‚Šestihlavicová saň.‘ Kreml hrozí jadernou válkou, kvůli nové raketě aktivoval horkou linku s USA

Kyjev 28. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dělá si Rusko z Ukrajiny cvičiště, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj?
Řekla bych, že každý válečný konflikt je příležitostí pro to, aby si země zkoušely své nové zbraně v praxi, tedy na bojišti. A to je určitě případ i Ruska. Když se na to podíváme i zpětně, není to první případ, kdy Rusko vyzkoušelo novou raketu. Loni například vyzkoušelo hypersonickou raketu Kinžal, která měla dolet dva tisíce kilometrů a měla být, jak to oni prezentovali, nezničitelná a nezachytitelná. Stal se ale pravý opak. Ukrajincům se ji podařilo sestřelit protiraketovými systémy Patriot. Takže už loni se ukázalo, že Rusové sice testují, ale zároveň se testuje i schopnost protiraketové obrany. A ukázala se nadmíru úspěšná i v případě hypersonické zbraně, na kterou neměla být vůbec připravena.

Nová střela nebo raketa nového typu dopadla na ukrajinské město Dnipro před pár dny. Co to je za raketu? Má to být mezikontinentální balistická raketa, jak o tom mluví Ukrajinci? Nebo je to nový systém raket středního doletu, jak tvrdí Vladimir Putin?
Je to raketa, která – podle toho, co tvrdí Rusové – má dolet mezi dvěma a šesti tisíci kilometry. Na druhou stranu jsme se dozvěděli, že ji vypálili z místa v blízkosti Kaspického moře, které je od Dnipra vzdáleno pouze osm set kilometrů. Takže to je první věc, která nám tak trochu nesedí. 

Pravda je ale taková, že je to raketa skutečně ničivější, protože může nést i více hlavic. V tomto případě měla nést až šest různých hlavic, což je vždy komplikovanější i pro sestřelení nebo vůbec zaměření. Raketa je výjimečná i v tom, že se posouvá směrem k hypersonickým zbraním, protože je v koncové fázi letu schopná vyvinout nadzvukovou rychlost, a to až jedenáctkrát vyšší. Proto je velmi obtížně detekovatelná a i sestřelitelná, což Rusové indikovali. A to má být ten převratný moment v kontextu této nové rakety.

Je to tedy nový systém raket? Nebo je to něco, co můžou Rusové třeba sériově vyrábět? Začali tomu říkat Orešnik, v překladu líska. Takže je to něco, s čím teď počítají i v tom konfliktu?
Podle některých expertů se hovoří o tom, že to není úplně nová zbraň, ale že byla vyvinuta na základě již stávající rakety středního doletu, která se jmenuje Rubež. To znamená, že ji modernizovali, i když Rusové zase tvrdí opak. Faktem je, že se s tím musí počítat, i když přesně nevíme, jaký dopad to bude mít.

A říkala jste, že až šest hlavic?
Ano.

Taková šestihlavá saň…
Je to dáno tím, že tyto typy raket se vyvíjely už za studené války a už tehdy byly rakety s vícečetnými hlavicemi. Takže i v tomto kontextu to není nic nového. Musíme si ale uvědomit, že rakety sice v tomto kontextu jadernou nálož nenesly, ale mohou ji nést.

A to je důležité.
To je přesně ten moment, kdy o tom hovoříme. Před dopadem se totiž rozdělí a můžou dopadnout na různé cíle. Rozsah zkázy by tak byl ještě větší.

Rakety na obou stranách

Co tím Rusové chtějí naznačit, když raketa mohla nést jadernou hlavici, ale nenesla, naštěstí, ani jednu?
Rusové se snaží ukazovat sílu. Snaží se možná světu znovu připomenout, že jaderný arzenál mají, že mají i rakety delšího doletu, než jsou třeba ty, které poskytuje Západ Ukrajině. Takže se snaží připomenout tímto arzenálem. Zároveň bych na druhou stranu chtěla zdůraznit, že před tím, než raketu vypustili, tak o tomto informovali USA prostřednictvím horké linky. Ta existuje ještě z dob studené války, pro snížení jaderného rizika, aby nedošlo ke špatnému vyhodnocení situace. Jak by totiž mohly USA na dálku vědět, že raketa, která byla vypuštěná, nese, či nenese jadernou nálož? Takže Američany dopředu informovali. Sice jen půl hodiny, ale uvedli, že raketa bude vypuštěna, že cílem bude Dnipro a že neponese jadernou nálož. Takže v tomto ohledu jasně vidíme, že situaci nechtěli eskalovat. Nechtěli, aby bylo ze strany USA vypuštění rakety špatně vyhodnoceno.

