Radnice získala v referendu silný mandát, aby proti stavbě bojovala. Starosta Pavel Buzek z hnutí STAN zastupitelům na posledním jednání oznámil, že obec najme specializovanou právní kancelář.
Přípravě projektu podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i zástupců státních firem výsledek referenda nebrání. Chystané připomínky obce mohou ale projekt zbrzdit.
„Myslím, že naše motivace byla opravdu jasná, prostě přinést obci peníze na další rozvoj. Když teď vidím, jak to dopadlo, tak bych to asi neudělal,“ říká starosta Pavel Hrdlička.
Některá místní referenda pořádaná spolu s volbami do Evropského parlamentu byla nezávazná, v některých obcích nepřišel dostatek lidí, aby bylo hlasování platné.
Dolní Lutyně podá námitky proti výstavbě gigafactory. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by stát měl lidem v obci nabídnout štědré kompenzace. Investici by ale promarnit neměl.
V poslední době jsme byli svědky referend ohledně estetických věcí, třeba větrných elektráren, hodnotí Petr Jüptner z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů. Obyvatelé Dolní Lutyně odhlasovali, že zástupci obce mají projektu bránit podáváním připomínek.
Obec se svých občanů ptá, jestli má stavbě všemožně bránit. Podle vlády by investice přinesla tisíce pracovních míst a rozvoj regionu. Mnozí místní se ale obávají, že jim to výrazně zasáhne do života.
Zástupci ministerstva průmyslu, ale i kraje do jezdí do Dolní Lutyně s lidmi jednat. Jak ale uvádí její starosta Pavel Buzek (STAN), řadu otázek se stále vysvětlit nepodařilo.
Spolu s volbami do Evropského parlamentu budou 7. a 8. června v obci na Karvinsku rozhodovat i o tom, zda se má radnice vzepřít stavbě továrny na baterie do elektromobilů.
Vláda složená z ANO a SPD? Věc, která přišla na přetřes po sjezdu druhého jmenovaného hnutí. Pro SPD je ANO „nejbližší koaliční partner“, ANO se ale do případné vládní spolupráce příliš nehrne.
Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou.
Referendu předcházela anketa, které se obyvatelé mohli účastnit od 18. prosince do 15. ledna. Výsledky tehdy naopak ukázaly, že se pro výstavbu vyslovilo 106 obyvatel.
Někteří lidé chtějí zachovat přírodní ráz krajiny. Hejtmanství spolu s vládou si od příchodu zahraničního investora slibují vznik tisíců pracovních míst.
Starostové okolích obcí společně žádají vládu o více informací a důkladné prověření, jestli je vůbec stavba továrny možná. Nechtějí záměr blokovat, ale požadují, aby se tam i pak lidem dobře žilo.
První otázka řešila pasáž o práci žen v domácnosti. Nově se měli lidé v domácnosti starat o sebe navzájem. Druhá otázka se týkala definice rodiny, která je aktuálně omezená pouze na manžele s dětmi.
Návrh na třináctý důchod, který zvýší celkový důchod o zhruba osm procent, podpořilo 58,2 procent voličů. Předběžné průzkumy před referendem přitom naznačovaly, že přijetí bude jen těsné.
„Lidé se na základě ověřených informací budou rozhodovat jen teoreticky. Prakticky si nemyslím – takový brexit vypadal úplně jinak,“ připomíná Jandourek.
Debatu o zavedení společné evropské měny v novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09.
Prezidenti se podle prohlášení dohodli na vytvoření komise, ve které budou zasedat mimo jiné ministři zahraničí a která bude o sporu jednat. Za tři měsíce by se Ali a Maduro měli setkat v Brazílii.
Výsledek oslavil se svými příznivci prezident Nicolás Maduro. Předseda vládní Národní volební komise ujišťoval, že účast byla velká. Podle opozičních představitelů ale lidé o referendum zájem neměli.
Maďarská vláda rozeslala občanům anketu, takzvanou národní konzultaci. Pravicová populistická vláda to udělala už několikáté. Opozice tvrdí, že jde o propagandu a že otázky ankety jsou manipulativní.