Los Angeles se prohnala požární bouře. Známe ji z druhé světové, popisuje klimatolog
Matěj Skalický mluví s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd
Los Angeles v plamenech. Masivní požáry pohltily celé čtvrti největšího města Kalifornie. Jak to, že se oheň nedaří dostat pod kontrolu? A proč atmosféra funguje jako houba? Otázky pro bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslava Trnku, spolutvůrce webu o předpovědích požárního počasí Firerisk.cz. Ptá se Matěj Skalický.
Kredity:
Editace: Kateřina Pospíšilová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Použité fotky:
Hasiči v Los Angeles se snaží ochránit dům před požárem, 9.1. 2025 | Foto: Jason Ryan/NurPhoto | Zdroj: Reuters
Altadena, Los Angeles, 8. ledna 2025 | Foto: Josh Edelson | Zdroj: AFP/Profimedia
Aktuální požáry v Kalifornii působí masivní škody a v médiích vídáme apokalyptické fotky s rudou oblohou, domy, které jsou totálně spálené, všechno lehlo popelem. Co to ve vás vyvolává, když to vidíte?
Vyvolává to smutek, protože je mi jasné, že rodiny přišly o přístřeší, někteří lidé i o život, jiní o celoživotní vzpomínky, to je různé. Cítím také pokoru před přírodou, která nás často vyškolí v době, kdy to nejméně čekáme. Vyvolává to ve mě i jakousi potřebu kontextu, protože máme v dnešní rychlé době tendenci zapomínat. Je dobré si připomenout, že požáry vegetace, ať jim říkáme wildfires, bushfires, nebo prostě jenom požáry, lesní požáry, nás potkávají v dané sezóně každý rok a zdá se, že navzdory zlepšujícím se možnostem předpovědí a pokrokům, které dělá věda, hasičské sbory a záchranné jednotky, nás tato neštěstí potkávají. Je zapotřebí ptát se, co je skutečná příčina.
V kalifornském Los Angeles lehly popelem celé čtvrti. Podle zatím posledních informací je to nejméně 10 tisíc budov, domů. Tu a tam zůstal některý stát uprostřed spálené země. Byla to náhoda, štěstí, připravenost?
S kolegy se specializujeme spíš na požáry vegetace, takže otázka na tento typ požáru, kdy se oheň dostane až do města, což je noční můra kohokoliv, kdo se zabývá studiem požárů vegetace, je spíš pro kolegy z hasičského záchranného sboru. Ale mohu-li uplatnit nějakou analogii, kterou známe z přírodního prostředí, tak i tam najdete oblasti lesa, který je sice celý postižen masivním požárem, ale jsou tam poměrně velké oblasti, jež požár nezasáhne. Jedna z věcí je, že požár se velmi obtížně vrací, těžko couvá, pokud se nezmění vítr, takže je-li tam nějaká překážka, která zabrání šíření ohně, lokální anomálie, náhoda nebo například dobře zavodněný trávník, tak to může být to, co rozhodne, jestli daný dům shoří, nebo ne. Je ale zapotřebí říct, že LA, aspoň části Palisades, pravděpodobně zažily něco, čemu se říká požární bouře, které známe z velkých náletů za druhé světové války, ale i z přírodních požárů, pokud přeskočily v minulosti do center. Stalo se to například v oblasti Velkých jezer v Kanadě na konci 19. století a v malém městečku na břehu, tuším, Hořejšího jezera zahynulo kolem 1500 lidí. Všichni popisovali naprosto shodné zkušenosti, jako jsme viděli na záběrech z kamer, tedy masivní rychlost větru, létající jiskry všude. V takové teplotě a množství možností vzplanutí neodolá prakticky žádná struktura. To, co zbyde, je náhoda.
Taky to asi může být technologií stavby a podobně. Požár v Kalifornii hoří už týden, přes 20 lidí zemřelo a hasičům se stále nedaří dostat plameny pod kontrolu. Jak je to možné?
V době, kdy požár začal, v Kalifornii panovaly mimořádně příznivé podmínky pro vznik požáru. Za prvé je to oblast, která normálně hoří poměrně často. V okolí LA kdysi bývaly porosty, kterým se říká chaparral, což je takové husté, keřové, relativně pomalu rostoucí vegetační patro. Není tam mnoho trav, vegetace není hodně, je spíš odolná vůči suchu a vytrvává dlouho. Jenomže tím, jak se v poslední době mění klimatické podmínky a také tam daleko častěji úřadují lidé a způsobují, byť nechtěně, požáry menšího rozsahu, tak se část chaparralu změnila spíš v travinu zarostlou invazivními travami, což laické oko nepozná. Ve chvíli, kdy přišly masivní srážky loni na jaře, které v podstatě završily povodňovou vlnou poměrně vlhký rok 2023 a počátek roku 2024, tak se zejména travnatá vegetace masivně rozbujela. V dubnu srážky přestaly, což není úplně typické ani pro Kalifornii, a od té doby v oblasti téměř nepršelo, takže veškerá tráva uschla a bylo jí hodně.
Druhá věc jsou známé větry, kterým se říká Santa Ana. Dosahují impozantní rychlosti zejména v nárazech, mají mimořádně nízkou vlhkost, a tím pádem vegetaci vysušují podobně jako fén. Tráva je pak určitě sušší než papír, stačí se na ni škardě podívat a začne hořet. V tak silném větru, při rychlostech 60, 70 i 100 km/h, dosahují délky plamenů takové intenzity, že nefungují běžné překážky a opatření proti ohni. Ve chvíli, kdy dorazil do města, už bylo jedno, jaká to je vegetace, protože palivem se stalo město.
Sucho a nedostatek vody
Znamená to tedy, že za poslední roky vyrostlo hodně trávy, která potom uschla a teď mohla shořet, do toho začalo foukat tak, že se jiskry rozfoukaly a vítr je roznášel desítky, stovky metrů daleko. Potom vzplála vegetace i střechy.
Přesně tak. To všechno se stalo ještě na pozadí dlouhodobého sucha, které dramaticky snížilo vlhkost půdy. Stromy a vegetace, která by v jejich stínu zůstala zelená a dokázala aspoň nějakou dobu odolávat požárně nebezpečnému počasí, vzala za své. Pak už stačí opravdu jenom jiskra. Problém těchto ohňů je, že v tak vysoké rychlosti se chovají velmi nestandardně. Rychle dosáhnou minimální plochy několika hektarů, kdy si požár začne vytvářet svoje vlastní počasí tím, že má dostatek energie, a s množstvím větru se to exponenciálně násobí. Santa Ana byla na počátku, ale požár si potom už v podstatě vyráběl počasí sám a vytvořil něco, čemu se říká bouře, kdy extrémně horký vzduch vysouší palivo před sebou, vrhá tam ohnivé uhlíky, zapaluje je a šíření požáru je v podstatě explozivní. Kdyby hasičský záchranný sbor byl v takových podmínkách ve volné vegetaci, tak by musel nečinně přihlížet. Ve městě, kde se ohni obvykle čelí vodou, zase chyběly vodní zdroje na tak obrovský požár.
Zaznamenal jsem zprávy o tom, že v hydrantech snad nebyla voda, protože se velké části čtvrtí, o kterých jste mluvil, opravovaly. Teď je tam kvůli tomu politický spor mezi nastupujícím prezidentem Donaldem Trumpem a demokratickým guvernérem Kalifornie. Skutečně chyběla voda?
Myslím, že vyšetřování ukáže řadu věcí a pochybení, abychom se z nich mohli poučit. To, co je neštěstí obecně, je právě politizace celého problému. Ale k otázce hydrantů – obvykle nebývají designovány na to, aby postačily na hašení několika set domů zároveň. Druhá věc je, že při vysokých rychlostech větru je jedno z bezpečnostních opatření vypnutí elektrického vedení, tím pádem odstavíte všechny vodovodní pumy, pokud je ten systém má a potřebuje je. Takový souběh není úplně obvyklý a je otázkou, jestli při designu celého vodárenského systému někdo s touto eventualitou počítal, ale já se obávám, že ne.
Mluvil jste o spolupráci živlů, které potom vytvoří masivní požár. Musím se zeptat ještě na jednu věc, kterou jsem viděl na mnoha videích, když jste mluvil o elektrickém vedení. Ze záběrů to vypadalo, že spousta ohnisek je právě u stožárů elektrického vedení. To tak je?
To je otázka. Co jsem zatím viděl zprávy, tak nepotvrzují, že tento konkrétní požár měl původ v nějaké poruše elektrického vedení. Uvažuje se spíš o tom, že to byl nějaký požár, řekněme ponechaný po leteckém zásahu, který se znovu rozhořel. Ale obecně platí, že při vysokých rychlostech větru a tomto počasí, které panuje, to bývají dost často právě energetické rozvodné soustavy, které jsou zdrojem požáru. Řeknu ještě jednu důležitou věc. V minulosti, pokud to tak bylo a pokud se prokázala vina té firmy, tak se s ní poškození začali soudit o náhradu škody. Myslím, že to je jedna z cest, kterou vyšetřování půjde. Bude se hledat nějaký relativně bonitní viník, který by mohl aspoň část škod uhradit.
Fyzika kalifornského požáru
Četl jsem takové velmi laické a, myslím, velmi pěkné vysvětlení kalifornských požárů v deníku Washington Post. Píše se tam, že atmosféra funguje jako houba, nasákne vodu ze země, pak ji ždímá a ždímá a s klimatickou změnou ji ještě víc nasakuje a víc ždímá. Jinými slovy atmosféra je vlhká, pak prší, nebo sněží, ale tím, jak ta houba víc a víc nasakuje, tak tím víc taky pouští dolů na zem, což znamená nejenom mohutné deště, ale taky velké riziko požárů. Jak si to mám představit?
V zásadě jste to popsal dobře. Existuje základní fyzikální vztah mezi teplotou vzduchu a jeho schopností pojímat vodní páru. Můžeme si to představit tak, že čím je vzduch teplejší, tím se jeho molekuly pohybují rychleji a vytváří mezi sebou větší prostor, aby se do něj vešly molekuly vodní páry. Voda je relativně lehká, lehčí než většina molekul vzduchu, takže se do vzduchu ráda vypařuje. To známe z kapalin i z volné přírody, například z kaluží. A ve chvíli, kdy teplotu zvyšujeme a zůstává tam pořád stejná masa vzduchu, nepřijde tam například nějaký vlhký vzduch od moře, tak v tu chvíli se prostory mezi molekulami zvětší a výsušná schopnost atmosféry se zásadně zvýší. My říkáme, že se zvyšuje takzvaný sytostní doplněk. Naopak když se atmosféra ochlazuje, dochází ke kondenzaci a nejdřív vidíme mlhu nebo formování oblaků a pak mohou vypadávat srážky. Tento proces probíhá neustále. Když zvýším teplotu a nezměním proudění, tak v tu chvíli dochází k tomu, že například za poledne atmosféra vysaje daleko snáz vodu z půdy a z rostlin. Snáze je vysuší. A protože vodní pára je lehčí, tak obvykle stoupá vzhůru, vytváří oblaka a může vést ke zintenzivnění srážek. Ze základního vztahu lze odvodit, že atmosféra při zvýšení teploty o jeden stupeň pojme o 7 % více vody.
To je dost.
Každý stupeň oteplení má nějaký efekt. Když je to nad pevninou, není tam voda a krajina je suchá, tak to zdaleka není 7 %, ale z druhé strany se zvyšuje výsušná schopnost a takto suchý vzduch dokáže podstatně lépe vysušit vegetaci a připravit ji pro požár.
Ve stejném článku z Washington Postu se odkazuje na odbornou literaturu, na novou publikaci v Nature Review, podle které od poloviny 90. let dvojnásobně vzrostlo riziko extrémních výkyvů počasí, tedy když houba víc nasakuje a potom víc pouští na zem. Vidíme to i na rostoucích číslech velkých požárů? Přibývá jich tak hodně?
Záleží, ve které části světa se díváme. Vidíme to třeba v Kalifornii. Tam je evidentní, že se celé 20. století dařilo držet požáry na uzdě, ale pak byl překročen nějaký pomyslný práh a zhruba od roku 2000, možná 2005 máme jednoznačně rostoucí trend velikosti spálené plochy, která se zásadně zvětšuje. Představme si, že spálená plocha v nejhorších letech, jako byl rok 2018, dosahuje dvojnásobku Jihomoravského kraje. To je i na Kalifornii velké území. To je jedna část světa.
V Evropě vidíme spíš stagnaci nebo dokonce pokles spálené plochy. Nicméně z našich dat z České republiky vyplývá, že ačkoliv se daří od 90. let snižovat celkovou spálenou plochu, tak roste počet jednotlivých incidentů. To znamená, že vegetace, zdá se, vzplane snadněji, než to bylo v minulosti, ale na druhou stranu proti tomu jde trend lepší připravenosti hasičského záchranného sboru, existence mobilních sítí, lepší informovanost obecně, lepší sledovací možnosti, které máme, a také lepší vybavení a připravenost hasičů se s takovým nebezpečím vypořádat. Je to různé v různých částech světa, ale obecně pozorujeme, i v České republice a ve střední Evropě, trend ke zhoršování požárního počasí. Na jedné straně je naše schopnost něco s tím dělat, přijímat preventivní opatření, ale počasí nám do karet nehraje.