Nechtěl bych být přehnaně optimistický, ale znamená to, že můžeme v tomto smyslu vidět nějaké racionální uvažování?
Určitě. Jednoznačně je vidět, že to mělo mít propagandistický charakter, ale zároveň to nechtěli přehnat. Nechtěli, aby došlo k nějaké nečekané odpovědi, nebo aby konflikt dále eskaloval. Až tak daleko zajít nechtěli.

Četl jsem na našem zpravodajském webu iRozhlas článek s titulkem, že šlo o přelomový týden pro Ukrajinu. Dostává teď konflikt novou dynamiku? Právě třeba s tím, jak Putin testuje svou novou raketu?
Ruská strana vždy reaguje na kroky, které provede západní společenství, respektive NATO a USA. Vždycky, když Ukrajině poskytneme další zbraně nebo zbraně nového typu, když se například jednalo o tom, že poskytneme tanky Leopard nebo stíhačky F-16… Nyní se jednalo o raketách, které mají podpořit ukrajinskou ofenzívu a dát jim tak možnost zasáhnout i ruské území, takže bylo jasné, že Rusko zareaguje.

Myslíte to, jak Joe Biden rozhodl, že můžou Ukrajinci používat i americké střely?
Přesně tak, že je můžou používat i na ruské území. Tam ale nebylo jasné, jak to přesně Joe Biden myslel. Byla tu debata o tom, jestli to znamená ruské území kdekoliv, nebo jestli to třeba neznamená jen kurskou oblast. To ale mezitím bylo myslím překonané. Ruská strana na to reagovala tímto způsobem a nejenom vypuštěním rakety, ale třeba právě i novelou ruské jaderné doktríny.

Rusko teď novelizovalo jadernou doktrínu. Měli bychom z toho mít obavy?
Opět, jak říkám, to byl krok v návaznosti na rozhodnutí USA umožnit zasahovat i cíle na ruském území. Na druhou stranu se o tom hovořilo už měsíce a Rusko i samo vyhlašovalo, že bude svoji jadernou doktrínu měnit. Došlo ale spíše k jakémusi podrobnějšímu rozpracování a specifikaci některých momentů v ní obsažených. 

Když si shrneme to, co jaderná doktrína doposud umožňovala, tak hovořila o tom, že Rusko má právo nasadit jaderné zbraně v případě útoku jadernými zbraněmi vůči němu, v případě útoku jinými zbraněmi hromadného ničení, anebo třetí možnost byla v případě konvenčního útoku, pokud by ohrozil samotnou existenci Ruska. A už od samého počátku byl tento třetí bod velmi problematický, protože ani na Západě nevěděli, jak si ho mají vykládat. Nyní nám Rusko v novele, kterou teď Vladimir Putin podepsal, specifikovalo, co si pod tím konvenčním útokem představuje. 

Z toho nám konkrétně vyplývá, že je jednoznačně zaměřen proti NATO a proti USA. Například se tam hovoří o tom, že se může jednat o konvenční útok, který sice provede nejaderná mocnost, ale s podporou jiné jaderné mocnosti, což v tomto případě jednoznačně míří na USA a jejich podporu Ukrajině. Anebo se bude týkat i států, které poskytují pomoc jiné zemi, která právě realizuje útok na Rusko. Poskytují tedy prostor k přípravě nebo k provádění operací, což zase míří na státy NATO. Je tam ale více bodů a vztahují se i k tomu, co už dříve Rusko říkalo. 

Například rozmisťování dalších jaderných zbraní na území států, které zatím jaderné zbraně nehostily. Opět tím míří na NATO, která diskutuje o tom, že by rozšířila počet míst, kde budou rozmístěny jaderné zbraně. Hovoří se například o Polsku, které doposud americké jaderné zbraně nehostilo, a samo se o ně i přihlásilo. Takže míří tímto směrem. Pak jsou tam tradiční požadavky – ohrožení Ruska bude i v případě, pokud se vojenské aliance budou rozšiřovat k jeho hranicím, pokud se budou v blízkosti ruských hranic konat vojenská cvičení, a dokonce i pokud by došlo k blokádě části ruského území. Tím se samozřejmě myslí Kaliningradská oblast. Rusko se tedy pojišťuje proti všem možným scénářům, ke kterým by z hlediska NATO a USA mohlo dojít.

Není to vyhrožování? Nerad bych skákal na ruskou propagandu typu „vy děláte nějaký krok a my na něj reagujeme“. Západ ten krok dělat musí, protože Putin vyvolal eskalaci na Ukrajině a my víme, jak teď Ukrajinci v poslední době musí před ruskými vojsky couvat a v jaké situaci asi Joe Biden byl, když něco takového povoloval. Protože kdo ví, jak to bude s konfliktem na Ukrajině, až se administrativy ujme Donald Trump.
Hovořím o pojistce, ale samozřejmě je to myšleno z hlediska Ruska, tak jak to oni i prezentují, že se musí bránit agresi USA a NATO. Mluvila jsem teď v duchu ruského vojenského myšlení. Ale samozřejmě ze strany nás, tedy NATO, to vnímáme jinak. A samozřejmě i ze strany Ukrajiny, protože pro ni to fakticky znamená, že jakákoliv pomoc, která jí bude poskytnuta, bude Ruskem vnímána jako důvod pro použití jaderných zbraní. Takto jednoduše si to můžeme vyložit.

