Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v posledních měsících několikrát zopakoval, že až bude premiérem, propustí 300 lidí z Úřadu vlády. A to v rámci plnění předvolebních slibů, že by chtěl ušetřit mimo jiné za provoz státu. Podle dat, která server iROZHLAS.cz z Úřadu vlády získal, by po takovém propouštění zbyl ve Strakově akademii za posledních deset let nejmenší počet pracovníků. Experti na státní správu proto varují před negativními dopady.

Původní zpráva Praha 6:00 16. listopadu 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Kdybych byl premiér, tak hned první den propustím 300 lidí na Úřadu vlády, vždyť za mé vlády tam bylo celé volné patro,“ uvedl na konci letošního června na CNN Prima News předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Propouštění na Úřadu vlády po svém případném zvolení premiérem avizoval také o měsíc později v rozhovoru pro Deník.cz – v něm byl ale už o něco zdrženlivější. „Kdybych byl premiérem, okamžitě propustím nejméně sto lidí na Úřadu vlády. Zakážu nové investice do IT. Zakážu Fidorky, Ferrero Rocher, chlebíčky a všechno. Za mě to byla jen voda a kafe,“ avizoval.

Druhý den programových jednání mezi ANO, SPD a Motoristy je o zdravotnictví, sociální politice a sportu

Číst článek

Ke svému původnímu výroku o propuštění 300 lidí z Úřadu vlády se ale vrátil na tiskové konferenci po sněmovních volbách, které jeho hnutí ANO s přehledem opanovalo. „Ministr pro EU je totálně zbytečný. Pokud já budu premiérem, tak propustím na Úřadě vlády 300 lidí. A nejlepší by bylo, kdyby všichni, kteří vědí, že jsou tam zbytečně, aby už dobrovolně odešli. Aspoň budeme mít míň práce. Utrácejí peníze zbytečně,“ řekl.

Server iROZHLAS.cz se Babiše proto v posledních dnech opakovaně pokoušel kontaktovat a zjistit, zda na svých slovech i nadále trvá a Úřad vlády skutečně čeká velký „průvan“.

Babiš sám ale na zaslané dotazy a opakované urgence nereagoval. Podobně redakce neuspěla ani u prvního místopředsedy strany Karla Havlíčka. „Prosím na AB (myšleno Andreje Babiše, pozn. red.),“ přišla stručná odpověď v textové zprávě. Předsedu hnutí se nepodařilo kontaktovat ani skrze jeho mluvčího Martina Vodičku. Ten na zaslané dotazy neodpověděl, na opakované telefonáty nereagoval.

Není tak jasné, jak přesně má Babiš tento svůj opakovaně deklarovaný krok promyšlený, z jakých odborů či útvarů by propouštění pracovníci pocházeli a zda by to nevedlo k paralýze úřadu.

Zbyl by někdo?

Server iROZHLAS.cz proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zažádal o počty zaměstnanců i externistů, kteří na Úřadu vlády pracovali za posledních deset let – tedy od roku 2015. Z přehledu jasně vyplývá, že kdyby chtěl Babiš propustit ze Strakovy akademie skutečně 300 lidí, působil by tam za posledních deset let nejnižší počet pracovníků.

Je možné se na vše podívat i detailněji, z hlediska počtu stálých zaměstnanců a externích pracovníků.

Stálých zaměstnanců působí na Úřadu vlády aktuálně 293. Nejvíce jich zaměstnával v roce 2015, kdy bylo součástí stálého aparátu ve Strakově akademii 481 lidí. Od roku 2020 se počty zaměstnanců na Úřadu vlády pohybují mezi 227 a 297 lidmi.

Kdyby tedy Babiš skutečně zamýšlel propustit 300 lidí z řad stálých zaměstnanců, na Úřadu vlády by nikdo nezbyl. Propouštění by se ale mohlo týkat také těch, kteří uzavřeli s úřadem jiný druh pracovněprávního vztahu – například dohodu o provedení práce.

Počet těchto „externistů“ během let na Úřadu vlády postupně narůstal. Začalo to v době covidové pandemie v letech 2020 a 2021 za Babišovy vlády – tehdy spolupracovalo se Strakovou akademií téměř 500 lidí. A rok na to – v době českého předsednictví Evropské unii – pracovalo pro „Strakovku“ dokonce 607 externistů. Jejich počet začal opět klesat po roce 2023 až letos dosáhl čísla 379. Takové množství externistů je srovnatelné s předchozími vládami, jejichž součástí bylo hnutí ANO.

„V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se jedná převážně o jednorázové práce související s plněním mimořádných úkolů – například zajištění CZ PRES 2022 (českého předsednictví Evropské unii, pozn. red.), dny otevřených dveří pro veřejnost, činnost Legislativní rady vlády a jejích pracovních komisí, hodnocení žádostí v dotačních programech a jiné,“ vysvětlil v žádosti o informace Úřad vlády.

Celkový počet pracovníků na Úřadu vlády se aktuálně výrazně nevymyká období předcovidových vlád, kdy pracovalo pro Strakovu akdademii celkově v průměru 630 lidí oproti současným 672.

