Důležité je, jestli výpadek volbu zkomplikoval nebo znemožnil, říká politolog k problémům s eDoklady
V pátek začaly sněmovní volby. Lidé ale měli po otevření volebních místností problémy s využitím eDokladů. V některých případech se doklad nedal aktualizovat a u voleb použít. Problém se podařilo Digitální a informační agentuře odstranit až zhruba po třech hodinách. „Důležité je to, jestli výpadek voličům volbu pouze zkomplikoval nebo znemožnil,“ říká Petr Jüptner, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak velký problém to podle vás je, že nefungují eDoklady, a někteří lidé tedy musejí domů a přijít znovu?
To v tuto chvíli ještě nevíme. Jisté je to, že to je záležitost, která je velmi nebo extrémně nebo reputačně velmi nepříjemná. Pokud si položíme otázku na to, jak to může zasáhnout do samotných voleb, tak se domnívám, že to velký zásah nakonec nebude.
Velmi důležité je to, jestli výpadek voličům volbu pouze zkomplikoval nebo případně znemožnil.
Pokud by hypoteticky existoval nějaký větší počet voličů, kterým bylo hlasování fakticky znemožněno, to znamená, že svoji plastovou občanskou legitimaci nechali někde na vzdáleném místě, a zároveň by došlo k těsným volebním výsledkům a byla následně podána stížnost, tak v nějakém extrémním případě si dovedu představit, že by to dopad mít mělo.
Ale považuju to za velmi nepravděpodobné, že by k souběhu všech těchto okolností, které jsem vyjmenoval, nakonec došlo.
V současnosti má eDoklad nainstalováno zhruba 700 000 lidí, což znamená 700 000 potenciálních voličů. Může tenhle incident některé ze stran uškodit víc než jiné?
V tuto chvíli skutečně nemáme přesné informace. Digitální agentura informovala, že problémy by měly být vyřešené.
Je otázka, jestli může dojít k nějaké aktualizaci na místě, nebo jestli skutečně došlo nebo dojde k případům, kde tyto problémy znemožnily některým voličům volit úplně. To by bylo skutečně závažné, ale dle těch informací v médiích to zatím vypadá, že to volby nebo výsledky voleb ovlivnit nemělo a zároveň nepředpokládám, že by to mělo ovlivnit výsledek konkrétních politických stran.
Šlo spíš o to, jestli je třeba předpoklad, že voliči určité strany více používají eDoklady a právě ti nakonec třeba neodvolí. Jestli se dá takhle předjímat nebo je to opravdu spíš věštění z křišťálové koule.
Určitě máte pravdu. Dá se předpokládat, že mladí lidé, kteří fandí digitalizaci, typicky například voliči Pirátů, mohou k tomuto tendovat více.
První sněmovní volby s eDoklady: na zvýšený zájem jsme připravení, zní z digitální agentury
Číst článek
Skutečně otázka je, zda reálně bude počet případů vysoký, zda konkrétní voliči u sebe zároveň nosí tu plastovou kartičku nebo ji nenosí a případně ji mají na nějakém vzdáleném místě, to znamená, nemohou se do té volební místnosti vrátit. Záleží potom, jaký bude konkrétní výsledek v daném volebním obvodu, jaké budou rozestupy v počtech hlasů.
V tuhle chvíli opravdu nevím, nemůžeme než předjímat, záleží potom samozřejmě na případných stížnostech. Osobně se domnívám, že pokud by to byl zásadní problém, tak by to v tuto chvíli mělo výrazně silnější mediální odezvu, než jakou to v tuto chvíli má. Ale jak jsem řekl, nemáme v tuto chvíli nějaké přesné informace z regionů z konkrétních volebních místností.
Ve čtyřiceti obcích ale také hlasují lidé v místních referendech. V Kladně tak třeba rozhodují o budoucím provozu kasin a heren ve městě, v Čáslavi je referendum k rozšiřování skládkování odpadu, v šesti obcích na Vysočině a čtyřech na Olomoucku hlasují o výstavbě větrných elektráren a třeba v Praze je referendum na Praze 1 o zákazu nebo omezení sdílených elektrokoloběžek. O místních referendech vždycky slyšíme nejvíc ve spojitosti s jinými volbami. Jaké jsou tedy přínosy tohoto spojení?
Přínosy jsou zcela jednoznačné a zásadní.
Musíme si uvědomit, že není úplně jednoduché místní referendum vyvolat. To znamená, je potřeba velký počet voličů iniciátorů, aby se místní referendum vůbec mohlo konat, pokud je iniciováno takzvaně zdola, a poté je k té platnosti nebo případně závaznosti toho usnesení potřeba ještě relativně vysoká volební účast.
Jak vypadala volební účast po prvních dvou hodinách? Kraje hlásily vyšší zájem než obvykle
Číst článek
Zároveň se pro konkrétní usnesení v referendum nebo rozhodnutí musí vyslovit kvalifikované kvorum voličů a v obcích je vždycky extrémně těžké najít nějakou otázku místního referenda, která ty voliče zmobilizuje k účasti. V minulosti například v devadesátých letech jsme měli řadu zkušeností, kdy v podstatě ve větších městech nebylo možné místní referendum reálně vykonat vzhledem k restriktivním podmínkám.
Spojení voleb s místním referendem výrazně zvyšuje volební účast a výrazně zvyšuje šanci, že referenda skutečně budou plnit svoji funkci. Na statistikách to je vidět. To znamená, od té doby, co dochází ke spojování referend s volbami, tak si troufám říci, že institut místního referenda je jednoznačně úspěšnější, než byl dříve.
A můžeme říct, jakou váhu mají místní referenda? Jak jsou závazná?
Místní referenda ve své podstatě tvoří doplněk místní demokracie. Je to takový prvek přímé demokracie, který doplňuje místní samosprávu a místní referendum, nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva a místní referendum se zároveň může konat k otázkám – s nějakými konkrétními výjimkami, které jsou v působnosti místního zastupitelstva, a pokud je nějaké referendum úspěšné, tak fakticky nahrazují rozhodnutí zastupitelstva.
Zároveň ještě rozlišujeme referenda, která jsou platná a neplatná, a která jsou závazná a nezávazná. Pokud dojde hypoteticky k případu, kdy se určitý kvalifikovaný počet voličů zúčastní místního referenda, ale zároveň se neobjeví nějaká výrazná většina nebo určitý kvalifikovaný podíl voličů vztažených k počtu obyvatel obce nebo počtu voličů, tak může dojít k situaci, kdy referendum je sice platné, takže můžeme mluvit o tom, že referendum proběhlo, že se občané vyslovili, ale není závazné.
Superdebata: Bydlení v Česku je problém, shodli se lídři. Lišili se v přístupu k investičním bytům
Číst článek
Pokud se v referendu pro konkrétní usnesení vysloví i celkem čtvrtina z celkového počtu oprávněných voličů. Tak v tom případě je to rozhodnutí v místním referendu závazné i pro místní zastupitelstvo a pro radní a starostu.
Existuje statistika, která by říkala, jak často místní referenda končí neúspěchem, protože se nedostaví potřebný počet lidí?
Existuje. Přibližně od roku 2006 eviduje ministerstvo vnitra, má svoji databázi místních referend, kde můžeme vidět i výsledky a kde je poměrně přehledná evidence toho, jak úspěšná nebo neúspěšná ta místní referenda byla.
Zajímavá byla ta praxe v minulosti před rokem 2006, kdy nad místními referendy byla určitá mlha. Často ty informace měly pouze konkrétní obce a například u nás na Univerzitě Karlově byl proveden výzkum, kde se prostřednictvím datových schránek shromažďovali informace z obcí. Ale v tuto chvíli máme k dispozici poměrně přehledné statistiky a klíčovou roli hraje velikost obce.
Musíme si uvědomit, že v úplně nejmenších obcích se prakticky žádná referenda nekonají, protože tam místní komunita funguje, občané si to vyříkají přímo, případně si to řeknou v místním restauračním zařízení.
Na druhé straně v největších městech je prakticky nemožné mobilizovat voliče, je prakticky nemožné najít nějakou otázku, která bude pro voliče zajímavá, aby to referendum bylo úspěšné. Takže z toho důvodu místní referenda největší smysl dávají v obcích střední velikosti.
