Satoranský byl v zápase se Švédskem nejlepším hráčem. ‚Sebevědomí do střelby mám.‘
Návrat Tomáše Satoranského do sestavy českým basketbalistům pomohl. Po nepodařeném zářijovém mistrovství Evropy totiž začali boje o historicky druhou účast v samostatné historii přesvědčivou výhrou nad Švédy. A tu řídil na Královce právě pražský rodák Satoranský.
Tomáši, jaké to bylo vrátit se do národního týmu? Národní dres jste oblékl poprvé od února, navíc v Praze, kde vás sledovala celá rodina včetně prarodičů.
Hrát před celou rodinou je velice emotivní. Nikdy nevím, kdy to bude můj poslední zápas v Praze. Pro prarodiče, kteří už mají svůj věk, je mnohem jednodušší přijet sem než do Pardubic. Za to jsem rád.
I to, že jsem v létě nemohl klukům pomoct, byla extra motivace. Program, který máme, tomu ale moc nepomáhá. Je to dlouhodobě takhle nastavené a myslím si, že je to špatně pro celý evropský basketbal. Ale jsem rád, že se nám podařilo přesvědčivě vyhrát.
Byli na tribuně prarodiče z Davle, pod kterými jste s basketbalem začal?
Děda je jeden z mých největších fanoušků. Je krásný ho mít osobně na zápase. Cestování pro ně už je komplikované. Takže i pro ně to je vzácný moment než sledovat zápas v televizi.
S šestnácti body jste nejlepší český střelec. Byla podpora z hlediště extra motivací?
Tuhle sezonu jsem začal mnohem více střílet, takže sebevědomí do střelby mám. Už tam nejsou tak atletické a mladé nohy, abych najížděl a skóroval přes pivoty. Ale věřil jsem si. Jsem už několik let lídrem týmu a je to pro mě jednodušší než na klubové scéně.
Pojďme teď k dalšímu utkání. Budete s národním týmem cestovat na pondělní duel do Estonska?
Budu. Takový je plán a chtěl jsem to odehrát co nejvíce. Samozřejmě nevím, jak to bude v únoru. Je to až do konce velký otazník.
