Mučení a popravy v Uherském Hradišti. Podívejte se do věznice s pohnutou historií
Bývalá věznice v Uherském Hradišti má pohnutou minulost. Její zdi znala za protektorátu řada českých vlastenců a protifašistických bojovníků. Nejtemnějším obdobím ale byla padesátá léta, tedy doba komunisty zinscenovaných procesů. Ve věznici tehdy trpěly stovky lidí z řad politické opozice i lidí zcela nevinných. Státní bezpečnost je vyslýchala způsoby, které si v ničem nezadaly s vyšetřovacími metodami gestapa.
Bývalá věznice desítky let chátrala, teď ji čeká oprava. Zpravodajský server iROZHLAS.cz ji ještě zachytil tak, jak si ji pamatují někdejší vězni.
Nápravné zařízení v centru Uherského Hradiště přijalo první delikventy krátce po svém vzniku koncem 19. století. Pohled ze dvora.
Za německého protektorátu zde trpěli čeští vlastenci a odpůrci nacistického režimu. Po osvobození pak lidé odsouzení mimořádnými lidovými soudy, které měly stíhat nacistické zločince, zrádce a jejich pomahače. Ve věznici se tehdy i popravovalo. Pohled na samotky.
Nejtemnějším obdobím v historii uherskohradišťské věznice jsou ale padesátá léta spojená s výslechy, mučením a smrtí nevinných nebo politicky nepohodlných lidí.
„Je spojeno s vyšetřovacími metodami příslušníků Státní bezpečnosti z padesátých let, které byly opravdu velice kruté a velmi tvrdé. Nejznámější případ je použití takzvaného indukčního přístroje, jakýchsi elektrických bot," popsal před časem historik Slováckého muzea Pavel Portl.
Působil zde i Alois Grebeníček, otec poslance a bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka.
Z kaple také zmizel oltář i veškeré náboženské motivy. Pohled od kaple.
Poslední vězni i dozorci odtud odešli v roce 1960, kdy zařízení přestalo fungovat. Dlouhá desetiletí pak byla zcela opuštěná a čekala na nové využití, kterého se zřejmě nakonec dočká. Pohled na samotku s toaletou.
Po opravě má v prostorech vzniknout muzeum totalitních režimů. V objektu budou dvě stálé expozice, Muzeum totalitních režimů věnované historii věznice a Železná opona zobrazující komunistickou propagandu.
S bývalou věznicí také jako se svým budoucím sídlem počítá soud, který v její části skladuje spisy. Sídlit zde mohou i jiné instituce státu.
