Novinářka Dobiášová: Úředníci prověřují možnosti pro použití Sputniku v Česku. Snahu řídí Prymula

Pan premiér odjel zjistit informace a situaci kvůli užívání vakcíny Sputnik V a podmínky, za kterých Maďarsko se rozhodlo tuto vakcínu povolit.

Markéta Dobiášová, reportérka serveru Seznam Zprávy.

Je pravda, že se k nám donesly informace, které jsme ověřovali, že ještě před tou samotnou delegací do Maďarska se začalo zjišťovat, jak vakcínu Sputnik V do Česka dostat. Z několika zdrojů jsme ověřili, že na ministerstvu zdravotnictví se začaly připravovat právní možnosti, jak u nás očkovat Sputnikem v případě, že nebude schválený Evropskou lékovou agenturou EMA, potažmo ani Státním úřadem pro kontrolu léčiv v ČR.

Andrej Babiš, podle informací, které mám, se té vakcíny trošku obává, protože Rusové stále nepustili informace o její výrobě. A myslím si, že Andrej Babiš se trošku bojí, jestli riskovat, že jí nebude přidělena výjimka a nebude povolena bez patřičných informací, bez schválení Evropské lékové agentury EMA. Anebo jestli se mu jako premiérovi píárově vyplatí před volbami tu vakcínu tady mít a očkovat s ní.

Je zřejmé, že premiér Andrej Babiš zkoumá všechny možnosti, které by mohly dostat Sputnik k nám do Česka. Ostatně dnes navštěvuje Srbsko, které se mimo jiné také rozhodlo Sputnik používat a pouštět mezi své lidi. Takže i tam bude velmi pravděpodobně získávat informace a inspirovat se.

Vysvětleme, jak to v Česku vlastně funguje, abychom se měli od čeho argumentačně odpíchnout. Významné slovo ve schvalování různých léčivých látek i vakcín má Státní úřad pro kontrolu léčiv. Co říká té možnosti prosadit vakcínu Sputnik do Česka? Víme to?
Já jsem se tam ptala. Paní ředitelka Irena Storová mě překvapila svou razantností. I ona má samozřejmě informace, ale pouze takové, které si Úřad pro kontrolu léčiv o vakcíně Sputnik zjistí. A Státní ústav pro kontrolu léčiv je jednoznačně proti schválení té vakcíny, pokud k ní nedostane dostatečné informace. Takže ředitelka SÚKL říká: „Nepovolíme, respektive nedoporučíme tuto vakcínu, pokud ty informace z ruské strany nebudeme mít.“

Svým způsobem je i pro Státní úřad pro kontrolu léčiv jednodušší, když vakcína bude prvně schválena evropským úřadem?
To samozřejmě, to samozřejmě. A nutno dodat, že Státní ústav pro kontrolu léčiv teď bude podle mě pod velkým tlakem.

Ministerstvo zdravotnictví se i podle vašich zjištění chystá i na variantu, že by Státní úřad pro kontrolu léčiv tu vakcínu nemusel schválit. Jak by taková možnost vypadala? Co mají úředníci v záloze?
Pak je ve hře využití zákona o léčivech. Protože podle něj, bez ohledu na doporučení Státního úřadu pro kontrolu léčiv, by vakcínu mohlo povolit samo ministerstvo zdravotnictví. Pokud by Evropská léková agentura EMA neschválila Sputnik, pokud by ho nedoporučil ani Státní ústav pro kontrolu léčiv, na základě tohoto zákona může ministerstvo zdravotnictví říct: „Dobře, na riziko a odpovědnost státu tuto vakcínu povolujeme.“

