Aby vláda zabránila dalšímu šíření podobných zpráv, raději na svém twitterovém účtu upozornila, že takové zkrácení pracovního týdne nemá v dlouhodobém programu ani na aktuální agendě, informovala agentura Bloomberg.

Mladá sociálnědemokratická politička Marinová myšlenku kratšího pracovního týdne zmínila loni v srpnu jako ministryně dopravy v panelové diskuzi. Nyní však finská vláda zdůraznila, že „v této věci v poslední době nevyvíjela žádnou aktivitu“.

Když se čtyřiatřicetiletá Marinová stala v prosinci premiérkou, byla v té chvíli nejmladším úřadujícím šéfem vlády na světě. O prvenství ji však připravil rakouský lidovec Sebastian Kurz, který byl 7. ledna opět jmenovaný ministerským předsedou alpské republiky.

Finové podle statistik odpracují v průměru čtyřicet hodin týdně, podobně jako Češi. Představují jednu z prvních zemí, která v letech 2016 až 2018 vyzkoušela zavedení nepodmíněného základního příjmu. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14 500 korun), aniž by kladl jakékoli podmínky.

Experiment ukázal, že nepodmíněný základní příjem dělá lidi šťastnější, ale nevede k vyšší zaměstnanosti. Dostupnost práce je v posledních letech ve Finsku, které se potýká s vysokou nezaměstnaností, jedním z široce diskutovaných témat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít