Tenisová hvězda? Tady se měří všem stejným metrem, říká australská novinářka

Víme, že tenista Novak Djokovič usiluje o to, aby mohl příští týden hrát v turnaji Australian Open. Jeho účast zastínil spor s australskou vládou o tom, na jaký typ víza přijel. Spor se už vleče více než týden. V jaké fázi teď celá kauza je?
Celá kauza je velice, řekla bych, napínavá, alespoň tedy hlavně tady pro Austrálii, ale zcela určitě i pro tenisový svět. Mluvíme spolu našeho času ve čtvrtek v Sydney večer, kdy v podstatě celá Austrálie s napětím očekávala, jestli ministr konečně rozhodne, buď že bude Novak Djokovič vyhoštěn z Austrálie, tedy vízum mu ze své pravomoci odejme, anebo mu jej ponechá.

Novak Djokovič skončil v úvodní fázi sporu, hned po příletu do Austrálie, zadržen úřady. Můžeme připomenout, jak se to stalo, jak úřady jeho zadržování vysvětlovaly? Jak se vlastně celá kauza rozběhla?
Do Austrálie nemá nikdo přístup, pokud není očkovaný. Pouze lidé, kteří mají tzv. lékařskou výjimku a z nějakého důvodu nemohou být očkovaní, třeba mají problémy s imunitou nebo srdeční nebo krevní problémy, tak u těchto lidí se očkování nevyžaduje. Když se rozhodovalo o účastnících Australian Open, bylo vyhlášeno i státní vládou ve Victorii, že nikdo z tenisových účastníků, kdo nemá očkování, nebude v žádném případě připuštěn na turnaj, nebo se turnaje nezúčastní.

O Novaku Djokovičovi se dlouho vědělo, že zřejmě očkovaný není. Protože se vždy vyjadřoval, že to je jeho právo, jestli se nechá nebo nenechá očkovat. Nicméně Djokovič si na poslední chvíli požádal o zdravotní výjimku. Zdravotní výjimku řešil takzvaný nezávislý panel zdravotníků. Tento panel ale sestavil Tennis Australia, použil také zdravotní prohlášení ze Srbska. Na základě zdravotního prohlášení ze Srbska, i toho, jak se rozhodl panel Tennis Australia, vystavili Djokovičovi zdravotní výjimku. Nikdo ovšem nevěděl, na jakém podkladě. Dohadovalo se, spekulovalo se mezi zejména sportovními novináři, o jaký zdravotní problém se mohlo u Djokoviče, jakožto špičkového sportovce, jednat. Letiště a mezinárodní doprava, vstup do země, to všechno podléhá federální vládě, ne státní vládě. A federální vláda dopředu upozornila s předstihem, na začátku listopadu, organizátory turnaje i viktoriánskou vládu, že nestačí, aby někdo měl covid a dostal vstup do Austrálie.

Djokovič, když přistál na letišti v Melbourne, tak tam pohraniční, jak tady říkají border police, samozřejmě po něm chtěla doklady. Ukázal vízum, které mimochodem bylo vystaveno automaticky elektronicky. Na základě jeho údajů, že má lékařskou výjimku, se vízum generuje automaticky, to nikdo nekontroluje, ani tu výjimku. On jen uvedl, že má zdravotní výjimku, že není očkovaný, takže dostal vízum. Samozřejmě po příletu na letiště policie kontrolovala jeho papíry, a když viděla, že má udělenou výjimku, kde bylo jen napsáno “zdravotní výjimka udělena panelem Tennis Australia”, tak chtěli vědět, na jakém zdravotním podkladě tuto výjimku dostal. A to Djokovič nedokázal vysvětlit. On jen ukázal, že měl potvrzení se Srbska, z Bělehradu, že měl covid. Řešili to na letišti nějakou dobu. Jeho mezitím odvedli, aby si odpočinul. Pak ho zavolali na rozhovor zpátky, žádali další informace. Djokovič se bránil, že bohužel brzy ráno se nedovolá právníkům v Austrálii ani nikomu, aby počkali až do osmi do rána. To bylo od policie trochu ukvapené. Asi za dvě hodiny, mezi šestou a sedmou, mu vízum odejmuli, protože řekli, že nemá dostatečné doklady, a tudíž nemůže do Austrálie vstoupit. Tím celá tato sága vznikla. Právníci, kteří zastupovali Djokoviče, hned požádali u soudu o slyšení, aby mu vízum bylo navráceno.  

