi si to musel uvědomovat, ale nikdy od toho neuhnul. Je jasné, že spojený s tím byl. Jak moc si to uvědomoval od začátku, těžko říct, ale v posledních letech, od doby, kdy mohl ovlivňovat opravdu hodně, ať už americkou, nebo ruskou veřejnost, byl vždy vidět, vždy udělal buď to, co se po něm chtělo, nebo to, co sám cítil, že chce udělat.

V roce 2014 se objevil na fotografii, kterou potom velmi využívala ruská propaganda, kde drží banner s nápisem „Zachraňte děti před fašismem“. Rusové to využili jako ospravedlnění kvůli agresi na Krymu. To byl takový první moment. Viděl jsem na CBC mluvit novináře Slavu Malamuda, který pokrýval dění u Capitals, a pak mu kvůli kritickým dotazům na Ovečkina zamezili přístup do arény. Říkal, že v prostředí americkém sportu vážně nemůžete být rasista ani homofob, ale válka na druhé straně světa nikoho nezajímá. Potom v roce 2017 Ovečkin ještě přiložil pod kotel.
Ano, to Putin založil tým. Dal dohromady sportovce, kteří ho podporují, protože byl rok před prezidentskými volbami. Ovečkin a další ruští sportovci s velkým vlivem dali naprosto otevřenou podporu ruskému vládci a on v tom pokračoval dál. Když mluvíme o jejich přátelství, tak když se Ovečkin ženil, Putin mu poslal osobní dar, čajový set. Na svatbě se veřejně četla jeho gratulace, když sám nemohl dorazit. Je tedy jasné, že vztah mezi nimi je opravdu asi na bázi přátelství. Když Putin chodí hrát hokej, tak je vždycky rád, když tam uvidí Ovečkina, který si s ním několikrát zahrál stejně jako spousta dalších bývalých skvělých ruských hokejistů. Jsou z toho pak úsměvné obrázky, když olympijští vítězové, mistři světa, hokejisté se Stanley Cupem tam v uvozovkách brání Putina, který dává gól za gólem.

Vlastně se mu vždycky vyklidí z cesty, aby s pukem dojel do branky.
Tak nějak. Ovečkin je jasnou součástí ruské propagandy, ať si říká kdo co chce.

Ovečkin říká, že je sportovec, politiku neřeší, není politik, v USA jen hraje hokej a je to jeho druhý domov...
To je vysvětlení víceméně všech, kteří se chtějí nějak ospravedlnit. Když dojde na to, jestli politika je součástí sportu, sport součástí politiky, tak všichni říkají, že jen hrají, ať už hokej, fotbal, tenis, ostatní je nezajímá a nechtějí to propojovat. Ale historicky politika a sport zkrátka jsou propojené věci.

Ale jsou i tací, kteří se vyloženě postaví tomu, co tvrdí Vladimir Putin. Jsou to ruští sportovci například i v NHL.
Tam je krásný případ Artěmije Panarina, který před pár lety v rozhovoru pro jeden youtubový ruský kanál kritizoval Rusko a Putina. V Rusku samozřejmě na Panarina naplivali a za zhruba rok a půl se v bulvárním deníku Komsomolská gazeta objevil článek o tom, že někdy před lety Panarin napadl osmnáctiletou dívku, dokonce ji snad znásilnil. S tím vším přišel Andrej Nazarov, což je vášnivý Putinův zastánce a bývalý trenér klubu Víťaz Čechov. Panarin to odmítl prostřednictvím New York Rangers, za které tehdy hrál, ale po pár měsících se stalo, že na nějaké tři, možná čtyři týdny uprostřed rozehrané sezóny najednou zmizel do Ruska. Nikdo nevěděl proč, osobní důvody. Pak se vrátil a od té doby Panarin na téma Rusko a Putin veřejně nepromluvil. Loni, když se konalo exhibiční utkání mezi hokejisty KHL a ruskými hokejisty z NHL, Panarin nastoupil. Bylo to samozřejmě pod záštitou Vladimira Putina.

Jiný příklad je Nikita Zadorov.
Je to tak. Jsou hráči, kteří se ozvou, ale je otázkou, jak na tom jsou. Panarin měl rodinu v Rusku, takže na něj měli určité páky, když to tak řeknu, nebo si vymysleli to, co jsem zmiňoval. Ovečkin také říká, že má rodinu v Rusku. My v tom nežijeme...