Zrušit vybrané kabinety

Propuštění tří stovek osob by znamenalo, že se Úřad vlády zbaví prakticky poloviny svého aktuálního aparátu a dosáhne tak za posledních deset let nejnižšího počtu pracovníků. Kterých pozic konkrétně by se mělo propouštění dotknout, ale předseda hnutí ANO nespecifikoval – vítězné hnutí nicméně naznačilo, že plánuje zrušit například dvacetičlenný tým strategické komunikace donedávna vedený Otakarem Foltýnem.

19:43

Není žádný prostor pro zvyšování rozpočtového deficitu, tvrdí ekonom v reakci na Babišovy výroky

Číst článek

Babiš zároveň naznačil, že by se propouštění mohlo týkat i ministerstev, která při Úřadu vlády aktuálně fungují jako součást kabinetu Petra Fialy (ODS) – ministerstva pro evropské záležitosti a ministerstva pro vědu, výzkum a inovace.

Podle ministra pro evropské záležitosti v demisi Martina Dvořáka (STAN) budou ale lidé, kteří by se starali o koordinaci českých pozic, na Úřadu vlády potřeba. A to bez ohledu na existenci jeho kabinetu. „Já měl kabinet jen o asi deseti lidech s náměstky, mezi nimiž ale formálně figuruje i zmocněnkyně pro lidská práva,“ uvedl Dvořák.

Podobně hodnotí situaci pro iROZHLAS.cz i končící ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). „Zrušením mého postu zruší lidi z kabinetu, sekretariátu, oddělení poradců a v současnosti jednu náměstkyni, to znamená dohromady deset tabulkových míst. Samotná sekce pro vědu, výzkum a inovace byla (na Úřadu vlády, pozn. red.) vždy bez ohledu na post ministra. Takže se budu těšit na těch tři sta (uspořených pracovních pozic, pozn. red.),“ napsal s tím, že řadu pozic nahradí zřejmě nově vzniklé ministerstvo sportu.

Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) se návrh na propuštění 300 lidí z Úřadu vlády „úplně míjí s realitou“. „Možná by se měl Andrej Babiš nejprve podívat na to, co Úřad vlády vlastně dělá, divím se, že to neví. Úřad vlády zdaleka neposkytuje jen zázemí pro premiéra a pro vládu. Má důležitou funkci například v souvislosti s tvorbou legislativy a vyhodnocovaní dopadu jednotlivých návrhů na lidi a firmy. A to se fakt nedá dělat v Agrofertu. Pokud Andrej Babiš propustí tolik zaměstnanců, tak ochromí činnost jedné z významných institucí státní správy,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Problém je opačný

Podle Ivety Kvardové z organizace Lobbio, která se věnuje fungování státní správy, bude především záležet na tom, jakou část úřadu propouštění zasáhne. Pokud by došlo ke zrušení celých týmů, bude podle ní dopad jednoznačný – některá agenda se zkrátka přestane dělat. Škrty napříč úřadem se pak podle ní projeví na motivaci lidí pro Úřad vlády dále pracovat.

„Představme si, že bychom ze dne na den museli kromě své práce stíhat i práci kolegy vedle. Už dnes je státní správa poddimenzovaná a její zaměstnanci nejsou dostatečně placeni. Problém je přesně opačný – potřebujeme do státní správy lákat talentované zaměstnance, ne je odrazovat nízkými platy a dvojnásobkem práce,“ popisuje Kvardová.

‚Neúnosná platová situace.‘ Ministerští úředníci chtějí přidat, vládní pětikoalice se na tom zatím neshodne

Číst článek

Už nyní se podle ní poddimenzovanost státní správy projevuje v praxi. „Například tím, že nestíháme schvalovat potřebné změny. Ze strany Evropské unie nám momentálně hrozí pokuty hned za několik předpisů, které jsme nestihli včas implementovat, přestože nám k tomu byla poskytnutá dlouhá lhůta,“ upozorňuje.

Jak navíc Kvardová dodává, samotné seškrtání míst a navýšení agendy pro ty pracovníky, kteří na Úřadu vlády zůstanou, musí mít nutně dopad na fyzické i duševní zdraví těchto úředníků. A ačkoliv jsou škrty v platech a místech úředníků u společnosti populární, dopad těchto opatření do rozpočtu je pouze minimální.

„Podle dat Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu bylo v roce 2024 na platy státních úředníků vynaloženo zhruba 43,5 miliardy korun, tedy 1,9 procenta státního rozpočtu a 0,54 procenta HDP. Mluvíme teď o všech úřednících, tedy nějakých 70 tisících osobách. I kdyby se zrušilo 300 úřednických míst, v rozpočtu to neudělá reálný rozdíl – jen se zvýší výdaje jinde,“ upozorňuje Kvardová s tím, že by se například zvýšily náklady na služby externistů ze soukromého sektoru, kteří by práci museli vykonávat. Nebo na zmíněné pokuty Evropské unii.

„Navíc samotné propuštění 300 lidí s průměrným platem 50 tisíc korun může znamenat i desítky milionů korun na odstupném,“ doplňuje další riziko.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít