„Přeju vám hodně úspěchů, novou loděnici a také nové sportovce. Současní zase můžou zabojovat o olympijskou medaili,“ ocenil práci všech v nymburské Lokomotivě Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu.

„Česká unie sportu sdružuje sedm a půl tisíce oddílů, které produkují hodně úspěšných reprezentantů a nikdo se skoro nedozví, kdo za to může. Děti musely někam přijít. Musí se hledat nadšenci a trenéři. Takže jsme rádi, že je projekt na světě,“ zdůrazňuje Boháč.

Právě v nymburském oddíle, na břehu Labe, je příjmení Fuksa téměř posvátné. Mezi zakladateli byl například Martinův dědeček Josef. Tatínek Petr na tradici navazuje. Oba rozhodně mají k osobě pokračovatele kanoistického rodu co říct. „Martin je velká osobnost, ohromný dříč, perfekcionista, který do puntíku plní tréninkový plán. Každý by ho měl považovat jako vzor profesionálního sportovce,“ uvádí Fuksa starší.

Věrnost nymburskému oddílu

Martin Fuksa začal s kanoistikou v roce 2006. Dodnes z mateřského oddílu neodešel. „Samozřejmě mám vzpomínky, když vidím lodě, na kterých nyní jezdí menší děti a vím, že jsem na ní vyhrál mistrovství světa juniorů nebo olympiádu dětí a mládeže. Vždy mi to vrátí vzpomínky. Loděnice je pořád stejná, takže spíš vyčkávám až bude jednou nová,“ říká Fuksa.

Český reprezentant nezapomíná ani na první úspěšný závod a vybojovanou medaili. Prý s ní dokonce spal. „Pamatuji si to moc dobře. Byl to rok 2006, kdy táta vyhrál mistrovství světa. Byl to pro mě impuls, že chci dokázat to samé jako můj taťka. V té době jsem ještě kombinoval hokej a kanoistiku. Jinak první medaili jsem získal v Praze na Císařské louce, kdy jsem jel na deblu s parťákem Tomášem Málkem a byli jsme třetí na mistrovství republiky v závodě na pět kilometrů. Byl jsem z toho úplně hotový, medaili jsem pořád hladil, spal jsem s ní a pořád jsem jí v měl v ruce,“ vzpomíná Fuksa.

Vzorem pro mladé

Díky úspěšné kariéře je teď vzorem pro ty mladé závodníky. Motivuje je a oni ho uznávají. „Určitě je naším vzorem i z důvodu, že je z našeho oddílu a nejlepší kanoista. Dokáže i poradit. Na každé olympiádě mu přeji, aby získal medaili,“ říká mladý kanoista Čestmír Pokorný.

Právě olympijská medaile nymburskému rodákovi v jinak bohaté sbírce cenných kovů chybí. Věří, že v Paříži na ní má a může ji do mateřské loděnice přivést.

„Člověk si musí vizualizovat, že dojíždí do cíle a v nejlepším případě závod vyhrává. Dělal jsem to před každou olympiádou závodem. Za ty roky, co jsem medaile získával, si můžu věřit. Hlavně vím, že všichni soupeři, kteří proti mně jezdí, už jsem někdy porazil. Vím, že je můžu porazit. Budu si jen přát, aby se to povedlo ve dny, kdy budu v Paříži,“ dodal Martin Fuksa v rozhovoru na břehu Labe. Už o víkendu ho čeká hlavní výkonnostní test před olympiádou – evropský šampionát v Maďarsku.

Pavel Petr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít