Na co jste pomyslel, když jste poprvé držel v rukou pohár pro vítěze grandslamu ve dvouhře?
Tím, že to byl singl, tak emoce byly oproti deblovým triumfům mnohem větší. Navíc když jsem těsně prohrál první set, pak jsem se ale zkoncentroval a další dva sety jsem zahrál výborně.

Po takovém úspěchu asi není jednoduché mluvit k divákům, pronést děkovnou řeč. Měl jste připravené, co řeknete?
Neměl jsem nic připravené, právě proto jsem se tolik smál, když mluvil můj americký soupeř, protože ten samozřejmě mluvil dobře. Takže jsem pak něco zopakoval, co říkal on, a doufám, že to nebylo tak strašné.

Grandslamovou juniorku jste vyhrál jako první Čech po osmi letech, kam byste titul z US Open zařadil?
Je to můj suverénně největší juniorský úspěch. Byla to navíc poslední šance, jsem hrozně rád, že jsem ji využil.

Platí, že chcete zakončit rok jako juniorská světová jednička?
Chtěl bych, ale nevím, jak se teď promíchá žebříček po US Open. Nějaké juniorské turnaje v nejbližší době vynechám, takže mě nějací hráči mohou přeskočit. Do Číny na Turnaj mistrů bych na devadesát procent měl jet, ale ještě se domluvíme s trenérem.

Čeká vás Davisův pohár proti Bosně a Hercegovině, což je další náročný přesun, jiné časové pásmo. Jak jste na to připraven?
Hraje se až za šest dní a musím říct, že podobné přesuny mi úplně nevadí. Musíme si zvyknout na povrch a ještě uvidíme, kdo nastoupí.

Může vám úspěch na US Open nějak pomoct při přechodu do kategorie dospělých?
Ustál jsem nervozitu a zahrál jsem si na velkém kurtu, vyhrál významný turnaj. To mi může jedině pomoct. Vždycky když někdo z naší generace uhraje podobný výsledek, tak je to i motivace pro ostatní, alespoň já to tak mám. I to nás žene dopředu.

Jaroslav Plašil, mov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít