Signatáři tvrdí, že se do Sin-ťiangu vrátilo bezpečí a všem etnickým skupinám jsou zde zaručena základní lidská práva. Podotýkají, že se za tři roky v oblasti neodehrál jediný teroristický útok.
Podle údajů venezuelské vlády policie zastřelila v loňském roce 5287 lidí, kteří se bránili zatčení. Od začátku letošního roku do 19. května to bylo 1569 lidí.
Úmrtí potvrdilo venezuelské ministerstvo obrany s tím, že důstojník se podílel na neúspěšném státním převratu, vlastizradě či terorismu. USA v reakci vyzvaly ke zvýšení tlaku na venezuelský režim.
Ve středu přitom Maduro oznámil, že tajná služba zabránila dalšímu pokusu o puč, za kterým podle něj stála právě opozice. Její lídr Juan Guaidó to však popřel.
Madurův mluvčí Jorge Rodrigez oznámil, že skupina policistů a vojáků, většina z nich ve výslužbě, chtějí vyhodit do povětří vládní budovu, zabrat letiště v Caracasu a vyplenit centrální banku.
Na světě bylo loni 70,8 milionu uprchlíků, kteří museli odejít z domovů kvůli válkám nebo pronásledování. Oznámila to ve středu OSN. Počet běženců se tak oproti předešlému roku zvýšil o dva miliony.
Pětičlenné jádro tvoří Británie, Francie, Německo, Nizozemsko a Španělsko. Trvají však neshody ohledně načasování kvůli obavě z ohrožení nynějších jednání v Norsku, uvedla agentura AP.
Kolumbijské úřady podle stanice BBC během celé soboty registrovaly přes 30 tisíc lidí, kteří po mostě přes hraniční řeku Táchira přešli hranici do Kolumbie a později zase zpět.
Rusko odvolalo z Venezuely velkou část svých vojenských poradců. Napsal to v neděli list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby blízké ruskému ministerstvu obrany.
Vězňové měli požadovat jídlo a stěžovat si na špatné zacházení. Odmítali také plánovaný převoz do vězeňských zařízení v odlehlých částech země, kde by je nemohli navštěvovat příbuzní.
Není to první překvapivý výrok prezidenta země zmítané hospodářskou krizí. Už dříve například řekl, že se vrátil z budoucnosti nebo že se setkal s převtěleným zesnulým prezidentem Chávezem.
Venezuelský prezident Maduro v pondělí navrhl, aby se uskutečnily předčasné volby do Národního shromáždění, které ovládá opozice v čele s Guaidóem. Madurovo Ústavodárné shromáždění prodloužilo mandát.
Venezuelská armáda začala v některých oblastech země dohlížet na prodej benzinu. V posledních dnech se totiž začaly v řadě venezuelských měst tvořit u čerpacích stanic i kilometrové fronty.
Země po několik měsíců zažívá přetlačování obou stran, kdy odpovědí na protesty v ulicích jsou zákroky bezpečnostních složek a výpady polovojenských milicí loajálních Nicolasi Madurovi.
Tento týden se v Oslu konala jednání zástupců venezuelské vlády a opozice o poklidném ukončení krize ve Venezuele. Potvrdilo to v pátek norské ministerstvo zahraničí.
Hrubý provozní zisk (EBITDA) vzrostl o 42 procent na 548 miliard rublů. Rosněfť ve čtvrtletí zvýšila těžbu téměř o čtyři procenta na 4,74 milionu barelů za den.
Venezuelský generál Ramón Rangel ve svém prohlášení řekl, že zemi ovládá „komunistická diktatura“ na Kubě a vyzval armádu, aby se postavila prezidentovi Madurovi. Podporu Guaidóovi ale nevyjádřil.
Kubánská ministryně obchodu Betsy Díazová Velázquezová ze zhoršení hospodářské situace obvinila administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zpřísnila obchodní embargo na Havanu.
„Je to opravdu tragédie, z Venezuely už utekly tři miliony lidí a brzy to bude další milion,“ řekl Mario Vargas Llosa, který získal Nobelovou cenou za literauru a je hostem na festivalu Svět knihy.
Figuera se skrývá. Ve středu přes opoziční média vyzval další své kolegy z armády, aby pomohli v zemi obnovit demokracii, a uvedl, že změna režimu je blízko.
Kolumbie patří k hlasitým kritikům Madurova režimu a společně s USA vyvíjí největší diplomatické úsilí v rámci skupiny zemí, které uznaly Juana Guaidóa za hlavu Venezuely.