Povedlo se vám zachytit nějaký právní názor, výklad toho, co v tom zákoně vlastně stojí? Znamená to, že opravdu si ministerstvo může schválit použití jakékoliv látky, o které bude v dobré víře přesvědčeno, že může být použita nebo kvalifikována jako nějaký léčivý přípravek?
Může, může. V tom zákoně stojí, a teď cituji: „Ministerstvo zdravotnictví může výjimečně dočasně rozhodnutím vydaným po vyžádání odborného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv povolit distribuci, výdej a používání neregistrovaného humánního léčivého přípravku nebo použití registrovaného humánního léčivého přípravku způsobem, který není v souladu s rozhodnutím o registraci. V takovém případě držitelé rozhodnutí o registraci, výrobci léčivých přípravků, zdravotničtí pracovníci nenesou odpovědnost za důsledky vyplývající z takového použití léčivého přípravku. A to platí bez ohledu na to, zda byla nebo nebyla udělena registrace podle paragrafu atd. atd ….   O vydaném opatření ministerstvo zdravotnictví informuje státní Ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo zdravotnictví vyvěsí vydané opatření na své úřední desce a Státní ústav pro kontrolu léčiv je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, popřípadě i ve věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv.” Zkrátka tam bude oznámení, že ministerstvo zdravotnictví vakcínu povoluje. A je to vlastně na něm.

Když jste mluvila s ředitelkou SÚKLu Irenou Storovou, co vám ona na tuto možnost „vetování“ jejich rozhodnutí ministerstvem zdravotnictví řekla? Postavila se k tomu nějak?
Nemluvila zatím nijak detailně. Ptala jsem se, zda jsou už nějaké oficiální žádosti, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv tu vakcínu doporučil. Ale žádná oficiální žádost na SÚKLu zatím není, co je mi známo. Čili ty informace jen tak chodí, běhají a mluví se o tom, že ČR, respektive premiér Andrej Babiš a Roman Prymula, který byl také mimochodem v té delegaci v Maďarsku, že tu vakcínu chtějí. Ale zatím nic oficiálního. V současné době žádná oficiální žádost o doporučení není ani na SÚKLu, ani na Evropské lékové agentuře.

Jak daleko má Sputnik od toho, aby získal oficiální registraci pro použití v Evropské unii?
My jsme ověřovali, zda dorazila nějaká žádost na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky EMA a zatím nedorazila. A narazili jsme na vyjádření britského novináře z agentury AFP, který na svém twitterovém účtu zveřejnil printscreen, kde EMA odpovídá hromadně na dotazy novinářů, jestli kromě jiného vyřizuje žádosti třeba o povolení Sputniku. A stanovisko EMA bylo jednoznačné: „Všechny informace, všechny novinky o schvalování zveřejňujeme na svém webu. Pakliže by bylo něco nového v procesu schvalování Sputniku, tak byste to věděli.“ A na webu EMA ještě v pondělí žádná oficiální žádost nebyla.

Tlak na to, aby očkování proběhlo v pořádku, sílí nejen v ČR, ale i v Německu, v Rakousku, ve Španělsku, vlastně ve všech zemích EU, kde se zadrhly dodávky vakcín, které jsou schválené a k dispozici. Víme, jestli některé z těch zemí přijímají podobné kroky jako třeba Česko? Jestli už se někdo z nich odhodlal dokonce jít třeba i dál a schvalovat po vlastní ose?
Jsou země, které to schválily a schvalují. Ale Maďarsko je první zemí v EU, která ke schválení, povolení a vypuštění Sputniku V mezi lidi přistoupila i bez těch informací. Je to dost i politická záležitost. U nás Roman Prymula teprve před pár dny začal pouštět první vlaštovky o tom, že by bylo dobré začít vyjednávat o Sputniku.

Pakliže by ke stejnému kroku přistoupilo například Německo, silná země, silný hráč, tak to bude pro ostatní země a Evropskou komisi nějaký signál. Otázkou je, proč Rusko ty informace tají, proč nepožádalo Evropskou lékovou agenturou o povolení Sputniku. Zcela jistě tam budou mocenské pozice Rusko versus Evropa. Samozřejmě, že Rusko toho využívá. A může využít i skutečnosti, že té vakcíny je nedostatek. Podle mého názoru ukazuje, jak je politika do vakcinace zapletená. A myslím si, že čím dál víc se z očkování stává politická záležitost.

