Kdybych ve 13 neodešel z domova, kdo ví, jestli bych se biatlonu věnoval, říká Krčmář
Biatlonista Michal Krčmář v pořadu Setkání u mikrofonu prozradil, co vše musel své sportovní disciplíně v životě obětovat. Stříbrný medailista z olympijských her v Pchjongčchangu 2018 se kvůli lepším tréninkovým podmínkám dokonce ve 13 letech odstěhoval od rodičů.
Sportovci často musí některé věci v životě obětovat, aby se mohli věnovat sportu na nejvyšší úrovni.
„Za těch x roků, kdy sportuji nebo trénuji a závodím, toho je samozřejmě spoustu, ale za takovou největší, a vlastně nevím, jestli se dá říct oběť, ale asi částečně jo…, považuji, když jsem vlastně ve 13 letech odcházel od rodičů bydlet k prarodičům, z Vrchlabí do Žamberka, abych mohl trénovat,“ prozradil Krčmář v rozhovoru.
„V té době letohradský biatlon nabízel perfektní podmínky, byl tam trenér s trenérkou, které naši znali, důvěřovali jim. V té době to v Jilemnici úplně ne extra fungovalo, a mě ten biatlon bavil. Naši tedy usoudili, že to půjde, že nejdu na internát, protože tam by mě ve 13 letech nepustili, a mohl jsem jít k babičce dědovi do Žamberka bydlet a začít se věnovat naplno biatlonu.“
Dvaatřicetiletý Krčmář navíc dodal, že kdyby se tehdy rozhodl jinak, nejspíš by s biatlonem později skončil.
„To si myslím, že byl největší zlom. Troufnu si tvrdit, že kdybych tohle neudělal, tak kdo ví, jestli bych se biatlonu dneska ještě věnoval,“ popisuje své začátky Michal Krčmář.
Má za sebou řadu úspěchů, ale ví, kde má stříbrnou olympijskou medaili? Umí si představit život bez sportu? Chtěl být někdy profesionálním fotbalistou? Má před závodem nějaké rituály? A odkud vzal přezdívku Bimbo? Poslechněte si záznam rozhovoru.
