Dvě třetiny Čechů jsou spokojené. Šťastnější jsou sezdaní lidé
Dvě třetiny domácností jsou podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR spokojené s tím, jak žijí a jak se jim v životě daří. Zato celá jedna třetina lidí má problémy, ať už finanční nebo s nevyhovujícím bydlením. O tom vypovídají předběžné výsledky, které ústav zveřejnil po prvním roce unikátního průzkumu. Ten bude celkem trvat čtyři roky.
Výsledky z prvního ročníku průzkumu nyní vědci analyzují. Zatím ale můžou říct třeba to, že lidé v manželství jsou šťastnější. Nevědí ale, jestli je to způsobené samotnou svatbou nebo tím, že šťastnější lidé mají tendenci se vdát nebo oženit.
O unikátním průzkumu, který analyzuje spokojenost českých domácností, mluvila Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR
„Výrazně se nám ukázalo, že ženatí muži a vdané ženy patří k těm spokojenějším. Pod nimi se nacházejí ti, kteří do manželství nikdy nevstoupili a úplně nejhůře na tom jsou ovdovělí, ovdovělé a rozvedení,“ popsala Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci si to vysvětlují hned několika faktory. Prvním z nich je fakt, že ženatí muži a vdané ženy mají lepší zdraví než svobodní lidé.
„My víme, že pokud vstoupíte do manželství, chodíte víc na prohlídky k lékaři, upustíte od zdravotně rizikového chování, jako je třeba kouření. Manželství tak má pozitivní efekt na zdraví a zvyšuje i spokojenost,“ vysvětlila Röschová.
Manželé jsou na tom často také lépe ekonomicky. Sezdané páry společně hospodaří, naopak páry, které nejsou sezdané, mají vlastní peněženku a netěží ze společného finančního základu.
„Za třetí je pozitivní efekt manželství na spokojenost vysvětlitelný emocionální podporou. Říká se, že manželství je takový nárazník. Když přijde obtížná životní situace, tak je tu ten druhý, který vás podrží,“ řekla Röschová.
Pět tisíc domácností po čtyři roky
Díky tomu, že budou po celou dobu oslovovat stále stejné domácnosti, můžou sociologové vypozorovat, jaké události a rozhodnutí vedou k různým životním krokům, ať už jde o bydlení, práci nebo to, jak souvisí kvalita bydlení se zdravím.
Průzkum Sociologického ústavu AV ČR bude čtyři roky sledovat přes pět tisíc domácností
Výzkum má smysl hlavně pro domácnosti, které jsou třeba ve finančních nesnázích, popsala Michaela Röschová.
„Bude sledovat, jestli například špatná kvalita bydlení dlouhodobě trvá, což pak může ovlivňovat zdraví, nebo se lidem podaří po čase lepší bydlení najít. Budeme schopni formulovat různá doporučení pro sociální politiku.“
Vědci oslovili dohromady víc než 12 tisíc domácností napříč republikou i sociálními vrstvami. Kývlo jich přes pět tisíc, takže vzorek je reprezentativní.
