Zahraniční tisk připomíná výročí maďarské revoluce
Maďarsko si připomíná výročí protikomunistických demonstrací z roku 1956. Trvaly jedenáct dnů a nakonec je sovětská armáda krvavě potlačila. Maďarské noviny dnes kvůli státnímu svátku nevycházejí, ohlasy ale nabízejí deníky v jiných zemích.
Oslavy padesátého výročí maďarské revoluce jsou poznamenané zápasem o moc, píše ve svém dnešním vydání německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Naráží tak složitou pozici maďarského premiéra Ference Gyurcsánye, který už několik týdnů čelí výzvám, aby odstoupil kvůli nepravdivým výrokům o stavu státních financí.
Deník připomíná, že u příležitostí výročí zahájili včera maďarští politici na půdě parlamentu výstavu s názvem "Díky hrdinům svobody". Bezprostředně poté bylo vyznamenáno celkem 70 osobností. Jenže někteří z vyznamenaných podali na protest proti předsedovi vlády ruku pouze maďarskému prezidentovi a premiér Gyurcsány se stisku ruky nedočkal, uzavírá německý list.
Zmínka o výročí maďarské revoluce nechybí logicky ani v dnešním slovenském tisku. Hospodárske noviny připomínají historické souvislosti a píší: Maďarskou revoluci v roce 1956 začali studenti, a to paradoxně tím, že chtěli vyjádřit svou podporu demonstrantům v Polsku, kteří tehdy protestovali proti tamnímu zřízení. Jenže studentské demonstrace se poté rozrostly do rozměrů, které začaly ohrožovat i maďarský komunistický režim. Dnešní Budapešť prožívá také krizi, ale jen ti největší radikálové mluví o paralele mezi rokem 1956 a rokem letošním, uzavírají Hospodárské noviny.
Zatímco krvavé nepokoje v ulicích Budapešti už jsou padesátiletou minulostí, v irácké metropoli Bagdádu denně umírají desítky lidí, ať už zastřelením nebo v důsledku bombových útoků. A podobné je to i za hranicemi hlavního města Iráku. Mezi oběťmi jsou samozřejmě i američtí vojáci. Není proto divu, že pár týdnů před volbami do Kongresu se Irák znovu stává stěžejním tématem americké politiky a také novinových komentářů. Tisk v USA si všímá hlavně toho, že prezident George Bush nemění strategii vůči Iráku, i když to může jeho straně ve volbách výrazně uškodit.
Komentář New York Times konstatuje, že v předvolební debatě zaútočila na Bushovu zahraniční politiku nebývale ostře senátorka Hillary Clintonová. Neúspěch v Iráku byl jejím hlavním argumentem proti republikánskému protikandidátovi v New Yorku Johnu Spenserovi. Clintonová navrhovala, aby Američané předali zodpovědnost irácké vládě a sousedním zemím a aby se z Iráku rychle stáhli.
Washington Post konstatuje, že si Demokratická strana za poslední dva týdny výrazně upevnila pozice před volbami. Prezident Bush podle deníku stojí před noční můrou, že demokraté získají většinu v Kongresu. V takovém případě by zazněly silné výzvy ke stažení z Iráku, ale demokraté by mohli ohrozit i pravomoci zpravodajských služeb nebo Bushovu energetickou politiku. Washington Post ale cituje také politology, podle kterých by i v případě vítězství byla převaha demokratů ještě slabá, takže by se nedařilo protlačit v Kongresu kontroverzní zákony.
Americkou diplomacii zaměstnává v posledních týdnech také Severní Korea a její jaderné ambice. Za klíčového aktéra v jednáních s KLDR ale nejsou označovány Spojené státy, nýbrž Čína. Určitě to platí podle britského deníku The Guardian. Ten soudí, že čínské zájmy značně přesahují jadernou problematiku.
Důležitost přeshraničního obchodu Číny se Severní Koreou podle listu způsobí, že pro Peking bude velmi těžké podporovat sankce uvalené mezinárodním společenstvím na Pchjongjang. Po nedávné cestě americké ministryně zahraniční po Asii, kde chtěla získat podporu pro sankce vůči KLDR, se ukázalo následující: Čína je slabým spojencem, jenže zároveň je zemí, která má na Severní Koreu největší vliv, píše The Guardian.