Pozice pro vyjednávání

Ještě jednou se vrátím k raketě, která dopadla na Dnipro. Mluvila jste o tom, že v minulosti, když Rusové taky zkusili něco nového, byli Ukrajinci schopní střelu zasáhnout a zlikvidovat pomocí Patriotů. Jsou schopní likvidovat i tyto nové Orešniky?
Zatím to zřejmě možné nebude. Už tehdy, když sestřelili dva Kinžaly, tak bylo jasné, že i americká strana byla překvapena, že se to Ukrajincům prostřednictvím právě systémů Patriot vůbec podařilo. Nikdy totiž nebyly konstruované na to, aby sestřelovaly hypersonické rakety. Takže teď se hovoří o tom, že bude muset dojít k modernizaci ať už systémů Patriot, nebo obecně protiraketové a protivzdušné obrany, aby byla Ukrajina schopná se bránit i proti novému typu raket, tedy raket Orešnik.

Nemohli to Rusové mínit i jako zastrašování, aby už Západ další zbraňové systémy Ukrajincům neposkytl? Například střely s plochou dráhou letu Taurus.
Z hlediska Ruska je to vždycky snaha zastrašit Západ, aby Ukrajině neposkytoval pomoc nebo nový typ zbraní. To si musíme uvědomit. Ale na druhou stranu, pokud porovnáme rakety, které byly Ukrajině doposud poskytnuty, tak sice hovoříme o raketách dlouhého doletu, ale v porovnání s Orešnikem, který má mnohonásobně delší dolet, jsou to rakety krátkého doletu. 

Kategorizace raket je velmi obtížná. Hovoří se o tom, že máme jakési taktické rakety, které mají mít dolet do zhruba sta kilometrů, takže se dají použít běžně na bojišti. Pak jsou rakety krátkého doletu, které jsou zhruba do tisíce kilometrů. Potom máme rakety středního doletu, které jsou mezi tisícem a 5 500 kilometry. A ty ještě delší, mezikontinentální, dlouhého doletu, které mohou zasáhnout kontinent na druhé straně světa, tak ty jsou nad 5 500 kilometrů. Když se hovoří o jaderných náložích, tak se jimi většinou osazují rakety středního a dlouhého doletu. Ale to neznamená, že nemohou být menšími náložemi osazeny i menší rakety. Jenže to se v případě těch západních zbraní samozřejmě neděje. Všichni víme, že rakety, které Ukrajině dodávají, jsou osazeny pouze konvenčními hlavicemi. Kdežto Rusko si testuje rakety, které mohou být osazeny i jadernou náloží. Takže je to určitá forma signálu, který dávají Západu, že takové zbraně mají, znovu se tím připomínají. Druhá věc je, že jsme teď ve fázi čekání na nového amerického prezidenta. A už se předem ví – a Donald Trump to signalizoval – že chce konflikt na Ukrajině ukončit.

Za 24 hodin, připomínám.
Přesně tak. A Rusové to samozřejmě slyšeli také, takže teď si podle mého názoru připravují silnější pozici pro vyjednávání, až k němu tedy dojde. To je ten první signál. Druhá věc je, že zároveň vidí, že je euroatlantické společenství nyní oslabeno. Právě proto, že si řada spojenců v Evropě není jistá kroky Donalda Trumpa. Sama o sobě se tedy bojí, což Rusko opět vidí jako příležitost. Vidí, že západní společenství je oslabeno, znejistěno, není jasné, co bude dál, tak využívá situace. A co se týče samotného Německa, to je problematické od samého počátku. Vždy to byl kancléř Olaf Scholz, který váhal, zda ten další a další typ zbraně Ukrajině poskytnout, či nikoliv. I teď jsme od kanceláře Scholze slyšeli, že ani útok na Dnipro nezmění jeho názor na to, že by Ukrajině poskytli rakety Taurus.

Což řekl několik dní poté, co si s Vladimirem Putinem po několika letech volal.
Přesně tak. Takže tady vidíme, jak je ta situace složitá. Na druhou stranu je třeba připomenout, že kancelář Scholz končí, v Německu budou v únoru předčasné volby.

Ještě bych se vrátil k tomu, jak jste kategorizovala rakety jako takové. Musíme zdůraznit, že právě ty americké, britské a francouzské střely, jimiž mohou Ukrajinci střílet na ruské území, jsou právě střely s doletem v řádu stovek kilometrů…
Rakety krátkého doletu, přesně tak.

