Velká mapa rodáků: kde jsou lidé věrní své obci
Nejvěrnější obyvatele má obec Strání u Uherského Hradiště.

Slovácko a Vysočina, to jsou dvě oblasti, kde lidé nejčastěji žijí ve své rodné obci a opustí ji jen v necelé třetině případů. Na Chomutovsku a Mostecku je poměr opačný. Podle demografů má na podíl rodáků v obcích vliv několik faktorů: dostupnost práce, vzdělání a kvalitního bydlení, ale také poválečné vysídlení Němců, trend stěhování lidí z center velkých měst do jejich zázemí a zřejmě i vztah lidí k místním tradicím a náboženství.

Detaily všech obcí si můžete prohlédnout v následující mapě. Čím sytější barva, tím větší podíl rodáků v obci. Pokud na obec najedete myší, zobrazí se podíl rodáků na jednotlivých věkových kategoriích.

To, že na rozhodnutí zůstat v rodné obci má velký vliv cena a kvalita bydlení, potvrdil Českému rozhlasu starosta Šitbořic na Břeclavsku, jedné z obcí s nejvyšším podílem rodáků. „Je tady slušná občanská vybavenost, takže lidé nemají důvod se stěhovat do měst. Také připravujeme neustále nová stavební místa mladým, aby nemuseli shánět parcely někde jinde,“ říká starosta Šitbořic Antonín Lengál.

Stavební pozemky obec prodává už pouze místním, a to za dotovanou cenu. „Směrem k Brnu se prodávají pozemky za 1000 až 1500 korun, my jim naše pozemky prodáváme za necelou pětistovku. Zájem je obrovský, připravujeme teď další lokalitu s 24 místy na prodej a během týdne už je z toho více než polovina obsazených,“ vysvětluje Lengál.

Zvýhodněné stavební pozemky se před třemi týdny rozhodlo mladým párům nabídnout také zastupitelstvo Strání. „Cena bude poloviční,“ říká starosta Antonín Popelka. Na 23 připravovaných parcel už má obec 16 vážných zájemců, kde aspoň jeden z páru je místním obyvatelem.

Podle Popelky ale za vysoký počet rodáků zůstávajících v obci může hlavně místní patriotismus i mezigenerační propojení lidí například v jednom z 22 kulturních spolků. Obec se snaží nabídnout občanům i sportovní vyžití: „Fotbal, tenis, volejbal... Máme tady všechno,“ vypočítává Popelka.

Ve Strání jsou dokonce dvě školky, jako spádová obec má až 800 míst na základní škole. Hodně lidí podle starosty jezdí přes týden za prací do Prahy, Brna i za hranice, ale na víkend se vracejí. „Lidé jsou hrdí na to, že jsou Straňáci. Je to vidět i na tom, jak se starají o své domy,“ uzavírá.

Starostova slova potvrzuje i jeho předchůdce ​Ondřej Benešík: „My jsme tady prostě, jak říkáme, za kopcem. My jsme tady izolovaní. Myslím si, že hraje velkou roli vysoká religiozita, která drží tu obec pohromadě,“ dodal pro Český rozhlas.

Nejvyšší podíl rodáků má Zlínský kraj

Podle studie Českého statistického úřadu tvoří rodáci v průměru polovinu obyvatel obcí. Větší obce mají obecně podíl rodáků větší, protože místní se sice stěhují, ale často zůstanou na území stejného města. Naopak nejmenší obce mají rodáků v průměru pod 45 %.

„V moravských krajích (s výjimkou Olomouckého) a v Praze představují osoby narozené v obci bydliště více než polovinu obyvatel, nejvyšší podíl rodáků má Zlínský kraj – 53 %. Oproti tomu ve většině českých krajů nepřesahuje podíl rodáků 45 %, vůbec nejnižší je v Karlovarském a Středočeském kraji, kde nedosahuje ani 40 %,“ uvádějí statistici.

Statistický úřad potvrzuje i fakt, že na úrovni obcí je stále patrný „vliv poválečného odsunu původního německého obyvatelstva s následné osídlování pohraničí“. Svou stopu zanechalo i rozsáhlé stěhování za prací do oblastí těžby uhlí a těžkého průmyslu. Právě proto jsou v mapě snadno odlišitelné oblasti někdejších Sudet.

O vyhnání sudetských Němců mluví i Ivana Přidalová a Petra Špačková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mimo pohraničí pak hraje roli jak suburbanizace, tedy stěhování obyvatel do okolí velkých měst. Podle demografek to „souvisí jednak s dostupností práce ve velkém městě a jednak s dostupností bydlení v jeho zázemí,“ což je možné pozorovat zejména v okolí Prahy. Ideální příklad jsou satelitní sídliště v okolí hlavního města, jako třeba Černošice či Říčany. Rodáky je zde akorát nejmladší generace, tedy děti dnešních třicátníků a čtyřicátníků, které se zde narodily.

„Rozdíly v ochotě zůstat, respektive opustit rodnou obec, budou spojené jak s dostupností práce, tak také s kulturou a regionální identitou,“ dodávají demografky z univerzity. Jde tak o „nezakořeněné obyvatelstvo pohraničí“ na straně jedné, a „stabilní populaci jižní Moravy a Vysočiny se silnějším dodržování tradic a možná i náboženství“ na straně druhé.