‚Uklouzla mi noha a věděl jsem, že nahoru to bude komplikovanější.‘ Jeskynář o 21 hodinách pod zemí

Z hloubky padesát až sedmdesát metrů ho 21 hodin vyprošťovaly týmy hasičů, speleologů, chemiků a střelmistrů. Speleolog Václav Adamec si v tomto místě totiž zlomil nohu. Redaktorka Českého rozhlasu Brno Hana Novotná jej jako jedna z prvních navštívila a vyzpovídala, jak ke zranění došlo a na co člověk v takové situaci myslí.

Rozhovor Brno (Aktualizováno: 17:42 14. 1. 2026) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Adamec strávil se zlomenou nohou 21 hodin pod zemí. Z hloubky 50–70 metrů jej zahraňovaly týmy hasičů, policistů a ostřelovačů

Václav Adamec strávil se zlomenou nohou 21 hodin pod zemí. Z hloubky 50–70 metrů jej zahraňovaly týmy hasičů, policistů a ostřelovačů | Foto: Hana Novotná | Zdroj: iROZHLAS.cz

V osudný den jste měli v plánu jít s výpravou do jeskyně. Proč jste tam zamířili?
Byla to prakticky úplně jednoduchá pracovní činnost, kterých se dělají stovky za rok. Chtěli jsme využít toho, že jsou velké teplotní rozdíly, tak jsme šli dělat zkoušky, jestli někde neproudí vzduch. Také jsme chtěli odklidit nějaký materiál z té jeskyně, který se tam nechával z předchozích expedic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyzkoušel jsem si fungování záchranného systému z druhé strany, říká speleolog Václav Adamec, kterého o víkendu zachraňovali z jeskyně v Moravském krasu. Poslechněte si reportáž

Jak se vám úraz stal?
Prolezli jsme úplně ty nejobtížnější části a na nejjednodušším úseku na svahu mi ujela noha. Nic komplikovaného, jenom jsem blbě došlápl. V ten moment jsem cítil, jak jdou kosti od sebe a bylo jasné, že nahoru už to bude trošku komplikovanější. Od začátku bylo jasné, že to nebude jednoduché. Od prvopočátku byl klid, nikdo nepanikařil. Máme výcviky, a tak víme, co dělat.

Průběh záchrany

Jak záchrana probíhala dál?
První se zajišťoval můj tepelný komfort a polohování, abych na místě mohl nějakou dobu zůstat. Můj kamarád šel nahoru s tím, že další kamarád už nám šel naproti, že jsme byli domluveni, že se dole všichni potkáme. Ten je navíc zdravotník, byl u mě během chviličky, a byl komplet vybavený.

OBRAZEM: Vyprošťování z jeskyně v Moravském krasu. Hasiči sdíleli fotky z jeskynního systému

Číst článek

Měl jste ponětí o tom, co se všechno nahoře odehrává?
Do doby, než přišel tým se stanem, tak ne, protože nebylo spojení s povrchem. Bylo mi ale jasné, že nahoře se odehraje standardní cirkus hasičů a policie. Přes vysílačky jsme věděli, jaké činnosti dělají, a pak samozřejmě bylo slyšet střelmistry, jak pracují.

Co se vám honilo hlavou? Čím jste odháněl chmurné myšlenky? 
Chmurné myšlenky nebyly. Bál jsem se, aby se kvůli mně nezranil někdo další. Střelba sama o sobě není jednoduchá a oni hodně spěchali. Vyčítal bych si to do konce života. Tým lidí, co jsem měl dole, to byla de facto skoro zábava, udržovali mě v dobré náladě, podávali mi léky, vůbec si neuvědomuju, že by to byla tak dlouhá doba. Dalo se tam jednoduše dýchat, nebyla potřeba ventilace, probíhalo to naprosto v pohodě. Kluci nahoře si užili víc.

‚Děkuji bratrům a sestrám‘

Cesta z jeskyně trvala tři až čtyři hodiny. Jeden z jeskyňářů zmínil, že jste vydatně pomáhal, jak?
To byl úplně závěr všeho. Jakmile byly připravené cesty, prostřílené nejtěžší úseky, záchranka každý úsek připravila dopředu. Od začátku bylo popsáno, jakým způsobem a kudy půjdu. Hlavou dolů, hlavou dozadu, dopředu. Otáčeli mě podle toho, jak bylo potřeba, dělali živé mosty.

6:04

Plazivky a nábojky. Speleolog popsal záchranu zraněného z jeskyně. ‚Pomohlo, že byl zkušený,‘ říká

Číst článek

Kluci mě de facto přetahovali přes sebe, podávali si mě jako ošatku. Bylo tam pár úseků, které jsem musel prolézt sám, protože byly tak úzké, že by tam nikdo nemohl být. Díky tomu, že zranění nebyla tak hrozná, že to byla zavřená zlomenina, měl jsem to hezky v dlahách, jsem byl schopen si pomoci. Schytaly to trošku ruce. 

Co byste vzkázal těm, kteří se na záchraně podíleli?
Samozřejmě moc děkuji všem bratrům, sestrám. Hasičům, záchrance, každému jednotlivě zvlášť. Omlouvám se za všechny modřiny, které jsem jim způsobil, kterých rozhodně bude spousta, protože mě tahali přes hlavy. Jel jsem po nich jako kamenný blok v Egyptě. Bylo neskutečné vidět je při práci, jakým způsobem jsou schopni vymyslet cesty a všechno kolem. Jsem vděčný všem. Až na tu zlomenou nohu to byl úžasný zážitek.

Kdy se znovu vydáte do podzemí?
Co nejdříve to půjde, protože se potřebuji zbavit případného strachu. Čím dřív to půjde, tím líp. 

Poslechněte si podrobnosti o víkendové záchranné akci v reportáži v úvodu článku. 

Hana Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme