Klíčoví Trumpovi lidé na odstřel? Skandál se Signalem je na úrovni Watergate, říká zpravodajka

Matěj Skalický mluví s Janou Ciglerovou, zpravodajkou Deníku N v USA

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

28. 3. 2025 | Washington

Je to jeden z největších bezpečnostních skandálů USA. Vládní špičky koordinovaly vojenský útok v aplikaci Signal. A připletl se jim k tomu novinář, který si to nenechal pro sebe. Možná budou padat hlavy. Téma pro zpravodajku Deníku N Janu Ciglerovou. Ptá se Matěj Skalický.

Editace: Kateřina Pospíšilová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Johann Foss
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Jana Ciglerová, reportérka Deníku N | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Poradce pro národní bezpečnost M. Waltz (vlevo) a ministr obrany Pete Hegseth | Foto: Ludovic Marin | Zdroj: AFP / Profimedia

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budeme vyprávět příběh, který začal 11. března. Tehdy Jeffreymu Goldbergovi z amerického magazínu The Atlantic prý napsal poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz. Co po něm chtěl?
Skrze platformu Signal mu poslal žádost o spojení, aby s ním mohl komunikovat. Za dva dny na to byl připojen do skupiny „Houthi PC Group“, kde se začala objevovat jména, která samozřejmě velmi dobře znal.

Jaká?
Viceprezident J. D. Vance, šéfka kabinetu Bílého domu Susie Wilesová, ministr obrany Pete Hegseth, šéf CIA John Ratcliffe, šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová… Dohromady to bylo 18 lidí. Dokonce tam byl i ministr financí Steven Besant, což je taková záhada, proč tam nakonec byl, ale to už je jiný příběh. A tito lidé diskutovali o tom, že podniknou útok na jemenské Hútíe, Íránem podporované teroristy.

Takhle to zní docela důvěryhodně. Jeffrey Goldberg tomu od začátku skutečně věřil, že se dostal do takovéto chatovací místnosti?
Právě že tomu vůbec nevěřil. V oboru se pohybuje dlouho, je to opravdu renomovaný novinář. Myslel si, že to je naopak nějaký pokus ho diskreditovat nebo ho do něčeho nalákat a zničit jeho důvěryhodnost. Je to člověk, který kriticky píše o věcech, které i mají být kritické. A některé kroky Trumpovy administrativy – současné i té první – byly v minulosti v jeho očích kritiky hodné. Je tedy považovaný za kritika Trumpových kroků. Tím pádem si nemyslel, že by mu zrovna tito lidé důvěřovali natolik, aby ho do takové skupiny zapojili. 

Skutečná skupina

My už teď samozřejmě víme, že to bylo pravé. Kdy to začal zjišťovat Jeffrey Goldberg? Kdy mu začalo být jasné, že tady něco nehraje?
Uvědomil si to 15. března, kdy se ve skupině domlouvali na tom, že podniknou útok. Oznámili, že se stane za půl hodiny. Jeffrey Goldberg si zastavil na parkovišti, aby si zjistil, jestli se tak opravdu stalo. Udělal takový malý research a na Twitteru objevil, že z Jemenu byly hlášeny exploze. Tehdy mu došlo, že je členem skutečné skupiny viceprezidenta, ministrů obrany, šéfa pro národní bezpečnost a že šlo o skutečný plánovaný vojenský útok na cizí zemi, jehož byl svědkem. Nedokázal si vysvětlit, proč zrovna on, a co to celé má znamenat.

A i v ten moment, kdy kontroloval, zda skutečně dochází k bombardování Saná, se v chatu objevovaly zprávy?
Ministr obrany Pete Hegseth tam uvedl plán – kdy, kdo a kde zaútočí a jaký je plán dalších útoků. A kdyby byl Jeffrey Goldberg o něco méně spolehlivý, zodpovědný a situace znalý, než ve skutečnosti je, a taky o něco méně patriotický, tak s informací mohl naložit způsobem, který by mohl být tragický a mohl mít dramatické dopady – pro americkou armádu a konkrétně pro americké piloty, kteří útok podnikali. 

