Talíř: Na dvou procentech už si nemůžeme dovolit hádky, kdo je správný lidovec a kdo ne
„Musíme mít v hlavě mentalitu růst,“ burcuje dovnitř KDU-ČSL první náměstek jihočeského hejtmana František Talíř, kterému relativně těsně unikl europoslanecký mandát. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál přiznává, že situace ve straně není ideální a straníci už vyhlíží říjnový sjezd, kde se čeká boj o předsednické křeslo. „V čele potřebujeme někoho, kdo nás sjednotí. Líbil by se mi někdo nový, ale podmínka to není,“ nastiňuje.
Jak si v KDU-ČSL vyhodnocujete výsledek evropských voleb? Koalice Spolu získala šest mandátů, zatímco obhajovala osm. Z toho pro lidovce to dopadlo jen pro Tomáše Zdechovského, vy jste získal 30 969 a Michaela Šojdrová 32 447 preferenčních hlasů.
Stejně jako se fotbal hraje na góly, tak volby se hrají na mandáty a je jedno, že jsme dali dvě tyčky – myšleno já a Michaela. Důležité je, že to byl nakonec jen jeden gól, jen jeden mandát. I proto by byla velká chyba z toho v KDU-ČSL dělat neprohru nebo že nám chybělo štěstí.
Je třeba to pojmenovávat, jak to je. Je to prohra, koalice nenaplnila očekávání a k zodpovědnosti by se měli přihlásit všichni, včetně mě. Nálada ale není pohřební.
Ze začátku jste nebyl pro společnou kandidaturu. Sedlo si to nakonec během kampaně?
Asi jsme nedokázali být pro voliče úplně srozumitelní. Viděli jsme to často v kontaktní kampani, lidem nebylo úplně jasné, proč nás mají volit. Vsadili jsme na silný Antibabiš motiv, ale nedokázali jsme doručit naši pozitivní vizi Evropy. Úspěch Filipa Turka je pro nás signál pro sněmovní volby, že musíme lidi pozitivně nadchnout a ne se jen negativně vymezovat.
Nízké preference, velké naštvání. U lidovců panuje nespokojenost s vedením a spřádají plány na sjezd
Číst článek
Máte už vypracovanou analýzu, kam vám v delším časovém horizontu mizí voličská podpora? Je několik hypotéz, jestli vám venkovské voliče staršího věku nepřetahuje hnutí ANO, jehož představitelé hodně akcentují víru, jestli ty nejkonzervativnější nepřetahuje SPD nebo jestli vám vlastně demograficky nevymírají...
Na to máme analytické oddělení, evropské volby jsme analyzovali i na jednání celostátního výboru. Bavili jsme se o tom, kde jsme měli větší ztráty, kde menší nebo kde jsme posílili. Čísla máme a teď je třeba přejít od analýzy ke strategii. V tom bude klíčový říjnový sjezd.
A kde tedy ztrácíte? Je to v tradičních baštách, nebo naopak v oblastech, kde se KDU-ČSL nikdy nedařilo?
Ještě pořád ztrácíme zejména v tradičních jihovýchodních oblastech. Není to chyba místních buněk, ty se můžou strhat. Naopak možná doplácí na celostátní politiku, která už pro tamní tradiční voliče není srozumitelná.
Situace naopak třeba v Ústeckém kraji, který lze považovat za „misijní“, ukazuje možnou cestu. Tam jsme se už odrazili ode dna. Jsou tam lidé jako Jan Růžička, krajský radní pro finance, který dělá skvělou práci a přitom musí bojovat s tamní přirozenou antipatií k naší straně. Přesto tam dokážou postupně růst, získávat nové členy nebo zastupitele.
V tradičních regionech možná budeme bohužel dál klesat, ale na západě a severozápadě naopak vidím, že je odraz možný, když jsou tam schopní srdcaři.
Změny ve vedení
V říjnu, měsíc po krajských a senátních volbách, vás čeká sjezd. Počítá se ve straně všeobecně s tím, že Marian Jurečka jako předseda končí?
Je to otevřené. Ostatně ještě nevíme, jestli bude mít ambici obhajovat.
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
Číst článek
Ještě se ani dovnitř strany nevyjádřil?
Ještě ne. Čekáme na to, co nám k tomu sám řekne. Určitě to ještě poctivě zváží a i podle toho potom uvidíme, kdo bude vůbec kandidovat.
Vy byste byl pro změnu, nebo by si Jurečka ještě zasloužil šanci?
To bych nechtěl mediálně komentovat. Z očí do očí si to ale řekneme.
Stranické vedení ale nejspíš změny čekají, ať už Jurečka v čele zůstane, nebo ne. Kdo jsou lidé, které byste v užším stranickém vedení chtěl vidět?
Líbilo by se mi, kdyby na sjezdu bylo třeba pět kandidátů či kandidátek na předsedu, kteří tam řekli svoji vizi a představu svého týmu. Většina by si vybrala a jeli bychom podle těchto not. To by byl ideální stav.
Předsedou by měl být člověk, který dokáže stranu sjednotit. Pokud jsme na dvou procentech, tak už si nemůžeme dovolit luxus dalšího názorového rozpadu. Nesmí se nám stát, že se budeme vysilovat hádkami, kdo je správný lidovec a kdo ne.
Ve straně se ozývají hlasy, že by se možná měli vrátit někteří bývalí předsedové, například Marek Výborný, Pavel Bělobrádek nebo dokonce i Jiří Čunek. Jaký na to máte názor? Obrátit se na ty, kteří v minulosti dokázali být úspěšní, nebo vedení osvěžit a vsadit na méně okoukané tváře?
Štafetový kolík je potřeba postupně předávat. To neznamená, že pokud byl někdo chvíli na střídačce a nabral zase síly, tak že nemůže ještě chvíli popotáhnout. Asi na to nemám univerzální recept. Může tam přijít mladý člověk, nebo se může vrátit jeden z bývalých předsedů s takovou vizí, která zaujme většinu delegátů.
Předsednictvo KDU-ČSL se distancovalo od výroků expředsedy Svobody. Hladík je označil za proruské
Číst článek
Sjezd bude důležitý v tom, kdo povede stranu do sněmovních voleb, po nich si to znovu vyhodnotíme. Líbilo by se mi, kdyby byl předsedou někdo nový, ale nemusí to tak nutně mít.
Nakonec se tradicionalisté a modernisté mohou shodnout, že místo velkého stranického třesku rok před volbami vsadí na konsenzuálního středového pragmatika…
Může to tak být. V pozici předsedy potřebujeme tradiční lidoveckou klidnou sílu. Zároveň ale vidím řadu talentů v Mladých lidovcích, kteří ještě postupně budou dorůstat. Vidím tam dost budoucích možných předsedů strany, Adélu Šilar nebo Ondru Mikmeka. Teď ale potřebujeme konsenzuálního člověka, který dokáže stranu sjednotit. A takového hledám v rozhovorech se straníky i já.
Jak jste na tom vy? Pracujete s myšlenkou, že byste mohl sám kandidovat do vedení, nebo spíše hledáte někoho, koho vy a vaši spojenci podpoří?
KDU-ČSL mi leží obrovsky na srdci. Pokud bych uspěl v eurovolbách, byla by otevřená diskuse, zda mám být členem předsednictva. Mandát jsem ale nezískal, takže bych se chtěl držet spíš zpátky. Pokud přijde můj čas, tak bude až na jednom z příštích sjezdů.
‚Byl bych ambicióznější’
Přesuňme se k zářijovým krajským volbám. Jeden z cílů, které si Marian Jurečka pro letošek dal, je obhajoba dosavadního počtu krajských zastupitelů a udržení jednoho hejtmana. Je to realistický cíl?
Realistický je, nicméně pořád musíme mít v hlavě mentalitu růst. Obhajováním stávajících pozic toho moc nezískáme, to budeme jenom stagnovat nebo klesat.
Pekarová Adamová: Koalice Spolu pomáhá všem, slučování ale nechystáme. Můžeme porazit ANO
Číst článek
Když jsem před čtyřmi lety vedl jihočeskou kandidátku KDU-ČSL a TOP 09, tak se kolegové upínali na zisk 7–8 procent, ale já celou kampaň říkal, že dáme přes deset. Nakonec jsme měli 10,5 procenta.
Voliči nejsou zvědaví na ty, kteří chtějí obhajovat stávající křesla, ale na ty, kteří mají zdravé sebevědomí, ale jsou nohama na zemi. Takže byť situace ve straně není ideální, byl bych ambicióznější.
Kandidátku v Jihočeském kraji znovu jako lídr povedete?
Nepovedu. Když se loni na podzim řešila kandidátka do kraje, tak jsem řekl, že nebudu usilovat o pozici lídra, protože kandiduju do europarlamentu. Byl by to přílišný souběh a neměl bych šanci zvládnout obojí. Na kandidátce KDU-ČSL, TOP 09, Tábor 2020 a dalších nezávislých osobností jsem tak na jedenáctém místě.
Teď jste prvním náměstkem hejtmana, je to tedy z vaší strany i trochu ústup z krajské politiky?
Do krajské rady se nebudu cpát. Nechci, abych působil jako politik, který když se nedostal do Bruselu, tak bude vyžadovat, ať mu ostatní uhnou. Počítám s tím, že kdybych byl zvolen zastupitelem, tak velmi rád a zodpovědně budu vykonávat práci neuvolněného zastupitele.
A v příštím roce do Poslanecké sněmovny by vás to nelákalo?
Mě obecně politika láká. Usilovat o důvěru a získat nominaci pro volby do Sněmovny je určitě variantou, ale zatím si to ještě musím rozmyslet. Dvakrát měř a jednou řež. A když po dvojím změření budu vědět, že to je cesta pro mě, tak do toho velmi rád půjdu.