On skončil v zařízení, v hotelu Park Hotel, který slouží jako zařízení právě pro případy, kdy imigrační úřady rozhodnou o dočasném zadržení. Pak byl z hotelu propuštěn, ale stěžoval si na velmi nepříznivé podmínky. Potvrdili to třeba i australští novináři? Jsou tam ty podmínky skutečně tak špatné, jak Djokovič tvrdil?
Úplně špatné nejsou. Samozřejmě, že to není žádný luxus nebo na co byl asi Djokovič zvyklý, ale že by byly až tak hrozné, to určitě ne. Dokonce potom, když si stěžoval hlavně na stravu – protože, jak je známo, tak Djokovič nepožívá například lepek – tak mu začali připravovat stravu bezlepkovou a snažili se. Ale abych to vysvětlila, tady když se něco takového stane, tak se neohlíží na to, jestli je ten člověk hvězda, jestli je politik nebo někdo. Ten metr platí pro všechny stejně. Djokovič byl v hotelu, který byl pro ilegální přistěhovalce nebo pro lidi, kteří si nezákonně prodloužili pobyt v Austrálii a mají být deportováni. Ale není to žádná špeluňka, je to hotel, který kdysi byl, pětihvězdičkový ne, ale čtyř určitě. 

Pojďme se podívat na veřejnou reakci v Austrálii. Vy jste říkala, že celá sága poutá obrovskou pozornost – a je to tak i ve světě, poutá skutečně pozornost světového publika. Jak se na to australská veřejnost dívá, má pro Djokoviče pochopení? Jaké argumenty a protiargumenty jste zaregistrovala?
Hned jak byl Djokovič přemístěn z letiště do zadržovacího hotelu, tak to určitě proběhlo zprávami i v Česku a tady se zvedly velké protesty. Zejména ze strany srbské komunity, což je pochopitelné, potom se přidali také antivaxeři.

Takže byly takové docela divoké záběry před hotelem, kdy jeho příznivci žádali propuštění.  Ovšem velká část veřejnosti ještě vůbec než Djokovič přiletěl, zejména v Melbourne, kde se odehrává turnaj, byla už dopředu velice nastražená na to, jakým stylem se Djokovič do Austrálie dostane. Protože se všeobecně ví, že zřejmě není očkovaný. A zejména Melbourne je známo tím, že to je město, které mělo ve světě nejdelší lockdown.

Skutečně tam lidé strašně trpěli. Možná si to nikdo neumí představit, nemohli nejen že na pět kilometrů vycestovat, ale třeba rozdělené páry se nemohli navštěvovat, když někdo umíral, tak ho v nemocnici nemohli vidět. Premiér Victorie Dan Andrews dopředu hlasitě prohlašoval, že žádný tenista nebude vpuštěn do Melbourne a hrát na turnaji bez očkování. Zatímco diváci v publiku musí být očkováni, že to nedává smysl. Většina veřejnosti byla dopředu možná i nabroušená, v očekávání, jak to tedy dopadne.  

 Ze začátku nebylo jasné, co se s vízem stalo. Federální vláda házela vinu na státní, pak Tennis Australia, ale ukazuje se, že asi největší podíl nebo chybu má na tom Tennis Australia a částečně i státní vláda ve Victorii, která tomu takzvaně tiše přihlížela a nechala Tennis Australia výjimku Djokovičovi udělit. Oni mu ji neměli nikdy udělit a rovnou mu říct, že bez očkování – pokud nemá žádný jiný zdravotní problém – tak ji nemůže dostat a turnaje se nemůže zúčastnit. Ministerský předseda Scott Morrison to velice dobře shrnul hned asi druhý den, poté co byl Djokovič zadržen, když řekl:

Ano, Tennis Australia může chtít Djokoviče na turnaji, nic proti tomu, ale je to federální vláda, která rozhoduje, komu vstup do Austrálie bude povolen a komu ne.

