Zlatý Ámos už má svoji vítězku
Sedm učitelek dnes bojovalo o titul Zlatý Ámos. Jednalo se už o 17. ročník této ankety. Děti do soutěže přihlásily padesát pět učitelů, do finále se ale probojovaly jen ženy. Nejoblíbenější učitelkou a vítězkou se stala Martina Čiklová ze Základní a mateřské školy v Ostravě.
„Radost dětí, to je naprosto fantastické a děti měly tak velkou radost, že mě skoro nenechaly ani nadechnout,“ popsala v Odpoledním Radiožurnálu pocity své i těch, kdo ji navrhli a podporovali Martina Čiklová.
Za svoji výhru prý může děkovat jen dětem, se kterými, jak řekla, žijí společně ve skvělé symbióze. Soutěže se zúčastnila už potřetí, třikrát se dostala do finále a napotřetí přišlo i vítězství.
Se „svými“ dětmi oslnila Martina Čiklová porotu nacvičeným muzikálem „My ze 4. A poprvé“. Učitelka dala dětem jen základní linku a ony si pak vymýšlely stále něco nového, takže pokaždé mělo vystoupení něco navíc. Nejinak tomu bylo i dnes.
„Samozřejmě bylo, takže jsem se smála uprostřed představení, nemohla jsem ani zpívat a měla jsem trošku obavy. Ale měli jsme vlastně takový náš normální školní den. Zazpívaný,“ popsala Martina Čiklová.
Vlastnosti učitelů oblíbené u žáků jsou dány hlavně osobností kantora
Udržení takových vlastností, které děti na učitelích hodnotí pozitivně, záleží – podle Jaroslava Štercla, ředitele Asociace pedagogů základního školství – na osobnosti daného učitele, jak přistupuje k výkonu povolání. Druhou věcí pak prý je, jaké má možnosti a jaké žáky učí.
„Začátečník, který nastoupí po absolvování pedagogické fakulty, má na výplatní pásce něco kolem 16 tisíc hrubého, pokud ho ředitel zařadí do vyšší platové třídy, je to 17 tisíc,“ popisuje finanční situaci učitelů Štercl a dodává: „V dnešní době je vše poprvé i naposled o penězích, takže vedení školy by mělo mít nějaké prostředky a prostor k motivaci.“
O pozici učitelů a stavu školství hovořil ve večerních Ozvěnách dne ředitel Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl
Na zlepšení zázemí ve školách, a to se netýká platů, by měly přijít peníze z evropské pokladny, počítá se asi se 4,5 miliardami korun. To podle Jaroslava Štercla určitě pomůže, protože školství prý netrápí jen nedostatek finančních prostředků na mzdy učitelů a pracovníků, ale také nedostatek prostředků na nákup pomůcek, na další vzdělávání pedagogických pracovníků i na vybavování škol moderní počítačovou technikou.
„Je smutné, že tak, jak se celá společnost posouvá, tak i úroveň pedagogické profese a prestiž je posuzována podle toho, na co až my dosáhneme. Žáci a studenti nás mimo jiné hodnotí také podle toho, co si můžeme dovolit a jak se vlastně stát chová k celému rezortu a k profesi. Růžové to tedy není, to mohu říct odpovědně,“ uzavřel Jaroslav Štercl.