Zní to neuvěřitelně. Americký novinář se tedy vážně dostal na super tajné jednání amerických politických špiček k útoku na hútijské povstalce v Jemenu. Zkusil do skupiny něco napsat? Zkusil je třeba konfrontovat s tím, kam ho pozvali? 
Ne, to neudělal. K tomu došlo až později, ale ve chvíli, kdy útoky začaly, a ve chvíli, kdy pochopil, že je členem skutečné skupiny, tak – a tady velmi obdivuju jeho etiku a pevné nervy, protože já bych se tak na jeho místě nezachovala – se ze skupiny dobrovolně odpojil. Mně by zvědavost nedala. Zůstala bych tam, pozorovala a printscreenovala všechno. Jeffrey Goldberg je ale prostě jiná novinářská kapacita. 

On ale taky printscreenoval. A printscreeny zveřejnil ve svém textu, když o tom posléze napsal. Je to, co se teď odehrálo, jeden z největších bezpečnostních skandálů v USA?
Teď se to tak určitě jeví. Nikdy se nic takového nestalo. A dokonce to přiznávají už i někteří republikáni, kteří se velmi zdráhají kohokoliv kritizovat, protože jde o prezidenta Trumpa. Ani oni už v sobě nedokážou tutlat kritiku. Třeba jedna z kritik, která zazněla od poslance Cramera, říkala, že si neumějí představit, že by se to stalo jakémukoliv jinému ministru obrany a to i z Trumpovy administrativy, nejen té předchozí Bidenovy. Ani za bývalých ministrů Donalda Trumpa by se nic takového nestalo, což podle něj napovídá o tom, že s takovou informací jeho lidé nakládají velmi nezodpovědně a velmi nezkušeně. To dokládá jmenování ministra obrany Peta Hegsetha – ještě donedávna moderátora víkendového vysílání televize Fox News, a sice válečného veterána, ale člověka, který nikdy neřídil ani malou skupinu lidí, natož velkou a natož takhle dobře. Ministerstvo obrany USA je největší organizace na světě, spravuje rozpočet 900 miliard dolarů. Je větší než rozpočet některých zemí, spravuje nejmocnější armádu. A tohle je člověk bez zkušeností. 

Jak se to stalo? Už to někdo vysvětlil? 
To se ještě neví, ale možná to bude důvodem, proč někdo přijde o místo. Nyní se zdá, že to bude ministr obrany Pete Hegseth, ale také Mike Waltz, ten, který Jeffreyho Goldberga do skupiny pozval. Ani ne proto, že udělal tuhle chybu, to se může stát každému. Komunikovat o válečných plánech útoku nemocnější administrativy na Signalu se nemůže stát každému a to by se nemělo stát ani této administrativě. Pozvat někoho omylem do skupiny, no kdo jsme někomu neposlali omylem esemesku.

Problém ale je, že to je Jeffrey Goldberg. Jestli si pamatujete na kauzu, kdy bývalý bezpečnostní poradce Donalda Trumpa John Kelly o Trumpovi řekl, že o veteránech mluvil velmi pejorativně jako o „zoufalcích a lůzrech“, tak to byl Jeffrey Goldberg, který o této story napsal v The Atlantic. Byla to velmi důležitá kauza před volbami a Donalda Trumpa hrozně trápila. Vadilo mu, že to bylo zveřejněno a samozřejmě to popíral. A teď si Donald Trump asi říká, jak to, že má Michael Waltz číslo na Jeffreyho Goldberga. Je to náhoda?

To znamená, že Pete Hegseth a Mike Waltz jsou podle vás kandidáty na odstřel? Na druhou stranu nebyli to právě oni a další, kteří byli součástí chatu a kteří potom na slyšení v Senátu říkali, že v komunikaci přece nebyly žádné utajované informace? 
To bylo výborné, jak se tím chytili do pasti. Ve chvíli, kdy to Jeffrey Goldberg zveřejnil, tak – podle mě velmi eticky – velkou část konverzace nezveřejnil, protože to byly citlivé informace a nechtěl tím ohrožovat bezpečnost USA. 

Říkal, že v nezveřejněných částech jsou detaily útoku – použité zbraně, taktika a podobně…? 
Ano, dokonce i jméno tajného agenta. Takže řekl, že to nebude zveřejňovat. Jenže v tu chvíli ho naprosto dehonestovali. Začali na něj útočit jak Pete Hegseth, tak Donald Trump, který začal hovořit o The Atlantic jako o upadající publikaci. The Atlantic má ale milion předplatitelů. Dostal se z červených čísel, koupila jej vdova po Steveu Jobsovi, která má sama 14 miliard dolarů. The Atlantic je zkrátka profitující magazín. Když teď nedávno Jeff Bezos ve Washington Post začal nařizovat, jak mají vést komentáře, tak spousta lidí odešla a The Atlantic byl ten, který najal ty nejlepší novináře z Washington Post, protože si to mohl dovolit. Dehonestující kampaň tak začala jak na Jeffreyho Goldberga, tak na The Atlantic. A v tu chvíli, kdy tvrdili, že to nejsou žádné utajované informace, tak se Jeffrey Goldberg obrátil na Bílý dům a řekl, že pokud tam nejsou utajované informace, tak to může zveřejnit. 

A co říkali?
Že to sice říkali, ale úplně si nepřejí, aby to zveřejnil. Ale Jeffrey Goldberg to právě zveřejnil, protože se do této pasti sami chytili. 

„Porušení zákona“

Má skutečně Jeffrey Goldberg pravdu v tom, že tam byly utajované informace, které by v momentě, kdyby byly publikovány v době před útokem, mohly poškodit národní zájmy USA?
Mohly by poškodit národní zájmy USA, zabránit útoku, dokonce by mohly způsobit smrt mnoha členů armády, kteří byli v útoku zainvolvováni. Hútíové by informace o nečekaném útoku měli předem a mohli by zaútočit zpět. Navíc by věděli, jaké zbraně používají. Nikdy si neověřili identitu Jeffreyho Goldberga a ani nevěděli, že ho tam mají, takže tam mohl být kdokoliv. Mohla jsem tam být já, ruský agent nebo někdo, kdo by informace prodal Hútíjům, Rusům, Íránu… Prostě měli velkou kliku, že když udělali takovou chybu – jestli to tedy byla chyba – tak to udělali vůči někomu tak silnému a tak zkušenému, jako byl Jeffrey Goldberg.

Na Signalu to funguje tak, že tam máte často jenom iniciály. To znamená, že tam byl jako J. G. Navíc se nijak neprojevoval. Teď jste ale řekla, že tam možná nebyl náhodou. Skutečně si v tuhle chvíli nemůžeme být jistí?
Kdybyste měl udělat hierarchii novinářů, kteří se nejvíce orientují v zahraniční a bezpečnostní politice, tak Jeffrey Goldberg je číslo jedna. A že zrovna tohohle novináře zapojíte… Někdo říká, že to mohla být skrytá snaha o PR. Tím, že tenhle člověk ví o plánech, by to mohlo administrativě pomoct v tom, že by vypadala silná a útočící, že by ho nenápadně dostali na svoji stranu. Možná je to přehnané, ale je to jedna z úvah, která se objevuje v komentářích. Zdá se jim totiž velmi nepravděpodobné, že ze všech možných lidí, které si mohl Mike Waltz splést, že si spletl zrovna novinářského bezpečnostního experta par excellence číslo jedna. 

Od kdy si americké politické špičky píší o plánech na útok na Signalu?
Skvělá otázka. Tohle je jedna ze zhruba čtyř, které mají být zodpovězeny a zatím zodpovězeny nebyly. A to je to, kudy má i to vyšetřování, veřejná znalost a investigace směřovat. Co jsme se dozvěděli? To, že nebyl žádný úvod k užívání této aplikace. Z toho vyplývá, že to vůbec není poprvé, co aplikaci použili. Je to jenom jiná, speciální skupina pro útok na Hútíe. To vyvolává další otázky a to z toho dělá jeden z největších skandálů – možná klidně na úrovni Watergate – současné americké politiky. Trumpova nová administrativa, která zavádí drastické změny dovnitř společnosti i do mezinárodní politiky, je vedena lidmi, kteří nedodržují základní bezpečnostní opatření a pravidla.