Ten spor má evidentně spoustu rovin. Vy jste se dotkla roviny kontextu pandemických opatření v Austrálii, hlavně v Melbourne, kde byl nejdelší lockdown na světě. Pojďme opatření popsat a zmínit, jestli typ přísných opatření přinesl v Austrálii výsledky v podobě nižšího počtu nakažených nebo obětí nebo i méně zdevastované ekonomiky, pakliže to tak je?
Určitě ano. Pandemická opatření hlavně ze začátku, kdy ještě svět ani pořádně netušil nebo nepokládal covid za něco nebezpečného a domníval se, že je to jen otázka Číny, tak Austrálie už s předstihem uzavřela hranice nejdříve s Čínou a pak s dalšími zeměmi Asie. Na což se i docela nelibě dívala v té době Světová zdravotnická organizace, že zdejší vláda zbytečně panikaří a že to není potřeba. Tím se napomohlo tomu, že tady se na počátku covid velice málo roznášel mezi lidmi. A já bych řekla, že až do nedávné doby, do omikronu. Austrálie je země, která měla možná nejnižší výskyt mezi velkou částí zemí světa, včetně úmrtí. Výjimkou byla Victorie, kde covid nadělal škodu. Tam bylo asi 800 úmrtí. A, jak už jsem zmínila, město bylo strašně dlouho v lockdownu, protože politika tamějšího premiéra byla ne potlačit covid, jak se na tom nejdříve státní vláda s federální dohodla, ale on ho chtěl zcela vymýtit, eliminovat. Asi tak, jako na Novému Zélandu. Takže ze začátku tato politika pomohla. Také ekonomie nebyla zdaleka tak zdevastovaná jako v jiných zemích, zejména vyspělých. Nezaměstnanost, která nejdříve stoupla, pak velmi prudce klesla. Dokonce byla nižší nezaměstnanost než před covidem. Celkově má Austrálie přes 80procentní proočkovanost. Začali jsme pozdě, opravdu velmi pozdě, ale například náš stát Nový Jižní Wales, který měl jen dva lockdowny - úplně na začátku tři měsíce a pak loni od konce června do poloviny listopadu –  tak má proočkovanost až 94 procent. Z tohoto důvodu už  státní vláda prohlásila, že se nebudou dělat výjimky mezi očkovanými a neočkovanými. Tudíž neočkovaní lidé mají přístup ke všemu tak jako očkovaní. A když přišel omikron, tak se rozhodlo, že žádné lockdowny nebudou.

A omikron opravdu počet případů prudce zvedl, to Austrálie nikdy nezažila. Jenomže, co je zajímavé, nestoupá počet nemocných v nemocnici nebo na ARO. A do konce na intenzivní péči je méně lidí, než když jsme měli třeba druhý lockdown covidu v loňském roce. Tam jsme měli maximálně 1200 případů denně a pak to zase klesalo . 

Djokovičova kauza naráží právě i na rovinu sporu očkovaní versus neočkovaní. Jak jste říkala, Djokovič patří mezi odpůrce očkování. Jeho kauza rozproudila po celém světě řadu reakcí, kde se zase znovu začaly ventilovat argumenty obou stran. Pozorujete takové rozdělení společnosti i v Austrálii, i když říkáte, že zrovna v Novém Jižním Walesu, kde žijete, v Sydney, je zjevně proočkovanost velmi vysoká?
Já bych řekla, že opravdu velká většina veřejnosti a nejen v našem státě, celkově očkování vzala bez nějakých velkých výhrad. Ano, samozřejmě jsou tady lidé, kteří se ohánějí právy a svobodou rozhodnutí, jestli se nechají nebo nenechají očkovat, ale neřekla bych, že je to tak prudce  rozdělené, jako třeba v některých evropských zemích, jak alespoň máme možnost vidět tady ze zpráv na dálku. Zcela určitě až na výjimku Melbourne, kde možná vlna protestů je asi z celé Austrálie největší. A to možná právě díky tomu, že tam po dobu lockdownu zásahy tamější policie byly často na zdejší poměry velice tvrdé neobvykle, na což tady lidi nejsou zvyklí. Ale také zdaleka nedosahuje takových protestů, jako třeba nedávno byly v Holandsku nebo Belgii nebo ve Francii. To tady vůbec není. Jeden důvod může být i to, že premiéři velice rychle využili covidové situace, posilnili si svou politickou bázi a použili zdravotníků, expertů, kteří ze začátku lidi hodně vystrašili. Tudíž zejména poté, co jsme viděli, kolik lidí v Itálii umírá a jaká tam byla situace, tak tady lidé prostě čekali netrpělivě na očkovací látku.   

