Karlovarský kraj:
nejmenší region s pověstí toho nejhoršího. Pyšní se lázeňstvím, zhyzdila jej těžba

Lázeňský kraj s krásnými lesy, ale i s hnědouhelnou „měsíční krajinou“ si nese všemožná stigmata. Navzdory miliardám z eurofondů se jej nedaří nakopnout, naopak se ve srovnání s regiony, kterým se daří, dál propadá. Do toho všeho musí čelit návrhům na zrušení či sloučení. I v Karlovarském kraji lze ale najít velké vnitřní rozdíly, jak vyplývá z analýzy iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

Karlovy Vary 5. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejhorší, nejslabší, nejmenší a vylidňující se. Čtvrté pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje Karlovarskému kraji, který je ve srovnání se zbytkem republiky pomyslnou popelkou. Skoro by se až dalo říct, že kromě filmového festivalu na přelomu června a července je celý region zbytkem země přehlížen.

Výmluvně se o kraji vyjádřil v roce 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), jehož výrok, že „Karlovarský kraj je historicky ve všem nejhorší“, už stihl zlidovět.

Jenže jak situaci „nejhoršího“ kraje řešit? Národní ekonomická rada vlády a poté například plzeňský poslanec TOP 09 Miloš Nový navrhli radikální řešení: Karlovarský kraj zrušte. A připojit by se mohl třeba právě k tomu Plzeňskému.

Nápady na vymazání z učebnic zeměpisu u karlovarských narazily. Obávají se, že by přišli o hlas, který jako svébytný kraj mají. „Rozumím emocionální rovině problému, ale nesmíme ji míchat s racionálním rozhodnutím. Kraje lze slučovat tak, že neutrpí kvalita života v takto sloučených krajích,“ věří Nový.

Nejzápadnější český kraj nemá jako jediný svou vysokou školu, alespoň nějaké vysokoškolské vzdělání v Chebu (a od podzimu i v Karlových Varech) poskytuje Západočeská univerzita v Plzni. Slabá nabídka nutí mladé lidi z kraje odcházet, ročně odejde do jiných měst tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. „Odliv mozků“ je tak jedním z nejpodstatnějších problémů navázaných na vylidňování kraje.

„Bez veřejné vysoké školy nelze vyřešit problémy Karlovarského kraje,“ řekl dokonce na červnové návštěvě Karlovarska prezident Petr Pavel. Dodal, že placená vysoká škola by regionu trpícímu sociálními problémy a nízkými mzdami byla k ničemu. Ostatně z obyvatel Karlovarského kraje má vysokou školu jen každý desátý, což je – opět – nejméně.

„Karlovarský kraj je ve většině statistik nejhorší nebo po Ústeckém druhý nejhorší. Ať už se podíváme na vzdělávací výsledky, nezaměstnanost nebo exekuce,“ vyjmenovává politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

To vše navzdory evropským dotacím pro strukturálně postižené regiony, které do kraje během uplynulých dvou dekád přitekly z Evropské unie.

Krajské trable v číslech

Celý Karlovarský kraj je v pásmu velmi vysoké úrovně destabilizující chudoby, do které výzkumníci z PAQ Research počítají exekuce, bytovou nouzi a bydlení v sociálně vyloučených lokalitách.

Kraslicko je v indexu destabilizují chudoby druhým nejhorším mikroregionem v Česku, a to jen těsně za Mostem. Sokolovsko je v této metrice šesté nejhorší a Aš je jen o tři příčky za ním. Jinak se žádná část Karlovarského kraje ani neblíží celorepublikovému průměru, „nejlepší“ jsou v tomto smyslu Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Cheb.

„Kraslice jsou naprostá periferie Česka, navíc v horách,“ potvrzuje Lysek. Samo město Kraslice má jen 6,5 tisíce obyvatel, přitom ještě před druhou světovou válkou to bylo 13,5 tisíce.