Můžeme příčiny toho, že krajina snadněji vzplane, hledat i v tom, že uplynulý rok byl celosvětově nejteplejší v historii měření? Je to něco, co můžeme vysledovat jako dlouhodobý trend, planeta se otepluje, mimo jiné lidskou činností.
Spojitost se nabízí a je prokázaná. Považuji ji za prokázanou i na příkladu českých dat. Viděli jsme, že v posledních 60 letech se počet dnů s požárním rizikem zvýšil ne o 5 až 10 %, ale až o 50 % na většině území České republiky, zejména v nížinách a středních polohách. Tento trend je zjevný, odpovídá tomu i nárůst incidentů, ve kterých máme zvyšující se počty požárů. Čistě z pohledu klimatologického prognóza do budoucna nevypadá úplně ideálně. Ale díváme-li se do jiných částí světa, konkrétně do Kalifornie, tak evidentně vidíme, že dochází k poklesu půdní vlhkosti. Vidíme to ve většině oblastí mírných šířek a v subtropech. Měli jsme nedávno globální studii, která to prokazuje. Odhaduje se, že jenom v Kalifornii lze snad 40 % vysychání přičíst na vrub globálnímu oteplování způsobenému člověkem. To znamená, že je tam nějaký dlouhodobý trend z pohledu přirozené variability, ale zjevně už od toho jde oddělit i efekt působení člověka.
Má Kalifornie nejhorší za sebou?
V Kalifornii má v těchto dnech znovu hodně foukat. Co to značí, jak komplikované teď bude pro hasiče dostat plameny pod kontrolu? Připomínám, že hoří už asi 8 dní.
Na to je zapotřebí ptát se spíš kolegů, kteří se zabývají přímo hašením. Ale řeknu dvě věci. Zaprvé provozujeme s kolegy z Windy.com (česká aplikace, která poskytuje interaktivní předpověď počasí po celém světě, pozn. red.) globální systém sledování požárního rizika, který ukazoval události z minulého týdne dlouho dlouho dopředu, zhruba 7, 8 dní. To je něco, co se dá dobře předvídat. Stejně tak už jsme minulou středu věděli, že teď v úterý se podmínky znovu zhorší. Vidíme mírné zlepšení v průběhu konce tohoto týdne a o víkendu a znovu zhoršení další týden. Obecně platí, že se bude zvyšovat rychlost větru, v nárazech tam bude dosahovat až 70 km/h a obecně to znamená lepší podmínky pro šíření požáru. Kdyby to byla vegetace a nebylo tam město, tak bych řekl, že výhodou je, že požár dojde na mořský břeh a dál nepůjde, protože větry vanou z pevniny směrem na moře. Tam je konečný rozměr potenciálního požářiště. Problém je, že mu v cestě stojí právě stavby a město. Další věc je, že v tak silném větru nefunguje to, na co často spoléháme zejména v poslední době, a to jsou nástroje leteckého hašení. Za silné rychlosti větru je nebezpečné létat, a pokud se létá, tak přesnost zásahů je logicky menší, protože letadlo si obecně musí nechávat větší bezpečnostní rezervu, musí shazovat retardant z větší výšky a rozptyl je větší.
Mluvil jste o tom, že výhled na příští týden není úplně dobrý, a zabýváte se předpověďmi počasí i v návaznosti na požáry. Znamená to, že situace v Kalifornii se může ještě zhoršit?
Doufejme, že to nejhorší má Kalifornie za sebou. Ale při tak velkém ohnisku požáru není technicky možné, i vzhledem k podmínkám, které tam panují, zajistit celý oheň a dostat ho pod kontrolu. Reálně existuje možnost, že tyto požáry budou pokračovat. Nesmíme zapomenout, že požár není jeden, ale minimálně čtyři, jsou to nezávislá ohniska, takže kalifornští hasiči bojují na několika frontách.
V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, youtubové kanály: David Drobík, CBS New York, ABC10 a BBC News; Reuters/U.S. Pool/CSU/CIRA and NOAA/Stringr/Simran and Ishaan, Instagram/Jeffrey Ku
Související témata: Vinohradská 12, podcast, Kalifornie, požár, USA, Miroslav Trnka