Může tento krok – že Joe Biden něco takového Ukrajincům povolil – vytvořit balanc? Je to něco, co může Rusy znejistit v jejich postupu?
V tomto kontextu bych spíš vyzdvihla velikost arzenálů. Pokud porovnáváme nerovnováhu mezi Ukrajinou a Ruskem, tak vidíme, že Ukrajině jsou sice nyní dodávány rakety krátkého doletu, ale je otázka, jaké množství a jak dlouho jsme schopni jim tyto rakety dodávat. To znamená, jak rychle jsme schopni vyrábět nové a nové rakety, které bychom mohli Ukrajině dodat. A na druhé straně máme Rusko, které disponuje velkým arzenálem různého typu raket, jak nám i teď předvádí. Nepoměr arzenálů je tedy stále velmi vysoký.

Kdo ví, kolik mají Rusové Orešniků?
Oni sami tvrdí, že je teď dávají do sériové výroby, takže jich bude poměrně hodně. Experti ale samozřejmě hovoří o tom, že jich zatím tolik nemají, že mají několik kusů. V podstatě to byla testovací raketa.

Vím, že z pohledu doletu teď porovnávám jablka a hrušky, ale přesto je to nějaká reakce na umožnění Ukrajincům útočit raketami krátkého doletu, tak jsem to chtěl jenom spojit. To znamená, kdo ví, kolik jich mají…
Ano a samozřejmě, když ne Orešniky, tak mají jiné typy raket, které můžou použít.

Možný zvrat?

Můžou raketové útoky rozhodnout válku?
Jelikož sledujeme raketové útoky ze strany Ruska již od začátku války a vidíme, že k zásadnímu zvratu zatím nedošlo, tak si myslím, že samotné raketové útoky válku rozhodnout nemůžou. Teď spíše sledujeme to, co se děje na pozemním bojišti – jak se fronta plíživým způsobem posouvá směrem na Západ, jak k nám Rusové i přes velké ztráty postupují.

Podle britského deníku The Economist Rusové plánují útok na Záporoží…?
To je možné. Řekla bych, že se pokusí využít situace přechodného období v USA, kdy stále nenastoupil do funkce Donald Trump a o Joe Bidenovi je jasné, že končí. Je možné, že právě této situace využijí k ještě větší ofenzivě, aby to vylepšilo jejich potenciální vyjednávací pozici, jakmile Donald Trump nastoupí do Bílého domu.

Objevily se spekulace o tom, že by Ukrajina mohla vyvinout vlastní jaderné zbraně, psal o tom například britský deník The Times. Překvapilo vás, že se o něčem takovém mluví?
Zas tak mě to nepřekvapilo, ale na druhou stranu možnosti, které by Ukrajina v tomto směru měla, jsou velmi omezené. V článku to bylo podrobně rozebráno, ale když si uvědomíme, jak dlouho současným jaderným mocnostem trvalo vyvinout jadernou zbraň, tak to bylo v průměru deset let – od momentu, kdy se rozhodly pro vývoj až po úspěšný jaderný test. Takže vidíte, že současný konflikt by to ani nemohlo ovlivnit, pokud by se pro to Ukrajina rozhodla.

Jsou tady ale i další limity – musíte mít zařízení pro obohacování uranu nebo plutonia, které je pro výrobu jaderné zbraně nezbytné. A to Ukrajinci samozřejmě nemají a nemají ani to samotné plutonium. Hovoří se o tom, že by ho mohli získat z vyhořelého paliva svých jaderných elektráren, ale kolik by ho reálně mohli získat? Navíc, jak říkám, nemají na to zařízení. A kdyby se jim i přesto nakonec podařilo obohacené plutonium vyrobit a vyrobit tedy i jadernou zbraň, kolik by jich reálně mohli vyrobit? Jenom několik z množství, které by získali. 

Takže tady vidíte, že by to stejně nemělo ten potřebný odstrašující efekt. Rozsáhlému ruskému jadernému arzenálu počtu hlavic, které mají, by se nemohli vyrovnat. Jako odstrašení by to tedy fungovat nemohlo. A aby jadernou zbraň vůči Rusku použili… Všichni víme, k čemu by to vedlo, jak by jim to Rusové oplatili. V tomto směru to nemá ani význam pro změnu vývoje války.

A nemá význam o tom alespoň mluvit? Nemůže to udržet Ruskou federaci v nejistotě?
Myslím, že i sami Rusové vědí, že to je poměrně nereálné, takže to podle mě nebude mít žádný efekt.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, youtubové kanály Associated Press, Zeit Online, uživatelské účty @ZelenskyyUa a @its_maria012 na sociální síti X.