Druhá zkoumaná oblast – socioekonomické znevýhodnění, které se projevuje nižším vzděláním a nezaměstnaností – přináší pro Karlovarský kraj konečně alespoň nějaké dobré zprávy. Nejslabší jsou však opět Kraslice a Sokolov. Naopak Mariánské Lázně a Aš patří do čtvrtiny nejméně znevýhodněných mikroregionů v celé zemi.

Školní výsledky a exekuce

V Kraslicích a Aši nedokončí každý desátý žák základní vzdělání, na jihu a na východě kraje je situace lepší. V Karlových Varech jsou jen tři procenta nedokončení devítileté docházky, na Ostrovsku 4,7 procenta a v Mariánských Lázních přes šest procent.

Dle Mapy zadlužení je v Kraslicích 16,4 procenta obyvatel v exekuci, v Aši přes 15 procent a v Sokolově 14. Nejméně je to opět na Karlovarsku a Mariánských lázních, i tak jde ale o téměř deset procent.

Všechny tyto rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony v rámci Karlovarského kraje se přesně promítají do volebních výsledků.

Strany současné opozice (ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD) v minulých krajských volbách nejvíce bodovaly právě na Kraslicku, kde získaly v součtu 59 procent hlasů. Výrazně více než strany dnešní vládní pětikoalice získaly i na Sokolovsku.

Strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Starostové a Piráti dosáhly nejvyšších zisků na Chebsku, kde to bylo 45,6 procenta.

„Cheb vypadá z celého kraje nejvíce dynamicky. Mají tam solidní střední školy, město se tam snaží nalákat učitele a modernizovat výuku, takže mají naději se zlepšovat,“ popsal politolog Lysek.

Hroutící se zdravotní péče

Že se celková neutěšená situace Karlovarského kraje v nejbližší době dramaticky zlepší, čeká málokdo. A cítí to i tamní obyvatelé.

Loňský průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že lidé z Karlovarského kraje si jen v 31 procentech případů myslí, že se od posledních krajských voleb jejich život zlepšil, zatímco 69 procent odpovědělo negativně. Tato čísla jsou ze všech krajů jednoznačně nejhorší.

Pokud si měli lidé vybrat, co je v jejich kraji konkrétně trápí, v Karlovarském kraji nejčastěji zmiňovali špatnou dostupnost zdravotnictví nebo menší možnosti pracovního uplatnění.

„Pociťované problémy či nedostatky souvisí i s velikostí místa bydliště. V menších obcích lidé častěji zmiňují nedostatečnou dostupnost dopravy či zdravotnictví. Dostupnost zdravotnictví sužuje i lidi z menších měst, tam je navíc aktuálně častěji pociťován problém s možnostmi pracovního uplatnění,“ uvedl k tomu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Místním v Karlovarském kraji dávají za pravdu data. Jak v květnu popsal iROZHLAS.cz, skoro polovina pediatrů v kraji je v důchodovém věku, a může tak kdykoliv skončit. Na Chebsku a Sokolovsku tak mnozí mluví o zhroucení péče.

„Věkový průměr našich doktorů je přes 70 let. Před třiceti lety jsme měli plně obsazenou nemocnici, ale ta doba je u konce. Dotazovali jsme se na kraji, na pojišťovnách, všichni říkali, že samozřejmě výběrové řízení vypíšou, ale že by se hrozně divili, kdyby se podařilo najít někoho, kdo by do Kraslic přišel,“ popsal nezávislý starosta Kraslic Jan Šimek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sehnat lékaře na Ašsku je čím dál větší problém. Lidé v Aši musí za péčí dojíždět i do desítky kilometrů vzdálených měst. Podrobnosti uslyšíte v reportáži Andrey Strohmaierové

V Aši letos skončil pediatr, který ošetřoval 400 místních dětí. „Mám tři děti, z toho jedno jsem musela dát k doktorovi pro dospělé. Mladší nemám kam dát, v Karlovarském kraji není žádný pediatr, který by měl volné kapacity. Jsem naštvaná, protože si připadám jako občan druhé kategorie. Za pediatrem musím dojíždět až osmdesát kilometrů, což mi přijde šílené a nesmyslné,“ popsala svůj osobní příběh Petra Silbermann z Aše.