Vy jste, Markéto, zmínila jméno bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který byl s premiérem v Maďarsku. On se vyslovuje pro co nejrychlejší akceptaci nebo i pořízení vakcíny Sputnik s tím, že by mohla pomoci situaci v Česku. Čím to vysvětluje? Jak to případné nasazení obhajuje?
Já myslím, že Roman Prymula je opatrný. Na jednu stranu říká: „Potřebujeme informace k té vakcíně, bez nich bychom neměli riskovat.“

 Na druhou stranu dodává, že by nám mohl ujet vlak a potřebujeme očkovat.

A na vážkách je i Andrej Babiš, protože neví, mezi čím si vybrat. Že Roman Prymula začal veřejně cestu Sputniku do Čech otevírat, tak to je fakt. On byl první. Vysvětluje to tak, že potřebujeme vakcínu. Čímž hraje do noty premiérovi Andreji Babišovi. Roman Prymula je její velký zastánce. Podle mých informací je to právě on, který to tak řídí.

Jaký je ohledně vakcíny Sputnik konsenzus českých vědeckých kruhů, dalších expertů? Jsou pro její případné nasazení?
České vědecké kruhy reagují opatrně: „Ano, pojďme do vakcíny, o které víme, že je bezpečná.“ A chtějí, aby představitelé, Roman Prymula, premiér, ruská strana dokázali, že výroba té vakcíny a její bezpečnost je naprosto v pořádku, je prokázaná a všechny důležité informace o té vakcíně je třeba mít. Toto říká biochemik Jan Konvalinka.

Na cestě do Maďarska byl také vrchní epidemiolog z IKEMu Petr Smejkal a celá řada dalších. A jak jsme rešeršovali, celá řada odborníků a vědců říká: „OK, klidně, pojďme do té vakcíny, ale pořád platí - musíme o ní mít informace a ruská strana i naši vládní představitelé, včetně Romana Prymuly, hlavního poradce premiéra, nás musí přesvědčit, že ta vakcína je v pořádku, je bezpečná a její výroba je bezpečná bez jakýchkoliv otázek.“

Podobně se vyjadřuje i ministr zdravotnictví Jan Blatný, který se vyslovil pro použití vakcíny jen v případě, že bude zajištěna bezpečnost pro všechny občany. Znamená to, že je reprezentantem toho opatrnějšího hlasu ve vládě anebo že dokonce může existovat rozdílný pohled z jeho strany a premiéra Babiše nebo i Romana Prymuly?
Myslím, že ministr Blatný je opatrný a byť tady padá spousta politických rozhodnutí, on do toho politiku moc tahat nechce. A co se týče nadšení pro Sputnik v situaci, jaká je... On ho spíš nechce, než že by to podporoval. A ve svých vyjádřeních dává jasné vzkazy.

Psala jsem mu tedy, proč nebyl například v Maďarsku s premiérskou delegací. Ministerstvo zdravotnictví tam nominovalo svého odborníka, ale vypadá to, jako by se tomu ministr Blatný vyhýbal, protože nechce tu politickou hru v souvislosti s očkováním hrát. Tak mi to připadá. A ty vzkazy, které dává: „Ano, chceme očkovat, potřebujeme očkovat, potřebujeme vakcíny, ale bezpečnost je na prvním místě,“ ty mi přijdou od ministra Blatného celkem jednoznačné. A jeho odpověď na otázku, proč se neúčastnil té delegace a nezjišťoval informace? „My jsme někoho navrhli a o té konečné sestavě ale rozhoduje pan premiér.“ Vlastně vzkázal, že pan premiér si prostě vybral Romana Prymulu.

A je tam Roman Prymula tím nejvýraznějším hlasem?
Mhm… Stoprocentně.

Jan Blatný vede ministerstvo, které, jak jste zjistila, podniká už nějaké kroky nebo přinejmenším si ohledává terén, co se týče případného prosazení vakcíny i bez souhlasu českého i evropského lékového ústavu. O čem to vypovídá? Jakým způsobem vám to ministerstvo vysvětlilo?
Ty informace jsou ověřené z několika zdrojů, ale pořád jsou neoficiální. A mně to přijde, jako by vedení ministerstva zdravotnictví čekalo. Tady někdo někoho pověřil, zjistěte možnosti, jak by se to dalo udělat bez schválení Evropské lékové agentury a potažmo Státního ústavu pro kontrolu léčiv… Ti úředníci prostě dostanou nějaký úkol, a tak to nějak zjišťují. Koneckonců se o tom mluví, ví se o tom na všech frontách, že to zadání zjišťování právních možností existuje. Připadá mi, že ministr Blatný nechává ten proces běžet tak, jak by měl jít oficiální cestou. A jeho zásadní rozhodnutí nastane v okamžiku, kdy se opravdu přijde žádost na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Pakliže Státní ústav pro kontrolu léčiv řekne: „Ne, nedoporučujeme, nemáme informace,“ pak se ukáže, jak se k tomu ministr Blatný postaví. Podle mých informací by to nepodepsal. Ale může to být jinak.

Znovu je potřeba říct, že ten tlak nevzniká jen v ČR, čelí mu vlastně všechny země EU, čelí mu i země mimo EU. Co bylo dřív, teď konkrétně v tom českém případě, snaha najít nejlepší a nejbezpečnější očkovací látku, nebo snaha najít jakoukoliv očkovací látku, která je dostupná, aby vakcinační projekt nestagnoval? Dá se na to odpovědět?
Máme nějakou očkovací strategii. Už před dlouhou dobou jsme se museli připravovat na to, kolik vakcín nakoupíme, jaké budeme mít zásoby skrze nákupy přes Evropskou komisi. Do toho spadá lobbing, vazby na určité farmaceutické firmy. Nikdo samozřejmě nemohl čekat, že AstraZeneca bude mít problém a vakcín bude nedostatek. Naše vláda, ministerstvo, teď hledají řešení, jak nejlépe očkování podchytit, když je nedostatek vakcín. Zase to souvisí s celou očkovací strategií, jsme tohle také sledovali a podle mého názoru jsme na tu pandemii vůbec připraveni nebyli.

Narazila jste na to, že do celé té debaty o vakcínách proniká politika, i když by neměla. Ačkoliv třeba český premiér a předseda ANO Andrej Babiš tvrdí, že vakcína není o politice, že je o bezpečnosti a o zdraví. Nicméně vidíme, že ty procesy jsou nastartované, nejen v Česku. Když se na to díváte prostřednictvím informací, které máte k dispozici, budí ve vás celý ten proces důvěru?
Ne, ne. Teď přemýšlím nad tou svojí jednoznačnou odpovědí. Ale možná to souvisí s tím, proč pátrám po věcech, po kterých pátrám, a proč ta témata řešíme. Protože tu důvěru prostě nebudí. Očkovací strategie, ke které jsme se dostali - převážně opsaná z Německa, dodělávaná v x dalších verzí. Lidé zodpovědní za celou očkovací strategii zase mají nejrůznější vazby. Nejrůznější skupiny, lidé zodpovědní na ministerstvu za tu strategii, tak ji ve finále tu pomalu ani nepsali a nedokážou odpovídat na otázky, odkazují se pořád jeden na druhého. Tady nefunguje. Státní zdravotní ústav, který by měl dávat odborná stanoviska, nedává. To je hluché místo. Například v Německu díky Institutu Roberta Kocha to funguje - veřejnost ví, novináři vědí. My se pořád točíme v bludném kruhu - musíme zpřísňovat, lezou nám čísla nahoru, padá nám tady ekonomika... Panuje tu strach, jako silný manipulační nástroj. A do toho ta připravenost, která by na tu pandemii měla mít. Ale... nemám moc důvěru. Máme otázky, které nás zajímají. Jak je to připraveno? Jak je to vymyšleno? Je v tom politika, nebo v tom není politika? Je v tom byznys někoho, nebo v tom není byznys někoho? Vyvraťte to, odpovídejte, ukažte, doložte. Že tu důvěru úplně nemám, plyne z toho, že na tyto otázky nejsou odpovědi. Nebo jsou vyhýbavé. Anebo docházíme k takovým zjištěním, o kterých pak píšeme.