Pochod neonacistů v Drážďanech prý skončil předčasně, lidé zablokovali cesty
Drážďanské zvony opět připomněly výročí bombardování města. Lidé v kostelích se připojili tichou vzpomínkou a v 18 hodin obepnul přes tři a půl kilometrů dlouhý lidský řetěz centrum města. Tisíce obyvatel se zároveň zapojily do protestu proti pravicovým extrémistům, kteří večer pochodovali městem.
Ti zveličují utrpení Drážďan a šíří nesmyslná čísla o počtech obětí. Prý jich bylo kolem 300 tisíc, podle historiků ale maximálně 25 tisíc.
Letos se ale pochod konal na pozadí nedávno odhalených vražd tureckých a řeckých obchodníků zabitých neonacistickou skupinkou ze Cvikova.
Pravicovým extremistům se tak postavila velmi silná demonstrace obyvatel Drážďan, zapojily se celé rodiny i s kočárky.
Lidé zablokovali neonacistům cesty a ti svůj pochod údajně předčasně ukončili. Do města jich také dorazilo méně, než se očekávalo, zhruba 1500. Už od poledne město připomínalo policejní pevnost. Saské těžkooděnce doplnily posily z Braniborska a Berlína.
O vzpomínkovém dni v Drážďanech a pochodu neonacistů mluvila ve Stalo se dnes zpravodajka ČRo v Německu Klára Stejskalová
Přijeli také politici z Berlína. Strana Zelených vyslala do města celé své vedení. Starosta Drážďan se nechal slyšet, že lidský řetěz jednou za rok nestačí a bojovat proti pravicovému extrémismu je třeba každý den.
Místní si tak ale kladou otázku, proč město pochod neonacistů s hořícími pochodněmi vůbec povoluje. V německých médiích se také letos objevovala výhrada vůči pořádání podobného vzpomínkového dne.
Němci kritizují, že byla vybombardována většina německých měst, a například v Hamburku bylo i více obětí než v Drážďanech. Kurátorovi drážďanského vojenského muzea se nelíbí, že místní zcela vymazali svou fašistickou minulost.
Příčinou může být fakt, že se město po válce ocitlo v sovětské zóně a nálet byl ruskou propagandou zobrazován jako útok Západu. Podle mnohých je to také důvod, proč má v Drážďanech neonacistické hnutí tak silnou základnu.