Ale členové jeho rodiny s ním žijí v Americe.
Ano, ale má také maminku, bratra. Nejstarší bratr bohužel zahynul při automobilové nehodě, když bylo Ovečkinovi 10 let. Nevíme, pod jakým tlakem v tomto směru jsou a čeho je režim schopný ve chvíli, kdy by veřejně vystoupili. Sám řekl při jediném vystoupení v roce 2022, když Rusko napadlo Ukrajinu a novináři se ho na to mohli zeptat, že Putin je jeho prezident, že nechce válku, je sportovec, ne politik. To bylo jeho jediné vyjádření. Od té doby je chráněný i ze strany Capitals, tam se nesmí klást otázky. Dokonce mají PR manažera rodilého Rusa, který žije už dlouhou dobu v Americe, pracoval pro Arizonu, pak ho najali ve Washingtonu, a ten se stará o to, aby Ovečkin nemusel odpovídat na tyto otázky.

Ovečkin má stále na svém Instagramu fotografii s Vladimirem Putinem a nestáhl ji…
Lusknutím prstů to asi neudělá, i když si říkám, že teď je přesně ta situace, kdy by si mohl na profilovou fotografii dát sám sebe s Waynem Gretzkým, se svými syny, jak spolu byli vyfoceni po překonání rekordu, a nikdo by nemohl říct půl slova, alespoň viděno naší optikou.

Zmiňoval jste, jak na vztah Ovečkin-Putin reagují dlouhodobě Capitals, trošku od toho dávají ruce pryč, to samé NHL, která se k tomu staví tak, že Ovečkin hraje za Capitals a to je jediné, co nás zajímá, politiku do toho netahejte. Američanům, fanouškům Capitals je to jedno?
Myslím, že Ovečkin je pro ně hokejový bůh, hokejista, který dotáhl tým v roce 2018 ke Stanleyovu poháru. V jejich barvách teď vytvořil rekord, který dost možná už nikdo nikdy nepřekoná. Američané to neřeší, pro ně je to jejich optikou daleko a nemají s tím problém stejně tak, jako s tím víceméně nemá, alespoň navenek, problém NHL. To je byznys, to je hokej. Když Dominik Hašek přišel s jednou ze svých opakovaných kritik NHL za to, že nechává hrát ruské hokejisty a umožňuje jim propagovat krvavou válku Ruska na Ukrajině, tak komisař NHL Gary Bettman řekl, že ho to nijak moc nezajímá a že s Haškem ani nesouhlasí. Od té doby se už k tomu ani nevyjádřil, přestože Hašek, jak dobře víme, se neustále snaží na NHL apelovat, kritizovat ji a říká naprosto otevřeně, co si o tom myslí.

Kam po kariérním vrcholu

Ovečkinovi bude letos už 40 let. To je na hokejistu dost, když to tedy nevezmeme měřítky Jaromíra Jágra. Vousy mu šednou, vlasy řídnou, zuby vypadávají, byť ne stářím, ale léty na ledě. 
Ovečkin říká, že si je nechá spravit až po konci kariéry. To říká i Jaromír Jágr.

Myslím, že peněz na to budou mít oba dva dost. Myslíte si, že Ovečkin má ještě dost času na to, aby si nahrabal do zásoby?
Gólů má teď 895. V této sezóně ještě má pár zápasů a při formě, do které se teď dostal, se klidně může dostat na 900. Musel by hrát určitě ještě tři sezóny. Možná, že forma na 50 gólů za sezónu mu nevydrží v příštích dvou letech. Má smlouvu ještě na příští ročník, to znamená, že jednu sezónu ve Washingtonu ještě dá. Prohlásil, že chce kariéru dohrát v Rusku, ideálně v Dynamu.

Asi není překvapivé, že se chce vrátit domů.
Myslím, že tam, kde se zastaví, tam se zastaví a nebude řešit, jestli to bude na 911, 959 nebo 998.

Až se Ovečkin vrátí do Ruska, bude jedna z prvních věcí, kterou udělá, to, že si vyjede na let s Vladimirem Putinem? 
Myslím, že ano. Není tajemstvím, že Putin měl takovou, říkalo se tomu snad noční liga, a že pravidelně chodil hrát po večerech hokej. Nevím, jak je to teď, ale až bude mít Ovečkino volno, tak asi vyjede hrát taky. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, DVTV, Facebook CBC News: The National, youtubové kanály Sportsnet, ESPN, NHL a úryvek z Putinovy gratulace hokejistovi Ovečkinovi pochází ze stránek Kremlu.