Vy jste zmiňovala v úvodu, že v tuto chvíli čekáme na to, jak se rozhodnou úřady. Hlavně jak rozhodne ministr pro imigraci o tom, jestli Djokovičovi vízum ponechá nebo ne. Dá se v tuto chvíli odhadnout, kam ta kauza bude pokračovat a možná i jakým způsobem bude zasazená do toho, co se v souvislosti s covidem v Austrálii děje?
Většina komentátorů se shoduje v tom, že asi ministr s největší pravděpodobností vízum Djokovičovi odejme. A to z toho důvodu, že Djokovič, myslím, udělal velkou chybu, a to se domnívá řada novinářů, když veřejně připustil, že na formuláři, který přikládal k vízu vyplnil nesprávně, že dva týdny před příletem do Austrálie nikde jinde necestoval. A samozřejmě pak se ukázalo na sociálních sítích, že byl ve Španělsku, kde trénoval. To byla jedna věc. On to sváděl na to, že to nebyla jeho vina, ale těch, kdo mu pomáhali s vyplněním formuláře, který on sám podepsal. Takže to byla jejich vina. Druhou věc, kterou připustil, protože vyšlo najevo, že jak dostal 16. prosince potvrzení, že je nakažený covidem, tak hned druhý den byl s dětmi v Bělehradu a pak další den dělal velmi dlouhý rozhovor pro francouzské noviny včetně fotografování, místo izolace.

Že byl s dětmi odůvodnil tím, že ještě nevěděl, že je pozitivní. Ale připustil, že ano, že když se nad tím teď zamyslí, neměl ten rozhovor dělat, ani fotografování. A že to měl přeložit na jindy. Tudíž tyto dvě věci, které veřejně připustil a na základě kterých teď i srbská ministerská předsedkyně říkala, že se dopustil porušení zrovna tak srbských nařízení, kdy člověk, který je pozitivní, musí se izolovat na dva týdny. A Španělsko teď dokonce vyšetřuje, jak to, že Djokovičovi byl povolen přístup do Španělska, aniž by byl očkován. Tak se právě proto očekávalo, že ministr bude mít lehčí úlohu mu vízum odebrat. Ovšem po zkušenostech se soudem si ministr ověřuje, aby rozhodnutí opravdu před soudem zase nebylo zrušeno. Proto říkají, že požádal o právní poradce nejen ze svého ministerstva, ale i mimo ministerstvo, odborníky na vízovou politiku a na všechno kolem, aby nedošlo ke stejnému problému. Protože soudce se nedíval na to, jakým stylem dostal Djokovič zdravotní výjimku. Jeho to nezajímalo. On jen potvrdil, že ano, výjimku měl. Že výjimku dostal, když ji neměl dostat, to už je jiná otázka. Tudíž teď se musí ministr připravit, protože se očekává, že když mu odejme vízum, Djokovič okamžitě požádá o tzv. stay of order. To znamená, aby nařízení bylo pozdrženo. Mohl by klidně i odehrát buď celý Australian open nebo alespoň polovičku a pak by byl vyhoštěn.

Například odpoledne se losovalo jak budou tenisoví hráči nasazení a kdo s kým bude hrát. A rozhodování bylo pozdrženo asi o hodinu a půl a všichni si mysleli – což by bylo asi pro Djokoviče nejelegantnější vyřešení celé situace – že Djokovič se rozhodl raději vzdát a z Austrálie odejde. Ale po hodině a půl čekání nakonec k losování došlo a Djokovič byl potvrzen a je nasazeným hráčem číslo jedna.

Tato celá kauza zjevně zastiňuje samotné Australian open, ještě před začátkem. Jak moc je zápas důležitý pro Australany, jak to v tom kontextu vnímají?
Zápas Australian Open je určitě velmi důležitý, protože je to jeden z největších sportovních turnajů v Austrálii. Ale já bych řekla nejen pro Australany a fanoušky tenisu, ale pro samotné tenisty. A tady už se objevilo hodně tenistů, kteří jsou docela znechuceni celou ságou, že Djokovič vlastně bere kyslík ostatním. A všechno se točí kolem jeho vízové kauzy. Když  soudce nařídil, že Djokovič musí být okamžitě propuštěn z detenčního hotelu, tak začal trénovat, přišel na kurty a bylo hned vidět, že se mu dostalo velmi studeného přijetí ze strany tenistů. Například Rafael Nadal se v tomto směru velice jasně vyjádřil. Prohlásil, že by se měl nechat očkovat, i řada dalších tenistů. Nemyslím si, že Djokovič si tímto svým postupem získává přízeň na svou stranu. Pokud bude hrát, pokud zůstane, bude určitě zajímavé vidět, jestli se Djokovičovi dostane buď mohutného aplausu, anebo bude naopak vypískán.