Proč se na to ptám – patří mezi bezpečnější chatovací aplikace, nicméně třeba Google Threat Intelligence Group, která varuje před kybernetickým ohrožením, uvedla, že i v minulosti zaznamenala pokusy kompromitovat platformu lidmi, kteří byli napojení na ruské bezpečnostní složky. Hlavně americká vláda má pro tuhle komunikaci přeci svůj vlastní zabezpečený systém. Proč používají Signal? 
Mají místnosti SCIF. Jestli znáte snímky například ze zadržení Usámy Bin Ládina nebo generála Kásima Sulejmáního, tak vždycky jsou v takové válečné místnosti. To je místnost SCIF, kde jsou nejlepší bezpečnostní opatření, nesmí se tam ani s telefonem. Tam se vedou ty nejzávažnější bezpečnostní konverzace administrativy. Potom mají také svoji aplikaci, ale Signal je jednoduchý. Prostě si stáhnete do mobilu aplikaci a můžete komunikovat, odkud chcete. Jenže to je právě ta nezodpovědnost, která je jim dneska zpětně vyčítána. Takto důležité mezinárodní věci se nesmí komunikovat jednak s tak širokou skupinou lidí a jednak na této nezabezpečené platformě. 

Navíc tam je ještě jeden detail, ze kterého trochu běhá mráz po zádech. Jedním ze zúčastněných byl i zmocněnec Steve Witkoff. A ten ve chvíli, kdy se tato konverzace v živém přenosu konala, byl zrovna v Kremlu u Vladimira Putina. Takže byl napojený na Signal, který – jak už jste řekl – dokáže být kompromitovaný ruskými službami. Lze tedy předpokládat, že se mu do toho telefonu podívali. 

Navíc se ty zprávy musí archivovat, což tady nebylo. To je tedy další prohřešek…?
To je porušení zákona. Veškerá komunikace, zejména takto důležitá, se musí zachovávat pro dějiny, analýzy historiků a zpětné pochopení mezinárodních událostí. A tady vidíme, že nebýt Jeffreyho Goldberga, tak ji zachovanou nemáme. Ale kdo ho teď bude vyšetřovat? Ministryní spravedlnosti je Pam Bondiová, kamarádka Donalda Trumpa, která proti němu nepůjde. V čele FBI je Kash Patel, který je zcela bez zkušeností, takže nepůjde proti Donaldu Trumpovi, který jej do takto významné funkce, na kterou odborně ani zkušenostně nemá předpoklady, posadil. Donald Trump už si to tedy tak trochu pojistil. Když nebude chtít, aby se něco vyšetřovalo, tak se to zřejmě vyšetřovat nebude. Toto zřejmě bude ten případ. 

Nesoulad

Myslíte si, že to, co si může Donald Trump přečíst o tom, jak o něm smýšlí J. D. Vance, může do budoucna poškodit jejich vztahy? A může to celé poškodit i další podobné údery a akce v zahraničí? Protože vidíme, že mezi vládními špičkami není úplný soulad.
Soulad podle mě být úplně nemusí. Od toho jsou lidé různí, aby si vyměňovali své názory. Soulad není ani žádoucí. Je dobré se dohodnout, ale je dobré mít i jiné názory a přinášet jiné perspektivy. Otázka je, co to udělá se vztahy mezi Donaldem Trumpem, J. D. Vancem a ostatními.

A nesouhlasil s ním v tom, že by se útok měl odehrát v tu dobu, kdy chtěl Donald Trump? Nebo kde byl problém? 
Přesně tak. Zároveň ještě říkal, že si není jistý – a to je trochu urážka Donalda Trumpa – jestli si plně uvědomuje dopady. Tím tak trochu zpochybnil možná jeho obeznámenost, možná inteligenci, nevím. Donald Trump si to nepřečte rád, ale bude si to pamatovat. Co to znamená pro mezinárodní vztahy USA například s Evropou nebo dalšími spojenci, to se ukáže v dalších dnech. Už nyní jsou ale bezpečnostní odborníci v Evropě v panice, protože mají tu samou otázku, kterou už jsme si řekli na začátku – co všechno se odehrává na Signalu a když Trumpovi lidé prokazují takové nezodpovědné nakládání s nejcitlivějšími informacemi, tak co můžeme očekávat v případě dalších událostí, které bychom například řešili společně. 

Kompletní screenshoty konverzace najdete na webu theatlantic.com.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova, podcast Vince Show a youtubové kanály BBC News, CBS News, Associated Press a The Times.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, USA, Donald Trump, Jana Cíglerová