Zásah na Národní třídě byl mimořádně krvavý, oponují Zemanovi historici
Zákrok příslušníků SNB na Národní třídě v roce 1989 nebyl nestandardní masakr. A demonstrace studentů byla jen jednou z mnoha. To jsou slova prezidenta Miloše Zemana. Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů ale tento názor nesdílí.
Proti studentům tehdy zasáhli příslušníci komunisty řízeného Sboru národní bezpečnosti. Prezident ale soudí, že jejich zákrok nebyl nestandardním masakrem:
„Dneska každý, kdo tam samozřejmě nikdy nebyl, vykládá, jak to na té Národní třídě byl strašlivý masakr, krvavá řež. Nebyla to žádná krvavá řež. Nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z x demonstrací.“
O sametové revoluci mluví Milan Bárta, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů
Proti takovému názoru se ohradil premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. „Byl to masakr, byl to mimořádně brutální zásah, který v zásadě spočíval v tom, že se lidem, kteří na demonstraci byli, znemožnilo odejít. A ti lidé byli na místě surově zbiti,“ řekl v České televizi.
„Nechci pátrat po motivech, co za tím všechno stálo, ale to, že ti lidé ve velkém počtu byli surově zbiti, se podle mého názoru nedá zpochybňovat,“ uvedl premiér.
Zákrok SNB 17. listopadu na Národní třídě nebyl podle prezidenta Zemana masakr
Číst článek
Zemanovo hodnocení kritizují i tehdejší protestující, například Marek Benda, Michael Kocáb nebo Joachim Dvořák. Ti výroky označili za nesmysl, dokonce i za cílenou provokaci.
Událostmi roku 1989 se dlouhodobě zabývá také Ústav pro studium totalitních režimů. Jeden z jeho historiků, Milan Bárta, s názorem prezidenta nesouhlasí. Zeman zákrok SNB popsal tak, že „dědkům z Lidových milicí se snadno uteklo“.
„Události na Národní třídě 17. listopadu sice byly jednou z mnoha demonstrací, ke kterým v té době docházelo, nicméně ten zákrok na základě studia, které jsme provedli, byl na tehdejší události mimořádně krvavý. Byla tam celá řada zraněných, existují z toho různé záznamy a svědectví, takže je to možné i doložit,“ upozorňuje.
Zpráva o smrti studenta události urychlila, ale nevyvolala
Jedním z projektů Ústavu pro studium totalitních režimů je Cesta k listopadu 1989 a tam si každý může i autentické záběry z Národní třídy prohlédnout. Zaznívá tam také úvaha Václava Bartušky o nepravdivé zprávě o smrti studenta Martina Šmída.
„Asi každý, kdo na té Národní třídě byl, byl schopen a ochoten věřit, že tam někdo umřel. Ta věc radikalizovala nás, ale hlavně radikalizovala naše rodiče,“ vzpomíná Bartuška a dodává:
„Generaci lidí, kterým bylo čtyřicet, padesát, kteří už dávno všechno vzdali, kteří byli konformní, znormalizovaní. A jediné, o co se báli a na čem jim záleželo, byly jejich děti. Pokud režim sáhl na jejich děti a začal je zabíjet, tam pro ně skončila ta společenská smlouva.“
Prezident Zeman prohlásil, že revoluci nevyvolaly protesty ale právě tahle dezinformace.
„Do protestů se už 17. a 18. listopadu, byť zůstaly omezeny územně na Prahu, kromě studentů zapojili třeba herci z divadel a další kulturní představitelé,“ podotýká Bárta.
V kontextu toho, co se dělo v NDR a v Polsku, kdy se konec vlády jedné strany nabízel právě díky stále častějším protestům, je podle něj pravděpodobné, že by se totéž stalo i v Československu.
„Nicméně listopadové události to velice urychlily. Jako katalyzátor posloužila dezinformace o úmrtí studenta, která podle mého názoru ty události pouze zrychlila, ale přímo nevyvolala,“ myslí si historik.
