Abraham: závodit na domácí trati je jako být na maturitním potítku
Letošní Velká cena silničních motocyklů v Brně je trochu jiná než ty předešlé. Po dvadvaceti letech totiž v královské kubatuře startuje opět domácí jezdec. V tomto případě doslova a do písmene Karel Abraham totiž bydlí v Žebětíně, což je první vesnice od Masarykova okruhu na cestě do centra města.
21 letý závodník se ale jako hlavní hvězda brněnského závodu rozhodně necítí.
„Ne, to určitě ne!“ Tvrdí svorně Abraham.
Ale možná jen to proto, že teprve až před několika dny poprvé viděl ty obrovské billboardy podél silnic, na kterých je jeho fotografie a jednoznačný nápis: Abája v MotoGP.
„Když jsem na motorce, tak to není tak strašné, ale kdyby tam byl jenom obličej, tak to je nepříjemné. Nerad se někde vidím nebo dokonce slyším. Popravdě jsem ani nevěděl, že je těch billboardů tolik, až když jsem teď jel Prahy do Brna, tak jsem jich viděl hrozně moc.
Je pravdou, že Karel Abraham to ze všech českých jezdců, kteří v posledních letech startovali na brněnském závodě mistrovství světa silničních motocyklů, má opravdu nejtěžší, ať už jezdil v jakékoli kategorii. Žebětín, kde Abrahamovi bydlí, leží jen pár kilometrů od Masarykova okruhu a tak je zřejmé, že známých a kamarádů, kteří přímo v boxu chtějí Karlovi říct, že mu drží palce, je opravdu hodně.
„Nikdy mi nevadí, když tam někdo vejde, pokud je to dvakrát za den jeden člověk. Ale pak je blbé, zvlášť loni v Brně to byla katastrofa, když se tam nahrne hrozně moc lidí najednou. Člověk se tam cítí jako v cirkuse. Myslí to sice dobře, ale všichni se chtějí podívat, poplácat mě a to není nikomu před startem příjemné, zvyšuje to nervozitu. Představte si, že sedíte před maturitou na potítku a přišlo by 40 lidí, začali vás plácat se slovy, že to určitě vyjde.“
A tak bylo potřeba letos provést výrazná bezpečnostní opatření. Před vstupem do boxu číslo jedna stojí černý šerif a dovnitř nepustí nikoho, včetně novinářů.
Nová taktika
„Funguje to, zatím se tam dostalo minimum lidí. Přes trénink dokonce vůbec nikdo. Jen nějací sponzoři se chtěli přijít podívat a jeden mladý kluk z kapky naděje se se mnou chtěl potkat, tak jsme ho sem pozvali.“
Setkání s osmiletým Ladislavem Budou bylo podle Karla Abrahama velmi příjemné, navíc okořeněné zajímavým dárkem.
„Donesl mi ručně dělané skleničky, na jedné z nich je vyryté moje jméno a na zbylých těch soupeřů, které jsem ještě v letošní sezoně neporazil, tak abych si s nimi mohl alespoň připít. Nejsou tam teda všichni, je jich šest, ale je to hrozně pěkné a jsem za to rád.“
Třeba těch, co Abraham v MotoGp ještě nepředjel, bude po zítřku o něco méně.