Místní tak řeší i možnost jezdit do nemocnice v německém Selbu, která je z Aše jen šest kilometrů, zatímco do Chebu je to čtyřikrát dál.

Hnědouhelné Sokolovsko

Premiantem není ani uhelné Sokolovsko. To má z celého kraje nejnižší kvalitu života. Jakožto centrální region Karlovarského kraje je v tomto unikátní, v ostatních krajích je střední část ta, které se daří nejlépe, zatímco okrajovým hůře.

Neutěšené výsledky Sokolovska přímo souvisí s všudypřítomnými důsledky těžby hnědého uhlí. To se v Sokolovské pánvi těží od poloviny 18. století a největší rozmach zažilo povrchové dobývání za socialismu.

Dnes už je v provozu poslední lom Jiří, který leží severně od Sokolova a po ukončení těžby bude zbytková jáma zaplavena jezerem Jiří-Družba. Vzhledem k rozloze povrchových lomů po napuštění půjde o jednu z nejobjemnějších vodních ploch v Česku.

Kolem Sokolova už rekultivační jezera jsou. Vodní plocha nazvaná Medard v rámci revitalizace území zatopila dřívější povrchové lomy Medard a Libík západně od města a je zatím největší českou rekultivační vodní plochou. Jihovýchodně od Sokolova je pak ještě menší jezero Michal.

Těžbu v kraji zajišťuje Sokolovská uhelná, dlouhodobě největší zaměstnavatel v regionu. Jenže v současnosti je těžba postupně utlumována.

Kdo převezme kraj?

Krajské volby 2020 vyhrálo s náskokem deseti procentních bodů hnutí ANO, nakonec ale nevládne, na koalici se dohodlo široké spojenectví Starostů, TOP 09, Pirátů, ODS, KDU-ČSL, Starostů našeho kraje, Volby pro kraj a Místního hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.

Hejtmanem Karlovarského kraje je Petr Kulhánek, mimo jiné i bývalý primátor Karlových Varů. Je členem Karlovarské občanské alternativy (KOA), která do krajských voleb pravidelně kandiduje spolu s hnutím STAN.

Kulhánek hejtmanský post v čele starostenské kandidátky obhajuje, dvojkou je poslanec STAN Jan Kuchař.

Dle čísel agentury STEM/MARK je Kulhánek v porovnání s ostatními hejtmany ve svém kraji relativně dobře známý, 47 procent respondentů loni odpovědělo, že ví, kdo je aktuálně v čele kraje.

Co se týče hodnocení krajského vedení v čele s hejtmanem, dopadl ale Karlovarský kraj ve zmíněné sondáži ze všech nejhůře.

Že by se jim dařilo řešit problémy kraje velmi dobře, si nemyslí ani procento respondentů, dalších 28 procent odpovědělo, že si vedou „spíše dobře“, stejný podíl si myslí, že „spíše špatně“ a podle 12 procent oslovených problémy neřeší vůbec.

Vrátit se do křesla hejtmanky chce v letošních volbách v čele kandidátky ANO i poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

V ideálním případě by k tomu přidala i senátorský post na Sokolovsku, kandiduje v obou volbách. Na krajské kandidátce jí kryje záda starosta Sokolova a taktéž bývalý hejtman Petr Kubis.

Piráti kandidují sami, ODS s podporou TOP 09, KDU-ČSL spolu se Starosty našeho kraje a třeba komunisté jako v jediném kraji samostatně, a ne v koalici Stačilo!

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Kraje 2024, Krajské volby 2024, Karlovarský kraj, Karlovy Vary, Sokolov, Sokolovská uhelná, hnědé uhlí, Cheb, Aš, Kraslice, Petr Kulhánek, Jana Mračková Vildumetzová, Krajské a senátní volby 2024